Jdeme léčit jinam

23. 3. 2015 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Úroveň mladých doktorů klesá. „Nechtěl bych být pacientem v některých místech v Česku,“ glosuje aktuální situaci Štěpán Svačina, nový předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ten za poslední dva roky vyhodil od atestační zkoušky, po které může mladý lékař pracovat samostatně bez dohledu zkušenějšího lékaře, polovinu zkoušených.


„Zažil jsem u zkoušky, že se primář z okresní nemocnice přimlouvá za svého mladého lékaře, který by skutečně vzhledem k úrovni svých znalostí mohl škodit pacientům. Jenže primáři na tomto lékaři stojí provoz,“ říká Svačina.

V Česku panuje absurdní systém medicínského vzdělávání. Jeho součástí je složitý systém stáží, kdy lékaři musejí jezdit do jiných nemocnic. „Je obecně známo a mezi mladými lékaři donekonečna diskutováno, že absolvování dílčích stáží na specializovaných pracovištích je zhusta bez přínosu. Lékaři, kteří za stáž často ještě platí, jsou využíváni jako pracovní síla na papírování, školitel se jim nevěnuje. Výjimky samozřejmě existují a patří jim velký respekt,“ popisuje Ondřej Rennét ze sdružení Mladí lékaři v časopise Medical Tribune.

Nekalé praktiky

Výsledek je pochopitelný: potvrzení o absolvování stáže se mnohdy falšuje. „Jsem si naprosto jistý, že řada lidí, kteří to mají v indexu podepsané, na příjmu interny nikdy nemohla být. Ptáme se při atestační zkoušce na triviální věci, se kterými by se tam museli setkat denně, a oni o tom mluví tak zmateně, že to nikdy neviděli,“ říká Svačina.

Řešením současné situace je snížení počtu oborů, ze kterých se skládají atestační zkoušky nutné k samostatné práci. Dnes jich je čtyřicet, ministr Svatopluk Němeček chce jejich počet přiblížit k dvaceti, což je běžné v jiných evropských státech. Pro další specializaci by pak mohly sloužit nadstavbové kurzy. Účelem je, s trochou nadsázky, to, aby jeden lékař mohl na interně zhodnotit pacientovi cukrovku, EKG i hladinu hormonů štítné žlázy – a nedělali to tři lékaři, jak je to běžné nyní: diabetolog, kardiolog a endokrinolog. Kromě toho chce Němeček zkrátit čas, který mladí lékaři musejí trávit na stážích ve fakultních nemocnicích.

Důsledkem současné situace je, že například v krajských nemocnicích na Vysočině marně shánějí přes čtyřicet lékařů. Podobná situace je v dalších regionálních nemocnicích.

Skutečným problémem pro mladé mediky je však mzda. Olomoucká fakultní nemocnice třeba se slávou absolventům nabízí roční pracovní smlouvu na plný úvazek za 24 tisíc měsíčně. Doufají, že tím absolventy přesvědčí, aby v jejich nemocnici nastoupili a zůstali. Jenže v Německu lékař bez atestace může pracovat za 80 tisíc korun.

Zahleděni do Němec

Právě sousedství s Německem, které neustále hledá lékaře, je pro nás klíčové. „Všichni mladí lékaři se srovnávají jen s kolegy v Německu. Málo si uvědomují, že je postavení absolventů v jiných zemích také špatné,“ říká Svačina. „Striktně ekonomicky vzato, nemocnice nejméně dva roky vychovává někoho, kdo je jí úplně k ničemu. Ve Spojených Státech absolventi v nemocnici i spí, nevycházejí, pomalu nejedí, jsou vděční, že se mohou učit,“ připomíná.

Ozývají se hlasy, že by lékaři, kteří vystudují v Česku za veřejné peníze, měli závazně odpracovat určitou dobu v naší zemi. „Sehnat lékaře je extrémní problém. Není možné, abychom tu nechali za veřejné peníze vystudovat doktora, a on pak odejde do zahraničí.

Nad tím by se měl někdo zamyslet,“ soudí ředitel lázeňské skupiny Royal Spa Martin Plachý.

Také jednotlivé nemocnice dříve zkoušely zavést smlouvy se závazkem – kdo se v nich bude připravovat na atestaci, ať po ní ještě několik let zůstane. Jenže narazily na odpor mladých lékařů a odborů. Zbývá tak nejúčinnější motivace. „Změní se to jedině přes vyšší mzdy ve zdravotnictví. Spíš přes smluvní platy než přes tabulkové,“ myslí si Svačina.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?