Podle koaliční dohody by měla být v budoucnu zvýšena regulace za návštěvu ambulantního specialisty. Ministr Leoš Heger minulý týden zveřejnil i konkrétní výši poplatku – pokud by chtěl pacient využít služeb specialisty bez doporučení praktika, tak by byl nucen zaplatit 200korunový poplatek. Specialistům, kteří by tento poplatek měli inkasovat, se však záměr příliš nezamlouvá.
„Neexistuje žádný ucelený a odborníky prodiskutovaný návrh, který by toto řešil, mnozí jen spekulují, jaká částka by byla pro populaci českých pacientů únosná,“ uvádějí ve svém prohlášení ambulantní specialisté.
Rada SAS prohlásila, že bude podporovat všechny změny systému, které budou potřebné, sociálně únosné, nebudou přetěžovat kapacitu ambulantních specialistů a nepovedou k poškození zdraví pacientů či zbytečnému prodloužení jejich léčby.
Podle specialistů však 200korunový poplatek za návštěvu jejich ordinací nesplňuje ani jedno z těchto kritérií.
Není třeba zvyšovat regulaci
„Péče ambulantního specialisty není v sumě o nic dražší, než péče praktického lékaře. Všechny dosavadní souhrny vytvořené hlavně zdravotními pojišťovnami vycházejí tak, že počet lidí, kteří mají tendenci s jednou diagnosou navštěvovat více ambulantních specialistů, je tak malý, že náklady na jejich usměrňování by vysoce převýšily možný profit,“ vyvrací SAS jeden z hlavních argumentů pro zavedení vyšších poplatků.
Specialisté doporučují, aby tvůrci pravidel více počítali i s „opravdu nemocnými lidmi“ a aby jim situaci zbytečně nekomplikovali a neprodražovali.
Současný systém, kdy jsou rozdílná pravidla pro návštěvu ambulancí v nemocnicích a mimo ně, prý motivuje k preferování hospitalizace, což péči prodražuje. Rada SAS proto požaduje, aby byla tato pravidla narovnána.
„Rada SAS nebude souhlasit s žádnou změnou, jejímž výsledkem by bylo omezování rovnosti subjektů poskytujících zdravotní péči. Mezi takové změny řadí Rada SAS i zavedení různé výše regulačních poplatků. Nebude-li toto provázeno i změnou motivací jednotlivých subjektů v systému pracovat a o nemocné pacienty opravdu pečovat, nelze od toho očekávat jakýkoli pro občany ČR žádoucí efekt,“ konstatují.
Praktici nemají dostatečnou kapacitu
Rada SAS dále upozorňuj na problémy, které by takový krok mohl přinést praktickým lékařům.
„Praktický lékař má již dnes v systému předepsanou funkci preventivní, což se nejčastěji pro malou motivovanost pacientů nedaří plnit v rozsahu, který požaduje dnes platná legislativa,“ připomínají.
Navíc případné navýšení práv praktického lékaře bude podle SAS provázeno i zvýšenou administrativní zátěží.
„Má-li mít doporučení medicínský smysl, nesmí jít o prostý „výměnný list“, ale o solidní zprávu obsahující výsledky všech do té doby provedených vyšetření,“ vysvětlují.
Mírnění dopadů na pacienty
Sociální únosnost zvýšení poplatků by podle specialistů mohla být zajištěna například možností připojištění.
„Za klíčové Rada SAS považuje, že systém musí dát možnost pacientům se na jakékoli nově vniklé 'vícenáklady' připojistit, nejen odlišit péči standardní a nadstandardní,“ radí specialisté.
Opatřením prý také „nesmí dojít k poškození zdraví pacientů nebo ke zbytečnému prodloužení jejich léčby“, a proto systém musí počítat i s kvalitní dostupností specializované péče a jasně stanovit odpovědnost všem, kteří na této péči budou spolupracovat, přičemž odpovědnost by podle rady SAS měla mít i svou trestně-právní rovinu.
Podle specialistů je třeba si uvědomit, že pokud doporučující lékař žádá o pomoc odborníka, nemusí mít pokaždé přesné informace o rozsahu činnosti příslušného lékaře.
Podle rady SAS by měl systém počítat i s urgentními stavy, ke kterým může dojít i mimo klasické ordinační hodiny a neměl by klást překážky k přístupu rychlé pomoci.
„Systém musí počítat s mírou motivací jednotlivých skupin lékařů o pacienty opravdu pečovat, výše regulačních poplatků a jejich vzájemný poměr musí této motivaci plně odpovídat,“ konstatuje rada.