Zatím jen část nemocnic v Plzeňském kraji zvýšila zaměstnancům od začátku roku mzdy. Vyšších platů se už dočkali v plzeňské fakultní nemocnici, naopak krajem zřízené nemocnice teprve vyjednávají, řekli ČTK zástupci zdravotnických zařízení.
Fakultní nemocnice podle mluvčí Gabriely Levorové zvýšila všem svým zaměstnancům tarifní platy o pět procent od 1. ledna. „Předpokládáme, že tento pětiprocentní nárůst tarifních platů bude pro rozpočet FN Plzeň znamenat zvýšení osobních nákladů, tedy mezd a odvodů o 74,5 milionu korun,“ řekla Levorová.
Plzeňský kraj zřizuje šest nemocnic. U akutních platí kolektivní smlouvy do března, se zvýšením mezd se tam počítá až pak. Jedna z nemocnic následné péče už platy o něco zvedla v prosinci, u druhé se zjišťují ekonomické možnosti, řekl ČTK Vlastimil Bureš, ředitel Zdravotnického holdingu, pod nějž krajské nemocnice spadají. Slibované zvýšení plateb pojišťoven je podle něj zatím jen teoretické. „Zatím jsme neviděli konkrétní dopady tohoto navýšení. Naopak naše propočty jsou podstatně pesimističtější, protože to vypadá, že nemocnice dostanou navýšení při zachování stávající výkonnosti někde mezi nula až 3,5 procentem. Takže v tomto směru se budeme snažit zvyšovat platy,“ řekl. Uvedl, že krajské nemocnice nemají povinnost zvýšit mzdy, musí naopak řádně hospodařit. Nemohou tedy zvýšit platy o víc, než o kolik navíc dostanou od pojišťoven.
U dvou nemocnic následné péče slibované devítiprocentní zvýšení plateb sotva pokryje výpadek zrušených poplatků za hospitalizaci. „Všichni ředitelé dostali pokyn, že pokud se v průběhu roku ukáže, že to navýšení od pojišťoven je vyšší, tak mohou dorovnat třeba ty první tři měsíce, kdy se nenavyšuje,“ řekl Bureš. Zvýšení mezd v rozmezí do zhruba tří procent představuje ve všech nemocnicích kraje částku do deseti milionů korun, pětiprocentní zvýšení by představovalo asi 15 milionů Kč.
Platy zatím nezvýšila ani nemocnice v Sušici, jediná městem zřizovaná nemocnice v kraji. „Zatím jsme ve fázi vyjednávání o kolektivní smlouvě, kterou jsme prodloužili do března,“ řekla ekonomická náměstkyně Romana Šmrhová. Případné zvýšení platů bude záležet na vyjednávání a také na skutečném navýšení plateb od pojišťoven.
Soukromá Městská nemocnice Privamed v Plzni podle mluvčí Evy Milerové zvyšuje platy o devět procent. Mulačova nemocnice v Plzni, rovněž ze skupiny Privamed, o zvýšení smluvních platů uvažuje. Od kdy a v jaké výši ale zatím nelze říci, uvedl jednatel Jaroslav Zimmermann. „Nic konkrétního v tuto chvíli nemohu sdělovat, situaci analyzujeme, výklad vyhlášky a jejích dopadů na objemy úhrad péče nemá v tuto chvíli ani například VZP, nemáme ani návrhy úhradových dodatků od zdravotních pojišťoven pro rok 2014,“ řekl. Kolik nemocnice skutečně dostane peněz za poskytnutou péči zaplaceno, se reálně dozví až v polovině roku 2016, dodal.
Z velkých nemocnic v Olomouckém kraji zvýšila na začátku letošního roku platy o pět procent pouze státní Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Ostatní zdravotnická zařízení v kraji, která provozuje skupina Agel, o letošních mzdách stále jednají s odboráři.
„Předpokládáme, že kolektivní smlouva bude podepsána v nejbližších týdnech. Odborové organizace ocenily nárůst tarifních platů pro všechny zaměstnance o pět procent. Zvýší se tím i úhrady za přesčasovou práci a některé další příplatky,“ řekl ČTK mluvčí FNOL Egon Havrlant.
Růst platů zvýší náklady FNOL o 80 milionů korun ročně. „Úhradová vyhláška pro letošní rok nárůst kompenzuje. Předpokládáme tedy, že dojde k odpovídajícímu navýšení úhrad od plátců péče,“ podotkl mluvčí. Ve FNOL nyní pracuje více než 3400 lidí, jejich počet meziročně vzrostl zhruba o 90. „I přes nárůst počtu zaměstnanců nedošlo ke zhoršení průměrného příjmu. Loni u nás byla průměrná mzda všech zaměstnanců přes 35.000 korun hrubého,“ řekl Havrlant.
Vedení společnosti Agel, která provozuje nemocnice v Přerově, Šternberku, Šumperku a Prostějově, se s odboráři dosud na růstu mezd nedohodlo. Platí proto zatím navýšení o jedno procento sjednané pro minulý rok. „Vzájemnou dohodu v této oblasti komplikuje zveřejněná úhradová vyhláška platná pro rok 2015, která nenaplnila očekávání původně deklarovaného nárůstu úhrad od zdravotních pojišťoven oproti roku 2014,“ řekla mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská.
Jednání s odboráři budou dál pokračovat. „Společnost Agel si uvědomuje odpovědnost, kterou má vůči svým zaměstnancům, a oblast navyšování mezd vnímá velmi vážně. Budeme proto i nadále maximálně usilovat o to, aby mzdy byly letos navýšeny, a to o více než jedno procento vyplývající ze současného znění kolektivní smlouvy,“ dodala Miloševská.
Platy zvedne zaměstnancům většina středočeských nemocnic, a to včetně soukromých. Některá zařízení ale ještě čekají na výši záloh od pojišťoven, zjistila ČTK u vedení nemocnic.
Platy by měly stoupnout ve všech pěti krajských zařízeních: kolínské, příbramské, benešovské, kladenské a mladoboleslavské nemocnici. Podle ředitele kolínské nemocnice Petra Chudomela počítá nemocnice s navýšením tarifních platů k 1. lednu o pět procent u všech zaměstnanců v případě, že zálohové platby od zdravotních pojišťoven toto navýšení budou obsahovat. „S odborovými organizacemi je tento postup projednán a odsouhlasen. Podle našich modelací by nová úhradová vyhláška navýšení pokrýt měla,“ uvedl Chudomel.
O pět procent zvedla od ledna platy i příbramská nemocnice, potvrdila její mluvčí Monika Boušková, či kladenská nemocnice, řekl ČTK její ředitel Vladimír Lemon. Stejně vzrostly platy od Nového roku v benešovské nemocnici, kde si lékaři polepšili asi o 2000 korun a sestry až o 1100. Řádově stokoruny navíc dostal pomocný zdravotnický personál. „Sice to nemocnici bude stát ročně částku zhruba deset milionů korun, ale myslím si, že je to krok správným směrem,“ uvedl ředitel Petr Hostek. Podotkl, že loni nemocnice vyplatila zaměstnancům podobnou sumu na mimořádných odměnách.
S pětiprocentním navýšením platů pro zdravotnický personál počítají i v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici. Zaměstnanci budou mít vyšší už lednovou výplatu. „Zároveň je ovšem třeba říci, že platby od pojišťoven toto navýšení rozhodně nepokryjí. Úhradová vyhláška pokryje pouze asi tříprocentní navýšení. Nemocnice tedy bude muset opět hledat ve svých vlastních zdrojích, což není možné donekonečna,“ informovala mluvčí nemocnice Kamila Hamáčková.
Podle hejtmana Miloše Petery (ČSSD) záleží na nemocnicích, jestli v rámci nákladů dokážou najít pět procent na růst platů. „Ředitelé od nás dostali za úkol, aby se tím zabývali. V této chvíli nejsem schopen říct, že to takhle úplně bude, ale chceme, aby to tak bylo. Je to v kompetenci nemocnic, musejí vyjít ekonomicky,“ podotkl.
Podle něj by bylo špatné, kdyby středočeské nemocnice platově zaostávaly za pražskými, protože pak by sestry odcházely za prací do hlavního města. „Nechceme, abychom zůstali těmi, kteří nebudou zvedat platy,“ podotkl. Poukázal také na to, že krajské nemocnice jsou akciovými společnostmi a podepisují se v nich kolektivní smlouvy. „Jsou tam i odměny, které se vyplácejí, takže si myslím, že personál je finančně relativně dobře zajištěn,“ míní hejtman.
I v některých soukromých zařízeních stoupají mzdy, například v rakovnické nemocnici. „Zda to bude o pět procent, zatím propočítáváme. Čekáme na informace o navýšení záloh,“ řekla mluvčí nemocnice Eva Milerová. Podle ní se u lékařů kvůli jejich nedostatku často uplatňují smluvní platy, které jsou už nyní vyšší než ty tabulkové.
S pětiprocentním zvýšením mezd mohou počítat v březnové výplatě zaměstnanci nymburské nemocnice. „V plném rozsahu jsme jim mohli vyhovět nejen díky změnám úhradové vyhlášky, ale i s ohledem na stabilizovanou finanční situaci nemocnice. Hospodářský výsledek je již od roku 2012 v kladných číslech,“ uvedla jednatelka zařízení Alice Opočenská. Podíl na příznivé situaci podle ní mají i nově nasmlouvané příjmy z podnájmu nebytových prostor v nemocnici.
Zaměstnanci mělnické a neratovické nemocnice byli podle mluvčí nemocnic Dagmar Dvořákové již v roce 2014 placeni lépe než jejich kolegové ve státním sektoru po letošním navýšení. „Situaci i trh samozřejmě sledujeme. Další kroky tedy budou souviset s jeho vývojem, souvztažností s úhradovou vyhláškou a podobně,“ řekla Dvořáková.
Tarifní platy lékařů v nemocnicích na Vysočině se v souladu s vládním nařízením od ledna zvýšily o pět procent. Zdravotní pojišťovna všem nemocnicím zaslala úhradové dodatky pro letošní rok, vedení nemocnic už vydala nové platové výměry. Navýšení představuje v průměru na jednoho lékaře asi 1500 korun. ČTK to řekl představitel Lékařského odborového klubu (LOK) v jihlavské nemocnici Bohdan Trnka.
„Stále však probíhají jednání odborářů s vedením nemocnic o dalších složkách platů, zejména o odměnách za přesčasy, které zůstávají na stejné výši jako dosud,“ řekl Trnka. Výsledek jednání by podle něj měl být znám začátkem února.
Pokud by zdravotní pojišťovny nezaslaly nemocnicím včas úhradové dodatky, podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) byly nemocnice připraveny vyplatit mzdu za leden zvýšenou o pět procent a čerpat na to peníze z vlastních zdrojů.
Nemocnicím by to podle hejtmana nezpůsobilo vážnější problém. „Poslední údaje o hospodaření máme z listopadu, nemocnice podle mě mají na účtech dostatek peněz a neměly by mít během jednoho či dvou měsíců problémy. Pokud by to trvalo déle, musela by se hledat jiná řešení,“ dodal Běhounek. Měsíčně všechna zdravotnická zařízení v kraji včetně dětského centra a záchranné služby vynaloží na pokrytí pětiprocentního navýšení téměř deset milionů korun.
Nemocnice zřizované Krajem Vysočina evidovaly v roce 2013 více než 4600 pracovních úvazků, z toho 713 lékařů. Ročně ošetří průměrně 100.000 pacientů. Průměrný plat lékaře v krajské nemocnici včetně příplatků byl v roce 2013 podle údajů krajského úřadu přibližně 60.700 korun, průměrný plat sestry a porodní asistentky přesahoval 25.000 korun. Průměrný plat v Kraji Vysočina byl podle Českého statistického úřadu v roce 2013 přibližně 22.000 korun.
Nemocnice v Karlovarském kraji jsou připraveny zdravotníkům navýšit platy, jak to schválila vláda. V kraji působí dvě krajské nemocnice a dvě soukromé. Navýšení by mělo být součástí vyšších plateb od zdravotních pojišťoven podle nové úhradové vyhlášky. Navýšení ale nemocnice teprve chystají, zjistila ČTK.
Růst platů slíbila zdravotníkům Karlovarská krajská nemocnice (KKN), která spravuje nemocnice v Karlových Varech a Chebu. „Vedení společnosti uzavřelo dohodu s odborovými organizacemi, ve které se jasně stanovilo, že pokud bude v úhradové vyhlášce počítáno s prostředky na navýšení mezd, KKN je v plném rozsahu přenese do mezd,“ řekl ČTK mluvčí KKN Vladislav Podracký. Průměrný plat v KKN za rok 2014 činil 28.449 Kč, přičemž u lékařů se jednalo průměrně o 68.510 Kč a u sester o 44.404.
Nemocnice v Sokolově a Ostrově, které provozuje soukromá společnost Nemos, navýší mzdy nejpozději od 1. dubna. „Můžeme už potvrdit, že to nová úhradová vyhláška umožní. My jsme částečně mzdy navyšovali už v minulém roce. Nyní jen čekáme na dohodu s odborovými organizacemi o podobě kolektivní smlouvy. Ta má být uzavřena nejpozději do 1. dubna, ale možná i dříve,“ uvedl mluvčí Nemosu Joža Lokajíček. Navýšení by podle něj spolu s růstem mezd v loňském roce mělo dosahovat zhruba pěti procent, tedy tolik, kolik vláda slíbila.
Od ledna se v pěti nemocnicích Pardubického kraje zvýší o tři procenta mzdy pro lékaře a o pět procent pro nelékařské zdravotnické pracovníky a ostatní skupiny. Vedení spojených nemocnic se na tom dohodlo s odborovými organizacemi. Platy se zatím budou v jednotlivých zdravotnických zařízeních lišit, postupně by se ale měly zvyšovat, řekl ČTK generální ředitel společnosti Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
„Naším cílem je sjednocení mzdového předpisu během několika let. Abychom sjednotili ze dne na den tarifní třídy napříč pěti nemocnicemi a naplnili očekávání odborových organizací, potřebovali bychom možná čtvrt miliardy,“ uvedl Gottvald. Současné navýšení představuje ročně několik desítek milionů korun, měla by je pokrýt nová úhradová vyhláška. Vyšší nárůst si nemocnice zatím nemohou dovolit.
Podle Gottvalda se bude v polovině roku jednat o dorovnání mezd skupině lékařů, a to podle vývoje hospodářského výsledku společnosti. Nemocnice se s odbory také domluvily na dalších bodech týkajících se mezd, například na zvýšení sazby za práci v době ústavní pohotovostní služby.
Ve společnosti Nemocnice Pardubického kraje pracovalo v roce 2014 4084 zaměstnanců, z toho bylo 608 lékařů, 1667 sester, 297 technicko-hospodářských pracovníků a 439 dělníků.
V největší nemocnici v Pardubicích činila v polovině loňského roku průměrná měsíční mzda lékaře včetně služeb a přesčasů 61.472 korun, u středního zdravotnického personálu se pohybovala od bezmála 20.000 do 25.800 korun.
V nejmenší Litomyšlské nemocnici byla v roce 2013 průměrná mzda lékařů 42.151 korun měsíčně, středního personálu od téměř 14.000 do skoro 26.000 korun. Novější údaje o průměrných mzdách nejsou dostupné.
Jihomoravský kraj zvýšil od ledna o pět procent platy ve všech nemocnicích. Učinil tak v souladu s nařízením vlády, řekla ČTK mluvčí kraje Denisa Kapitančiková. Vyššího platu se dočkali všichni zaměstnanci osmi nemocnic, záchranné služby i dalších čtyř organizací zřizovaných krajem v oblasti zdravotnictví. Stejný krok učinilo i město Brno, uvedl mluvčí radnice Pavel Žára.
Jihomoravský kraj zřizuje nemocnice ve Znojmě, Vyškově, Kyjově, Hodoníně, Břeclavi, Tišnově, Ivančicích a Letovicích. Kromě toho spravuje zdravotnickou záchrannou službu, Jihomoravské dětské léčebny, Dětské centrum Znojmo, Dětské centrum Kyjov a Domov pro postižené děti Otnice. „Navýšení platů bude podle sdělení ministerstva zdravotnictví zohledněno v úhradách od pojišťoven,“ uvedla Kapitančiková. Podle ní se navýšení týká zhruba 5600 lidí a vyžádá si za rok asi 100 milionů Kč.
Od ledna si na lepší peníze přijdou i zaměstnanci brněnských nemocnic zřizovaných městem. Týká se to Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice. „Nařízení vlády se týká všech zaměstnanců zdravotnických zařízení. Kromě dvou nemocnic se tedy platy zvýšily i ve Sdružení zdravotnických zařízení II Brno a v Chovánku - dětském centru rodinného typu,“ informoval mluvčí města Žára.
Každá ze dvou brněnských městských nemocnic má okolo 500 zaměstnanců. Roční navýšení na platech obou zařízení činí skoro 18 milionů korun, u sdružení 3,5 milionu a u Chovánku téměř 1,5 milionu. „U nemocnic jsou mzdové náklady převážně financované ze zdravotního pojištění, proto v rozpočtu pro letošní rok nepočítáme s žádným navýšením finančních prostředků na pokrytí pětiprocentního zvýšení,“ sdělil Žára. Pro sdružení město vymezilo půl milionu a pro Chovánek milion korun, zbytek peněz si musí obstarat sama zařízení.
Krajská nemocnice v Liberci i městské nemocnice v Libereckém kraji zvýšili od ledna zdravotníkům platy. Jilemnice je zvedla o téměř 11 procent, jinde zvýšení nedosáhlo ani pěti procent. Českolipská nemocnice mzdy zvýší až od února, vyplynulo z ankety ČTK. Zvýšení tarifních platů o pět procent od ledna schválila vláda, peníze by na to měly dát v úhradách za léčení zdravotní pojišťovny.
Všechny nemocnice však nejsou přesvědčené o tom, že peníze od pojišťoven postačí. To je jeden z důvodů, proč v krajské nemocnici v České Lípě platy stoupnou až od února a zvýšení nedosáhne ani pěti procent. „Navýšení od pojišťoven je 2,6 procenta, my po kolektivním vyjednávání přistoupíme k zvýšení o 3,8 procenta,“ uvedl mluvčí nemocnice Petr Pokorný.
V liberecké krajské nemocnici, jež je od loňska spojená s turnovskou, si zdravotníci o pět procent polepšili už od ledna. Pro nemocnici to znamená 40 milionů korun navíc. Ani generální ředitel liberecké nemocnice Luděk Nečesaný si ale nemyslí, že nárůst pokryje zvýšení úhrad od pojišťoven. „Příslib navýšení mezd od zdravotních pojišťoven nemáme, úhrady jsou vždy spojené s výkonností. Rezervu na zvýšení mezd najdeme vnitřními úsporami,“ řekl Nečesaný. Už loni nemocnice platy zvýšila v průměru o sedm procent a průměrná mzda v největším zdravotnickém zařízení kraje s bezmála třímiliardovým obratem tak stoupla na 32.155 Kč. Pracuje zde 2600 lidí.
Nejvýrazněji zvýšila platy v kraji od ledna jilemnická nemocnice, bezmála o 11 procent. „Chceme se dostat na úroveň okolních velkých nemocnic,“ uvedl ředitel městské nemocnice v Jilemnici Jiří Kalenský. Tak výrazný nárůst si mohli dovolit díky splacení předchozích úvěrů. „Zdravotní pojišťovny poskytnou cca třetinu z potřebného objemu peněz. Dvě třetiny budou kryty z prostředků, které v minulosti sloužily na splácení úvěrů a leasingů,“ upřesnil. Loni nemocnice na platy vynaložila 148,5 milionu korun, navýšení si vyžádá dalších 13,8 milionu. Průměrná výše platu lékařů a zdravotníků by tak měla stoupnout na 31.400 korun.
O pět procent od ledna platy zvýšila městská nemocnice v Jablonci, v semilské se na tuto hranici dostala jen část zaměstnanců. „Navýšení je diferenciované. Respektoval jsem dohodu s odbory, které vedla bývalá ředitelka,“ řekl prozatímní ředitel městské nemocnice Tomáš Sláma.
Ve většině nemocnic v Moravskoslezském kraji vzrostly od nového roku tarifní platy o pět procent. Ve zdravotnických zařízeních společnosti Agel se ale o zvyšování mezd stále jedná s odboráři.
„Ve všech šesti nemocnicích zřizovaných krajem vzrostly zaměstnancům v letošním roce v souvislosti s nařízením vlády tarifní složky platů o pět procent. Meziroční nárůst představuje 112 milionů korun,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek (ČSSD). Dodal, že kraj zjišťuje, zda bude možné tyto náklady pokrýt z navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven. Průměrná hrubá mzda zdravotních sester je v krajských nemocnicích přibližně 25.000 korun, lékařů 67.000 korun.
Zvýšení tarifního platu o pět procent se dočkají i zdravotníci v Městské nemocnici Ostrava. Mluvčí nemocnice Magda Otáhalová připomněla, že souhrn příjmu lékaře či sestry není pouze tabulkový plat. „Plat tvoří osobní ohodnocení, příplatek za vedení, příplatky za ztížené pracovní prostředí, za směnný provoz či za služby. Je tedy zřejmé, že pětiprocentní navýšení není počítáno z celkového hrubého příjmu lékaře či sestry, ale pouze ze základního tarifního platu, který vychází z tabulek,“ uvedla Otáhalová. Meziroční nárůst nákladů na mzdy bude i s odvody 40 milionů korun. „Růst platu je pokryt v rámci úhradové vyhlášky pro rok 2015,“ řekla mluvčí. Průměrný plat primářů je v nemocnici 71.000 korun a kromě tarifního platu zahrnuje osobní ohodnocení či příplatky, u vrchních sester to je 40.000.
Platy vzrostou i ve Fakultní nemocnici Ostrava. „Navýšení o pět procent v tarifech pro nás znamená ve finanční prostředcích dopad zhruba 85 milionů korun v osobních nákladech. Konkrétní dopad na plat zaměstnance se bude mírně lišit, například podle výše úvazku, počtu odsloužených hodin a podobně,“ uvedl mluvčí nemocnice Tomáš Oborný. Průměrný plat lékařů byl loni zhruba 71.500 korun, sester 30.600 korun. „Konečný plat je závislý na řadě faktorů jako například počet vedených lidí, zvláštní příplatky, počet přesčasových hodin, úvazek,“ uvedl mluvčí.
V nemocnicích společnosti Agel se zatím vedení s odboráři při kolektivním vyjednávání na zvýšení mezd neshodlo. V platnosti tak zůstává mzdové navýšení sjednané pro minulý rok. „Vzájemnou dohodu komplikuje zveřejněná úhradová vyhláška platná pro rok 2015, která nenaplnila očekávání původně deklarovaného nárůstu úhrad od zdravotních pojišťoven oproti roku 2014,“ uvedla mluvčí společnosti Radka Miloševská. Jednání s odboráři budou pokračovat. Agel podle mluvčí usiluje o to, aby mzdy byly v letošním roce zvýšeny o něco více než o procento, jak to vyplývá ze zatím platné kolektivní smlouvy.
Zaměstnancům nemocnic zřizovaných Zlínským krajem vzrostly od ledna platy o pět procent. Složitější je to v Kroměřížské nemocnici, kde se nebudou platy zvyšovat v rámci tarifu, ale formou výkonnostních prémií, řekl ČTK hejtmanův náměstek Lubomír Nečas (SPOZ). Odměny by podle něj měly být vypláceny čtvrtletně.
„Kroměřížská nemocnice od ledna 2015 vyplácí výkonnostní prémie, protože příjem od zdravotních pojišťoven na zvýšení mezd je dle úhradové vyhlášky striktně navázán na objem poskytnuté péče. K navýšení tarifních mezd je Kroměřížská nemocnice připravena přistoupit po obdržení vyúčtování zdravotní péče za rok 2014. Podmínkou toho je také to, aby zdravotní pojišťovny péči hradily podle úhradové vyhlášky. Kroměřížská nemocnice má v tomto ohledu velké potíže s Revírní bratrskou pokladnou,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Veronika Klímová.
Zaměstnanci Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně budou mít ve výplatě za leden formou mimořádných odměn vyplaceno pětiprocentní navýšení výpočtem z tarifních mezd, podotkla mluvčí nemocnice Karla Havlíková. „Pokud se týká dalšího období, čekáme, jak se k úhradové vyhlášce postaví zdravotní pojišťovny,“ řekla mluvčí. Podle Nečase by však měli mít zaměstnanci zlínské nemocnice od února zvýšenu tarifní mzdu o pět procent. V nemocnici pracuje 1819 zdravotníků a 404 dalších zaměstnanců.
Platy o pět procent od ledna zvýšila také Vsetínská nemocnice. „Případné další navýšení bude dle vývoje hospodaření nemocnice. Jen pro úplnost dodávám, že již v minulém roce se podařilo navýšit průměrnou mzdu o 2,7 procenta,“ uvedla mluvčí nemocnice Lenka Plačková. Nemocnice zaměstnává 601 lidí, z toho 510 zdravotníků.
K pětiprocentnímu zvýšení platů přistoupili také v Uherskohradišťské nemocnici, která již loni zvýšila nelékařskému personálu mzdu o pět procent, všichni zaměstnanci také dostali jednorázovou odměnu v hodnotě 5000 korun a poukázky na nákup v nemocniční lékárně. V nemocnici pracuje na 1200 lidí.
Ve skupině Agel, které v kraji patří nemocnice ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku, se ještě zástupci společnosti na mzdovém navýšení s odboráři neshodli. „V platnosti tedy zůstává mzdové navýšení sjednané pro minulý rok. Vzájemnou dohodu v této oblasti komplikuje zveřejněná úhradová vyhláška platná pro rok 2015, která nenaplnila očekávání původně deklarovaného nárůstu úhrad od zdravotních pojišťoven oproti roku 2014,“ uvedla mluvčí společnosti Radka Miloševská. Společnost však podle ní bude usilovat o navýšení mezd. Jednání s odboráři budou pokračovat.
Nemocnice Královéhradeckého kraje od 1. ledna zvýšily tarifní platy minimálně o pět procent. U profesí s nejnižším příjmem, třeba dělníků či uklízeček, se po dohodě s odboráři navýšení pohybuje mezi 7,5 až 8 procenty, což činí zhruba 750 korun. ČTK to řekla mluvčí hradeckého hejtmanství Martina Götzová. Celkové navýšení průměrných platů se pohybuje kolem čtyř procent, kromě tarifů totiž tvoří platy i jiné složky, které nevzrostou. Již loni vzrostly mzdy v soukromé Česko-německé horské nemocnici ve Vrchlabí na Trutnovsku.
„Do celkového objemu mezd v krajských nemocnicích se také započítávají složky, které nejsou navýšeny jako tarify, například osobní příplatek. Proto celkové navýšení mezd bude nižší než pět procent,“ uvedla Götzová. Podle údajů hejtmanství činil průměrný plat v krajských nemocnicích v roce 2014 26.118 korun. Hradecký kraj má čtyři nemocnice s přibližně 1500 lůžky a zhruba 2000 zaměstnanci.
Odboráři z krajských nemocnic s navýšením platů úplně spokojeni nejsou. „My jsme chtěli navýšení stejně vysoké jako ve státních nemocnicích, ale naše tarifní platy jsou nižší, takže i navýšení platů je určitě menší,“ řekla předsedkyně odborové organizace Oblastní nemocnice Trutnov Iva Řezníčková.
Tvrdí, že například sestry v krajských nemocnicích berou průměrně o několik tisíc korun méně než kolegyně ve státních nemocnicích a rozdíl ve zvýšení platů bude v řádu stokorun. „Po letošním přidání se opět rozevřely nůžky mezi platy v příspěvkových organizacích a akciových společnostech,“ řekla.
Odboráři jsou alespoň spokojeni s vyšším přidáním zaměstnancům s nejnižšími platy. „Chtěli jsme nárůst o 11 procent, nakonec jsme se dohodli na osmi procentech,“ řekla Řezníčková.
Mzdy stouply již v minulém roce v Česko-německé horské nemocnici. „V létě jsme přidali 2,5 procenta, od listopadu pět,“ řekl ředitel nemocnice Vladimír Dryml. Průměrnou výši platu v nemocnici neuvedl, je však podle něj srovnatelná s ostatními zdravotnickými zařízeními.
Nemocnice v Ústeckém kraji zvýšily platy svým zaměstnancům od ledna většinou o pět procent. Platy zaměstnanců v menších nemocnicích v Kadani a Žatci vzrostly o tři procenta, naopak vedení Podřipské nemocnice v Roudnici nad Labem rozhodlo o růstu tarifních platů v průměru o šest procent. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli zástupci nemocnic.
Představenstvo společnosti Krajská zdravotní, která sdružuje pět nemocnic v regionu, schválilo dodatek kolektivní smlouvy, jenž zaručuje zaměstnancům pětiprocentní růst mezd. Předseda představenstva Jiří Novák ve zprávě zveřejněné na webu společnosti uvedl, že zvýšení je platné od ledna.
Současně se také zvýší v akciové společnosti vlastněné krajskou samosprávou základní sazba minimální mzdy a zvýší se příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, řekl Novák ČTK. Krajská zdravotní zaměstnává zhruba 6600 lidí.
Ke zvýšení mzdových tarifů dala prostor nová úhradová vyhláška pro letošní rok, která umožňuje zdravotnickým zařízením získat více peněz od zdravotních pojišťoven. Ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích, kde také vzrostly platy o pět procent, Radek Lončák upozornil, že zatím nelze předvídat, jaká bude skutečnost. „Přišli jsme o regulační poplatky, teď jsme zvýšili výplaty všem zaměstnancům, takže uvidíme, jak na tom budeme. Nemáme žádný relevantní materiál, z něhož bychom mohli usuzovat, jak budou pojišťovny postupovat,“ řekl ČTK Lončák.
Nemocnice v Kadani na Chomutovsku zvýšila platy o tři procenta a stejně tak učinila nemocnice v Žatci, jejímž zřizovatelem je město. „Další úprava je plánovaná na březen, až uvidíme, jak v realitě budou vypadat kroky a platby od zdravotních pojišťoven,“ řekla ČTK hlavní ekonomka žatecké nemocnice Blanka Henrychová.
Nad rámec vyhlášky vzrostly platy v Roudnici nad Labem. „Jsem zklamaný, že situace dosud není dořešená a plně transparentní, ale nechceme, aby soukromé nemocnice byly prezentovány v obraze, který neodpovídá skutečnosti,“ uvedl ředitel nemocnice Tomáš Krajník. V Podřipské nemocnici v Roudnici nad Labem se zvýšil plat 250 zaměstnancům, což představuje roční náklad téměř 4,5 milionu korun. Platy se od ledna zvýšily pouze zdravotnickému personálu, který má tarifní mzdy. „Celkem máme asi 400 zaměstnanců, ale z toho jen část je zdravotníků. Část lékařů také jen dochází do nemocnice a nemá plat podle tarifu, těch se růst netýká,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Markéta Smutná.
Jihočeské nemocnice zvednou od února a března platy svým zaměstnancům o pět procent. Zdravotní organizace, které zřizuje kraj, tak reagují na nařízení vlády, která zvýšení tarifu od ledna nařídila. O pět procent by měly stoupnout mzdy i v nemocnicích měst, církví nebo v soukromých zařízeních, peníze by na to měly dát v úhradách za léčení zdravotní pojišťovny.
„Během ledna nebyla dosud zřejmá výše úhrad od pojišťoven a všechny jihočeské nemocnice vyplácely mimořádné odměny v závěru roku 2014,“ řekl ČTK předseda představenstva společnosti Jihočeské nemocnice Martin Bláha, proč se budou platy zvyšovat s mírným zpožděním.
Úhradová vyhláška má pro letošní rok na zdravotní služby přidat deset miliard korun. Nemocnice tak dostanou kromě pětiprocentního navýšení platů i kompenzace zrušených poplatků. Celkem by letos na zdravotní péči v Česku mělo jít 239 miliard korun.
„Veškerá očekávaná navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven směřujeme do růstu mezd a žádné komplikace v tomto směru neočekáváme,“ uvedl Bláha. Pro příklad dodal, že českobudějovická nemocnice, která je největší v regionu, vydá letos na platy 1,5 miliardy korun.
Osm jihočeských nemocnic loni investovalo do modernizace svých objektů a přístrojového vybavení více než 800 milionů korun. Největší objem peněz směřoval do českobudějovické nemocnice, která vynaložila na různé projekty přes 500 milionů korun. Kromě Českých Budějovic jsou nemocnice v Táboře, Písku, Strakonicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Prachaticích a Dačicích.
Zdravotníci i ostatní zaměstnanci pražských fakultních a dalších státních nemocnic už mají jistotu, že v únorové výplatě dostanou víc. Do konce ledna dostali všichni nové platové výměry, kterými jim od ledna stoupla tarifní část platu o pět procent. Pro nemocnice to znamená růst mzdových nákladů až čtyři procenta. V soukromých nemocnicích státní tabulky nemají, růst mezd tam závisí i na tom, zda si na to nemocnice „vydělá“. Z 28 pražských nemocnic je soukromých 13.
Podle úhradové vyhlášky musejí zdravotní pojišťovny platit letos nemocnicím o tři procenta víc než loni. Platby za leden dostanou ale nemocnice až koncem února, takže zatím pokrývají růst platů z rezerv.
„Platové výměry už všichni dostali,“ řekl ČTK ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. On sám platový výměr zatím nedostal. Kvůli chybě v zákoníku práce totiž byly od ledna zrušeny smluvní platy, které umožňovaly špičkové manažery odměnit lépe. Mzdové náklady podle ekonomického náměstka Motola Jiřího Čihaře stoupnou téměř o čtyři procenta, protože tarify se promítají do osobního hodnocení, pohotovosti, přesčasů, nočních či víkendových příplatků. „Zhruba teď vydáme měsíčně 210 milionů korun na platy včetně zdravotního a sociálního pojištění. Peníze na to dostaneme od pojišťoven koncem února, takže to zatím dáváme z rezerv,“ řekl ČTK.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici podle mluvčího Filipa Brože už platové výměry všichni dostali, navýšení tarifu je o pět procent. Pro nemocnici to bude roční nárůst výdajů na platy o 150 milionů, vydá na ně, včetně zdravotního a sociálního pojištění, za rok 1,8 miliardy korun.
Nemocnice Na Františku, která patří Praze 1, se řídí státními tarifními tabulkami a platové výměry už zaměstnanci také dostali. Spolu s tarify stoupají například i příplatky za vedení či pohotovost. Celkovou částku nemá nemocnice vyčíslenou, mzdové náklady jí stoupnou o 3,5 procenta.
Tarifními tabulkami se musejí řídit jen státní nemocnice, přihlížejí k nim ale i některá soukromá zařízení, aby udržela srovnatelnou úroveň mezd. Špičkové lékaře odměňují mnohem lépe, aby jim neodešli.
Soukromá Nemocnice Italská, která patří s řadou dalších nemocnic do skupiny Agel, státní tarifní tabulky nemá. Odboráři Agelu v otevřeném dopise ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi (ČSSD) napsali, že hlavně menší nemocnice a LDN nebudou mít na navýšení mezd prostředky. Varují, že kvůli nedostatečným úhradám od pojišťoven může klesnout kvalita a dostupnost péče.
Soukromá nemocnice Clinicum a.s. přidávala už loni, takže od ledna mzdy nezvyšuje. Státní tarifní tabulky jsou pro ni jen orientační. Už před třičtvrtě rokem provedla změny v systému odměn, zaměstnanci si mohou přijít na další peníze nad rámec platu, za vyšší výkon si vydělají víc. Výše odměny závisí i na chodu každého oddělení či ordinace a jejich finančním plánu pro daný rok.
Podle zdravotnických odborů má s navyšováním platů problém hlavně následná péče, kde prý úhradová vyhláška nedává dost peněz. Podle ministra ale vyhláška peníze na růst platů zaručuje. Ministr se s odbory a zaměstnavateli domluvil, že speciální tým prověří možnosti navýšení v těch zařízeních, která poskytnou účetní doklady. Se změnou vyhlášky, jak požadují někteří poskytovatelé, zatím nepočítá, vyčká na výsledky analýz.