Krásné zuby jsou vizitkou člověka. Měli bychom o svůj chrup pečovat již od mládí a samozřejmě ústní hygiena je v tom hlavní a určující. Krásný chrup potřebujeme v každé profesi a zejména manažeři ho mají za něco, co otvírá dveře a je i určitou dávkou důvěryhodnosti.
„Krásný chrup je s trochou nadsázky totéž či spíše má stejný význam pro jakoukoli profesi, jako diplom z Harvardské univerzity,“ říká doktor Jiří Pekárek, prezident České stomatologické komory.
Dnes už přitom lékařská věda postoupila tolik dopředu, že udržet si zdravý chrup záleží skutečně jen na nás.
K lékaři můžeme chodit na preventivní prohlídky pravidelně ročně, je dostatek dentálních prostředků a mít hezké zuby tedy není žádný problém.
„Opravdu není, ale velkým problémem je samotná profese stomatologů, tedy těch, kteří o chrup pečují. Jestliže vláda rázně už dnes neudělá opatření k tomu, aby stomatologů bylo víc, můžeme očekávat, že počínaje už rokem 2010 se dostupnost zubní péče může postupně zhoršovat a tím by zřejmě mohla trpět i kvalita péče,“ říká doktor Pekárek.
Situace už došla tak daleko, že o zubařině se hovoří jako o profesi na vymření, a to i přesto, že mezi mladou generací zájem o to, stát se zubním lékařem, pořád je. |
Nedávno se uskutečnil i v parlamentu seminář, který se zabýval zubním lékařstvím a jeho moto znělo: Směřuje české zubní lékařství do krize? Mnoho lékařů se domnívá, že skutečně tomu tak je.
Čtyři roky váhání
„Už čtyři roky upozorňujeme stát na to, že stomatologů ubývá. Jen za uplynulý rok jich odešlo 250. A pokud toto číslo ročně zůstane, katastrofální stavy dokonce nastanou už zhruba kolem roku 2013, ale možná i dříve,“ říká prezident stomatologické komory Jiří Pekárek.
Podle něj v ČR v současné době ještě počet stomatologů odpovídá potřebám, ale už dnes se projevuje nedostatek specialistů jako jsou ortodontisté a zubní chirurgové.
Situace v příštích letech se ještě víc prohloubí, protože pět stomatologických fakult produkuje ročně velmi málo mediků a do stomatologické komory se jich tak ročně hlásí zhruba pouze devadesát.
„Do roku 2010 odejde 2200 zubařů a v dalších deseti letech pak ještě 2500.“ Jiří Vaněk, přednosta stomatologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně |
Profesor Jiří Vaněk, přednosta stomatologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně soudí, že do roku 2010 odejde 2200 zubařů a v dalších deseti letech pak ještě 2500.
„Potřebujeme, aby lékařské fakulty zvýšily počet studentů minimálně na dvojnásobek. Abychom zachovali nynější počet stomatologů, mělo by jich vycházet ročně asi 250, ale letos to bude jenom 137,“ uvedl Vaněk.
Z toho je ale nejméně 30 procent zahraničních studentů, kteří většinou pak odcházejí do své vlasti.
Na zubaře bude fronta
Kolega profesora Vaňka profesor Jiří Mazánek, přednosta stomatologické kliniky I. lékařské fakulty UK v Praze se domnívá, že „je nejvyšší čas situaci řešit, aby v budoucnu měl náš chrup kdo ošetřovat“.
Volá tak SOS, aby k nápravě došlo co nejdříve. Většina stomatologů je nyní totiž ve věku od 45 do 55 let a dvě třetiny z toho jsou ženy.
Lékaři spočítali, že když stomatologické fakulty nebudou produkovat víc budoucích zubních lékařů, skutečně hrozí stav uvedený v úvodu článku.
Dnes jeden stomatolog připadá na 1800 pacientů a do deseti let by to bylo zhruba na 3000 pacientů. Tím by se čekací doby na ošetření u stomatologa značně prodloužily. |
S nápravou se musí začít už dnes proto, že stomatolog studuje šest let, a tak již dnes je vlastně na šest let daný stav zablokován.
Profesor Mazánek se domnívá, že zvýšit počet studujících na stomatologických fakultách je nezbytné. Ale musí se také k tomu zlepšit technické, materiálové a personální zajištění výuky na vysokých školách.
Požaduje, aby školy dostaly 300 miliónů korun v horizontu tří roků právě na obnovení techniky a vytvoření dostatečné výukové kapacity.
Věc je skutečně složitá. Děkan I. lékařské fakulty profesor Štěpán Svačina tvrdí, že lékařské fakulty dostávají na výchovu jednoho studenta asi 70 000 korun ročně. Tato částka se v posledních 10 letech nemění a je stejná jako pro program lékařství. Bylo by však peněz zapotřebí víc.
Jinak se budou studenti dál učit na zastaralé technice, která patří do minulého tisíciletí. „Abychom se přizpůsobili evropským trendům, měli bychom dostávat dotaci na studenta ve výši 220 000 korun na rok,“ říká profesor Svačina a podporuje jednorázovou investici 300 miliónů na obnovení techniky.
Studentů čtyřikrát víc
Dokonce sami studenti stomatologických fakult vidí, kam jejich obor směřuje a zdvihají ruku pro to, aby počty studentů byly vyšší.
Posluchač šestého ročníku I. lékařské fakulty v Praze Jan Streblov má vyhraněný názor: „Počty studentů na stomatologických fakultách je zapotřebí zvýšit až čtyřikrát, jinak se zhroutí péče o chrup obyvatelstva. Toto navýšení překračuje možnosti lékařských fakult v naší republice a zasáhnout by měl stát,“ tvrdí Streblov.
Sám už se chystá do praxe, ale není mu lhostejné, co bude s oborem za pět, deset, patnáct let, kdy právě on bude v nejvyšším rozkvětu svých odborných schopností.
Na rovnátka se čeká tři roky
Prezident Stomatologické komory Jiří Pekárek Streblovovi tleská. Sám vidí, jak obor jede do krize. „V ortodoncii, kde se dětem rovnají zuby, je situace už dnes velmi vážná a je to předobraz toho, co se může stát v budoucnu s celým zubním lékařstvím, pokud vláda nesjedná už dnes nápravu,“ říká Pekárek.
Tvrdí, že nejsou výjimkou okresy, kde od objednání se děti dostanou ke specialistovi až za tři roky.
Je tomu tak například na Zlínsku. V celé republice místo potřebných 500 ortodontistů je jich v praxi jen 180.
„Není vina lékaře, že se k nim dětští pacienti dostanou tak pozdě. Poté, co děti dostanou rovnátka, musejí totiž často chodit na kontroly a lékaři nemají kapacitu pečovat o další. Přibývá tak dětí, kterým se zuby hroutí,“ řekl Pekárek.
Komora již bije na poplach několik let, ministerstvu zdravotnictví už před léty dala mnoho analytických materiálů, ale zatím se jen málo blýská na lepší časy.
Rostislav Čevela, první náměstek ministryně zdravotnictví, tvrdí, že jeho úřad chce nedostatek stomatologů a lékařů se specializací v ortodoncii urychleně řešit a připravuje k tomu poměrně zásadní rozhodnutí.
Podle něj by se zkrátila příprava specialistů a tím v poměrně krátké době by jich mohlo být více. Uvažuje se rovněž o vyšších počtech studentů na stomatologických fakultách.
Ministryně zdravotnictví dodává, že je také spousta stomatologů v dealerských firmách, ať už farmaceutických nebo prodávajících stomatologické přípravky. „A to si myslím, že je také i penzum lidí, kteří by se měli vrátit ke svému povolání,“ dodala.
Evropa je dál
Lékaři se ale domnívají, že ministerstvo zdravotnictví už čtyři roky váhá s rychlejším řešením situace. Bylo by to jen ku škodě oboru, ale i pacientů, protože čekací doby na ošetření u zubaře by byly skutečně velmi dlouhé.
V Evropské unii je značný rozptyl v počtech pacientů na jednoho stomatologa. Za ideální se ale považuje stav zhruba 1500 až 1550 občanů na jednoho praktického zubního lékaře.
Dnes je to v ČR zhruba 1750. Ale v budoucnu to může být, jak už jsme uvedli, i 3000. A to by bylo velmi zlé. Krásný chrup je v každé profesi nezbytný.
Abychom ho měli, k tomu musíme sami přispět, ale také mít i možnost v případě potřeby se dát kvalitně a moderně ošetřit. Jedno bez druhého je jako tělo bez duše.
A jestliže to první můžeme ovlivnit my sami, pak to druhé může ovlivnit jen stát svým rozhodnutím. On tedy drží rozhodující karty v ruce a měl by s nimi hrát tak, aby vyhrál ten, pro kterého tu zdravotnictví je: pacient.
JASNÁ ČÍSLA Jestliže by do zubní profese ročně přišlo sto lidí a z profese by neodešel nikdo před 65 rokem věku, pak by bylo v ČR: * v roce 2005 stomatologů 7628 * v roce 2015 již jen 6600 * v roce 2020 pouze 4600. Málokdo ale pracuje do 65 let. A protože ve stomatologii většinu tvoří ženy, odcházejí do důchodu mnohem dříve. Uvedené počty by pak byly ještě mnohem nižší. |
Václav Pergl, Právo, 21.05.2003