Lidský chrup (stejně jako chrup většiny savců) je složen ze zubů různého tvaru, které jsou přizpůsobeny odlišným funkcím – nazývá se chrup heterodontní.
Člověk má čtyři typy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby (premoláry) a stoličky (moláry). V průběhu života máme dvojí chrup. Dočasný chrup (mléčné zuby) se prořezává v průběhu šestého až třicátého měsíce živohorní ta dítěte a skládá se z dvaceti zubů: v každé polovině čelisti najdeme dva řezáky, jeden špičák a dvě stoličky.
Chrup definitivní (stálý) má třicet dva zubů: v každé polovině čelisti jsou dva řezáky, jeden špičák, dva třenové zuby a tři stoličky. Tvoří se od šestého do čtrnáctého roku, s výjimkou posledních stoliček (osmiček neboli zubů moudrosti), které se prořezávají mezi osmnáctým až třicátým rokem života.
Zub se skládá z korunky, krčku uloženého v dásni a kořene vsazeného do zubního lůžka. Uvnitř zubu je dřeňová dutina vyplněná zubní dření. Kořenem k ní vede úzký kanálek přivádějící cévy a nervy.
Na povrchu korunky je sklovina, na krčku a kořeni zubní cement. Hlavní složkou zubů je zubovina. Se zubním lůžkem je zub spojen vazivovou ozubicí.
Pro zdravé zuby
Zdravý a čistý chrup ovlivňuje nejen celkové zdraví, ale i to, jak působíme na ostatní. Nedostatečná ústní hygiena je spojena s tvorbou zubního kazu či zánětlivými změnami v ústní dutině, které bývají často doprovázeny nepříjemným zápachem z úst, bolestí a zapříčiňují předčasnou ztrátu zubů. Péče o zuby a pravidelné prohlídky u zubního lékaře jsou investicí do našeho zdraví i uspokojivého sociálního života.
V současnosti se na zubní péči spolupodílejí také dentální hygienistky. Zatímco zubní lékař je odpovědný především za léčebnou péči týkající se chrupu, dentální hygienistky se věnují péči preventivní, zaměřené zejména na oblast stavu ústní hygieny, odstraňování plaku a zubního kamene či nácvik technik domácí péče o chrup.
Právě naše odpovědná péče o chrup a dutinu ústní je velice individuální záležitostí. Je třeba znát pomůcky, které jsou vhodné konkrétně pro vás, a naučit se správné techniky jejich užívání. S tím by nám měla pomoci kvalifikovaná rada odborně vzdělaných dentálních hygienistů.
Jak spolu souvisí zubní kámen, plak a zánět?
Zubní kámen je abnormální tvrdá hmota vytvářející se v dutině ústní a pokrývající povrch zubů. Na jeho vzniku se podílí zubní povlak a jeho mineralizace. Protože zubní kámen přispívá ke vzniku parodontitis (lidově paradontózy, tedy chronického onemocnění závěsného aparátu zubu, dásně a zubního lůžka), je potřebné jeho pravidelné odstraňování. Stav dásní a parodontu se definuje podle takzvaných vyšetřovacích indexů.
Stomatolog či dentální hygienistka tak orientačně zjišťují, zda není přítomen zánět dásně či parodontitida. Pro zjištění indexů se používá speciální kalibrovaná sonda, kterou se měří hloubka prostoru mezi dásní a zubem – tzv. parodontální kapsa neboli chobot.
Při pokročilém onemocnění parodontu jsou dásně zánětlivé, krvácejí, objevuje se úbytek kosti, parodontální choboty jsou hlubší. Může být přítomna i viklavost zubů a odhalené krčky. Parodotitida vede k postupné ztrátě zubů. Cílem pravidelných návštěv u dentální hygienistky je vyléčit zánět dásní, zastavit počínající parodontitidu, případně zabránit jejímu zhoršování.
A jak pečovat o zuby doma? Ideálně po každém jídle čistěte zuby po dobu dvou až čtyř minut pomocí měkkého zubního kartáčku, dentální nití vyčistěte mezizubní prostory. Jednou týdně (nejlépe večer) naneste na vyčištěné zuby fluoridový gel ke zpevnění zubní skloviny.
Plak a zubní kaz Zubní kaz je proces narušující a ničící tvrdé tkáně zubu. Příčinou zubního kazu a většiny zánětů dásní je plak (zubní mikrobiální povlak). Jeho vznik a růst primárně podporuje strava bohatá na cukry, jeho množství závisí na samočisticí schopnosti chrupu a zejména zubní hygieně.
Pokud plak neodstraňujeme pravidelným a pečlivým čištěním zubů, vyvolávají jeho toxické zplodiny zánět dásní nebo narušují sklovinu a vedou ke vzniku zubního kazu. Postupuje-li kazivý proces do hloubky zubu, začíná ohrožovat zubní dřeň, což může vyústit ve velmi bolestivý zánět zubní dřeně s řadou nepříjemných a nebezpečných komplikací. Kaz postihuje zejména stoličky a třenové zuby a nachází se u 90 % populace.