Se svými záměry jsem seznámila zaměstnavatele, jenž mi sdělil, že v případě, budu-li ke studiu přijata, mi poskytne pracovní volno s náhradou mzdy, ale jen za předpokladu, že s ním uzavřu smlouvu podle § 143 zákoníku práce a po ukončení studia u něj setrvám pět let v pracovním poměru. Proto prosím o sdělení, na jaké volno budu mít nárok a jakou smlouvu budu vlastně muset uzavřít?
Protože budete smlouvu uzavírat až v příštím roce 2007, bude se již na pracovní volno i na dohodu o zvyšování kvalifikace vztahovat nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který vstoupí v účinnost dnem 1. ledna 2007. Podle něj se zvýšením kvalifikace rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je tedy studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, např. v kolektivní smlouvě, zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu:
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) pět pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutoria nebo státní zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou, d) deset pracovních dnů na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce nebo disertační práce, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky.
Nový zákoník práce v ustanovení § 232 stanoví, že k účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a dále že za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Ustanovení § 233 pak stanoví, že zaměstnavatel sleduje průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zaměstnavatel zastavit, jen jestliže se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
V dotazu uvádíte dohodu podle ustanovení § 143 zákoníku práce. Ta je nahrazena v novém zákoníku práce dohodou podle § 234, která je prakticky shodného znění jako dohoda podle § 143 dosavadního zákoníku práce a v novém zákoníku práce je označována za tzv. „kvalifikační dohodu“. Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace.
Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. Kvalifikační dohoda může být uzavřena také při prohlubování kvalifikace. Podle ustanovení § 230 nového zákoníku práce se prohlubováním kvalifikace rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit. Vláda může svým nařízením zvýšit částku 75 000 Kč.
Kvalifikační dohoda musí obsahovat:
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Podle ustanovení § 235 nového zákoníku práce se do doby setrvání zaměstnance v zaměstnání na základě kvalifikační dohody nezapočítává doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské dovolené matky dítěte a nepřítomnost zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení. Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady na zvýšení (nebo i na prohloubení kvalifikace) se poměrně sníží. Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká, jestliže:
a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) nového zákoníku práce, tj. z tzv. „organizačních důvodů“, a dále z důvodů, že zaměstnanec nesmí konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, popř. pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci, c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
JUDr. Vratislav Tomek
O autorovi: A. W., Praha 10