Jak oznámil předseda PZP Ondřej Dostál, Městský soud v Praze rozhodl, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) musí zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb a informace o platbách, které jim poskytuje. PZP si od zveřejnění smluv slibuje zlepšení nezávislé kontroly pojišťoven i práv pacientů.
Nejen smlouvy, ale i sumy
Platforma pojištěnců již v roce 2011 požádala VZP o identifikační údaje jednotlivých nemocnic, plné znění smluv (včetně dodatků) mezi pojišťovnou a nemocnicemi datovaných až do rozhodnutí věci soudem a informace o všech platbách. Tento požadavek je legitimní podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proč PZP požadovala částku, kterou pojišťovna posílá nemocnicím na účty? „Ve smlouvě je zpravidla uveden pouze úhradový mechanismus, pro který musíte znát řadu dalších informací. Díky celkové sumě může veřejnost zjistit, kolik stojí jednotlivé nemocnice. Že jedna velká nemocnice v Praze vydá za několik menších nemocnic v regionech, což je zajímavé při rušení regionálních nemocnic. Pokud se v Praze na sebe přes ulici dívá FN Motol a Nemocnice Na Homolce, z nichž každá spotřebovává miliardy, úspora z toho, že se zruší poslední nemocnice kdesi v Pošumaví, je mizivá,“ podotkl předseda Dostál. Tehdejší vedení VZP ale žádosti odmítlo vyhovět s odkazem na ochranu osobních údajů a obchodní tajemství. Tyto argumenty soud odmítnul a rozhodnutí VZP zrušil, rozsudek nabyl právní moci na jaře 2015.
Co je tajné
Soud nyní vrátil věc k dalšímu řízení. Nenařídil pojišťovně sice přímo, aby všechny smlouvy vydala, ale vyslovil jednoznačný právní názor, jak má ředitel VZP situaci posoudit. Mluvčí VZP Oldřich Tichý ČTK řekl, že rozsudek ke zveřejňování smluv nezavazuje. Pouze ruší rozhodnutí ředitele VZP, kterým zveřejnění odmítl, a věc se vrací k dalšímu řízení žalované straně, tedy VZP. Podle mluvčího Tichého tak VZP teoreticky může žádost znovu zamítnout.
Podle Ondřeje Dostála ale soud do odůvodnění uvedl, že žádný z důvodů mlčenlivosti, kterým VZP tehdy pro neposkytnutí informací argumentovala (šlo o smluvní závazek dle rámcové smlouvy, zákonnou mlčenlivost pracovníků, ochranu osobních údajů a obchodní tajemství), se neuplatní. Správní orgán (VZP) je právním názorem soudu vázán a při opakovaném rozhodnutí musí podle tohoto výkladu práva postupovat, tedy informace poskytnout. „Opravdu úplně teoreticky může pojišťovna odmítnout informace z důvodu obchodního tajemství. Soud neuvedl, že by smlouvy a data obchodním tajemstvím nemohly být. Uvedl ale, že kdyby chtěla VZP z důvodu ochrany osobního tajemství informace odmítnout, musela by konkrétně vymezit, která data jsou obchodním tajemstvím, a navíc prokázat, že naplňují definici obchodního tajemství dle nového občanského zákoníku,“ dodal předseda PZP Dostál s tím, že se to pojišťovně nepovede, jelikož požadované informace znaky obchodního tajemství nemají, protože zde není oprávněný obchodní zájem na utajení obsahu smlouvy, o čemž rozhodl i Nejvyšší správní soud. Reálně tedy odmítnutí informací vůbec není myslitelné, nemocniční smlouvy být zveřejněny musí.
Obchodním tajemstvím podle právníka zůstávají tzv. risk-sharingové smlouvy s farmafirmami na nákladné léky. Sporné jsou ale tajné smlouvy, díky nimž se na pozitivní listy VZP dostanou běžně užívané léky. Podle Ondřeje Dostála totiž, na rozdíl od risk-sharingových smluv, neexistuje pro uzavření takových smluv zákonem stanovená možnost.
Stejná pravidla i pro zaměstnanecké pojišťovny
PZP také zveřejnila dřívější rozsudek Městského soudu, který povinnosti zveřejnění smluv přiřkl také zaměstnaneckým pojišťovnám. Soud v roce 2007 uvedl, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV) je ve stejném právním postavení jako VZP a i ona musí informace dle zákona o přístupu i informacím zveřejňovat. „Stejný režim stanovený zákonem o informacích lze vztáhnout na všechny zdravotní pojišťovny včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny. Je nepochybné, že zdravotní pojišťovny jsou veřejnými institucemi hospodařícími s veřejnými prostředky a jako na takové se na ně vztahuje plná informační povinnost ve smyslu zákona o informacích,“ stojí v rozsudku.
Mluvčí ZP MV Hana Kadečková ČTK řekla, že zveřejňují na webu jen smlouvy se zdravotnickými zařízeními, od nichž k tomu mají souhlas. Proti byli například ambulantní specialisté. „Jakmile budeme mít zákonnou povinnost zveřejňovat všechny smlouvy, uděláme to. Nevidíme v tom problém,“ uvedla mluvčí pro ČTK.
Hlídač MZ
Svou roli v odkrývání karet mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními hraje také dohled ministerstva zdravotnictví (MZ). Pokud dosud pojišťovna odmítá tyto informace zveřejnit, nezbývá, než se s ní soudit. Ještě dřív, než se dotčená strana obrátí na soud, má podle Ondřeje Dostála možnost obrátit se na MZ, jehož právem je dohlížet, zda pojišťovny dodržují zákon. Dozor nad pojišťovnami spadá do činnosti náměstka Toma Phillipa. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nedávno vytkl České průmyslové zdravotní pojišťovně (ČPZP), že protiprávně odmítá zveřejňovat informace, a uložil jejímu řediteli, aby poskytl smlouvy pojišťovny s řetězcem AGEL o nasmlouvaných typech a cenách výkonů poslanci Ludvíku Hovorkovi, který o ně neúspěšně žádal. „I ministerstvo zaujalo postoj, že pojišťovny zveřejňovat smlouvy musejí, i MZ konečně potvrzuje, že soudní i náš výklad práva je ten správný,“ domnívá se právník Dostál, který o vytýkacím dopise pro ČPZP naši redakci informoval.
VZP v minulých dnech poskytla PZP první z požadovaných smluv. „Je třeba ocenit přístup VZP, která přijala právní názor soudu a bez průtahů začala naplňovat svou informační povinnost,“ uvedl Ondřej Dostál s tím, že PZP bude žádat ministerstvo zdravotnictví, aby přimělo i ostatní pojišťovny dodržovat zákon tak, jak vyplývá ze soudních rozhodnutí. Podle jeho slov nyní zveřejňování smluv schválil i Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, takže se pravděpodobně stane součástí zákona.
Kontrolovat mohou i pacienti
Přístup veřejnosti ke smlouvám a platbám pojišťoven by měl podle zástupců pacientů umožnit nezávislou kontrolu nakládání s povinně vybranými penězi i to, zda do jednotlivých regionů a segmentů péče přichází přiměřený podíl finančních prostředků, zda nejsou někteří poskytovatelé znevýhodňováni vůči jiným či zda není hrazen předražený materiál. Tyto informace jsou významné zejména pro odbornou debatu o dalším směrování zdravotnictví. Rozsudek Městského soudu podle Dostálových slov nepřímo potvrdil, že právo pracovat s úhradovými daty má nejen ministerstvo zdravotnictví či ministerstvo financí, ale též odborné společnosti, pacientská sdružení či jednotliví občané, kteří se o financování zdravotnictví blíže zajímají.
Argument spádovosti neobstojí
Druhým přínosem přístupu ke smlouvám je ochrana práv pacientů. „Občané se stále častěji setkávají s tím, že musejí v ordinaci platit. Lékař je povinen poskytovat péči bezplatně jen tehdy, jde-li o péči hrazenou ze zákona a má-li na příslušné výkony uzavřenou smlouvu s pojišťovnou pacienta. Pokud smlouvu nemá a nejde o neodkladnou péči, pojišťovna péči nehradí a lékař je oprávněn požadovat zaplacení po pacientovi. Tvrdí-li lékař, že na daný zákrok nemá smlouvu s pojišťovnou, a proto za něj musí pacient zaplatit, je dobré ověřit si, co ve smlouvě doopravdy je,“ poukázal na možnost kontroly úhrad Ondřej Dostál a připomněl, že tyto informace by měl pacient žádat po pojišťovně.
Jako konkrétní případ, který bylo díky zveřejnění smlouvy možno dohledat, uvedl neprávem požadovaný poplatek za péči. PZP zjistila, že lékařka v dermatovenerologické ordinaci na území Brno-město nabízela bezplatnou péči jen,klientům registrovaným u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Brno-město‘. Ostatní pojištěnci VZP za péči museli platit. Lékařka se odkazovala na smlouvu s VZP, což působilo značně podezřele, protože tzv. spádovost byla zrušena již před mnoha lety a ve smlouvách by již neměla figurovat. PZP si proto vyžádala od VZP smlouvu s touto lékařkou, včetně veškerých příloh. „Žádné omezení bezplatné péče na občany Brna tam nebylo, smlouva ukládá ošetřit bezplatně všechny pojištěnce VZP bez rozdílu - dokonce i Pražany. Lékařka proto požadovala platbu po,přespolních‘ pacientech protiprávně,“ vysvětlil Ondřej Dostál.