Volby 2008: Oranžové tsunami

30. 10. 2008 17:23
přidejte názor
Autor: Redakce
"Každý z nás nejspíše vnímal, že kampaň proti poplatkům ve zdravotnictví na úrovni toho, že pacient za ošetření dá lékaři na pivo, je neúměrně protrahovaná a gradovaná, neodpovídá realitě a je vedena proti Tomáši Julínkovi a proti ODS. Mnohý z nás přemýšlel, co tyto nepřiměřené handrkovačky o pivo mají překrýt, zda nemají odvést pozornost od dalších reformních kroků ve zdravotnictví," píše pro www.Zdravi.Euro.cz MUDr. Bohumír Šimek...


Zaskočilo mne, stejně jako většinu z nás, a nejspíše i členy ČSSD, takové mohutné převálcování naší politiky sociální demokracií. Kampaň byla možná nákladná, ale správně gradovaná. Začala s vyhlášením Julínkových regulačních poplatků ve zdravotnictví.

Každý z nás nejspíše vnímal, že kampaň proti poplatkům ve zdravotnictví na úrovni toho, že pacient za ošetření dá lékaři na pivo, je neúměrně protrahovaná a gradovaná, neodpovídá realitě a je vedena proti Tomáši Julínkovi a proti ODS.

Mnohý z nás přemýšlel, co tyto nepřiměřené handrkovačky o pivo mají překrýt, zda nemají odvést pozornost od dalších reformních kroků ve zdravotnictví. A ono místo toho šlo o rozehrávku v režii ČSSD na předvolební smeč.

Volební kampaň ČSSD byla hrubě populistická a předkládala voličům nesplnitelné sliby. Jedním z nich byl krok zpět na cestě k reformám zdravotnictví. Šlo o slib sociálních demokratů, že budou za lidi platit regulační poplatky.

Málokdo z voličů si asi uvědomoval, že to přinese ztrátu pozitivní regulace ve zdravotnictví. Voliči zde skočili na vějičku sociálních demokratů.

To, že jde o krok zpět k direktivnímu, centralizovanému, socialistickému zdravotnictví, voličům nevadilo, hlavně že se zdravotnictví vrací k bezplatnosti. Kdo by nad tím přemýšlel, že se tím vracíme před listopad '89, k nedostupnosti zdravotní péče? Kdo by tak daleko dohlédal?

Nereálné, populistické sliby a hrubá protivládní propaganda zajistily sociálním demokratům stoprocentní vítězství v krajských volbách a vynikající výsledky ve volbách do Senátu. Vyburcování nevoličů k volbám ve prospěch sociální demokracie bylo grandiózní.

Naopak voliči ODS zklamali. Proč? Množí se důvody a hledají se viníci. Přesto sypání si popela na hlavu „vládli jsme špatně“ považuji od Mirka Topolánka za zbytečné. Příčin neúspěchu bude jistě hodně.

Já si dovolím několik jich uvést z mého pohledu. Nelze přehlédnout, že komunikace s občany o reformních krocích a komunikace s lékaři o reformách zdravotnictví nebyly vždy na výši. Nedařily se.

Navíc na neúspěchu ODS se nejspíše podepsala i snaha o posvěcení radaru v Brdech jako záruky bezpečnosti našeho státu. Naši společnost se však podařilo zmanipulovat do opačného názoru, že radar je bezpečnostním rizikem státu. Podíl tajných služeb na tomto zmanipulování asi neprokážeme, ale i tohoto využila sociální demokracie ve svůj prospěch.

Největší otázkou po příčinách neúspěchu ODS zůstávají kroky ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Především je třeba na obhajobu Tomáše Julínka říci, že byl prvním ministrem, který se odvážil zahájit reformu zdravotnictví.

Jiná otázka je, zda jeho reforma byla reálnou reformou. Chceme-li klást otázku zdravotnictví mezi příčiny neúspěchu ODS, pak je dobré si připomenout, že kořeny tohoto neúspěchu sahají až do vlád Václava Klause, který zanechal zdravotnictví v direktivním socialismu.

Pak byli trvale naši občané masírování o nutnosti bezplatné zdravotní péče. Hlasů upozorňujících, že takováto péče končí v její nedostupnosti, bylo neúměrně málo. To je klíč ke snadné manipulovatelnosti voličů bezplatností zdravotnictví a klíč k přesměrování některých voličů doleva.

Z druhé strany reforma Tomáše Julínka nebyla pravicová, protože se neopírala o svobodu lékařů, svobodu pacientů a o jejich vzájemný, přirozený, důvěrný vztah. A to pravicově smýšlejícím občanům bezpochyby vadí. Reforma Tomáše Julínka navíc znejišťovala lékaře, že Tomáš Julínek, stejně jako David Rath, chce mít z lékařů nesvobodné, námezdní dělníky pro větší hospodářské celky.

Lékaři měli obavu z návratu do poměrů analogických s předlistopadovými OÚNZy. Mnozí lékaři projevovali obavu z převedení nemocnic do soukromých akciových společností a podporovali přesun nemocnic do neziskového režimu, což ODS neakceptovala.

Převod zdravotních pojišťoven na akciové společnosti také vyvolával obavu o peníze uložené v těchto ústavech. Občan je ze zákona donucen odevzdávat nějaké pojišťovně svoji zdravotní daň, čímž dochází ke hromadění finančních prostředků formou rizikově, kolektivisticky uložených peněz, které by se převodem na akciové společnosti mohly stát bezplatným ziskem.

A tak reforma se svobodou pojišťovnám bez svobody lékařů a svobody pacientů je pociťována jako riziko lékařů i riziko pacientů.

Takže i to, že reforma Tomáše Julínka nebyla ve skutečnosti pravicová, mohlo zradit hodně pravicových voličů od volby ODS. Navíc Julínkova reforma vzbuzovala příliš mnoho obav u lékařů i u pacientů. To vše je důvodem, proč relativně ubylo voličů ODS.

Voliči ODS jsou politicky kultivovanější a citlivější na falešné kroky. Asi nejsou tak snadno populisticky zmanipulovatelní. Jisté znechucení přinesl i vnitrostranický boj těsně před volbami.

Zdrcující výsledek KDU-ČSL ve volbách je také pochopitelný. Vrcholní politici se provinili volbou člověka laděného proti církvím na post prezidenta.

Lidovci volili Václava Klause úmyslně v rozporu s církevními celebritami. A protrahovaná kauza Jiřího Čunka také přinesla svoje ovoce. Lidovcům tak hrozí, že by mohli definitivně vypadnout z politiky.

Zelení pod vedením Martina Bursíka si vedou přes všechny vnitrostranické boje vcelku korektně, slušně a státotvorně. Přesto, že jde o slepenec nejrůznějších názorových proudů, daří se jejich předsedovi vést Zelené cílevědomě vpřed.

Pokud nedají přednost sjednocení svojí politiky před vnitřními šarvátkami, mohou politicky skončit, i když současný neúspěch byl tentokrát dán také zvenčí.

Jako v mnoha volbách předtím i nyní byli voliči vyhecováni k polárnímu, pravolevému vidění světa bez ohledu na to, zda jde o prázdné nálepky, populismus nebo skutečné politické usilování.

Voliči byli vyburcováni iluzí socialistických zítřků a protivládním dštěním, na což ODS nestačila adekvátně nezareagovat, a z důvodů výše popsaných reakce voličů občanských demokratů nevyvážila dostatečně populistickou smršť.

Na závěr ještě jedno varování. Občanští i sociální demokraté se vzájemně obviňovali prorůstáním organizovaného zločinu do těchto stran. V normální demokratické zemi by pro jistotu došlo k volebním propadu obou těchto stran. U nás je tomu naopak, jako by prorůstání organizovaného zločinu do špiček vládních stran byl samozřejmou normou.

Český volič dává přednost takto označeným stranám, aniž by se snažil kompenzovat potenciální riziko volbou alternativní menší strany. V takovémto chování občanů je riziko ztráty demokracie.

Kladu si otázku, zda je to způsobeno nedostatečně rozvinutou občanskou společností, která se spokojí s pivními řečmi.

MUDr. Bohumír Šimek, www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?