Přejít na obsah

Klesá proočkovanost české populace. Spalničky nebo černý kašel se vracejí

zpět
30.11.2017
zvětšitZdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

 

Očkující lékaři upozorňují, že v posledních letech se výrazně změnil přístup řady rodičů k očkování. Řada lidí věří mýtům o škodlivosti nebo neúčinnosti očkování kolujícím na internetu. Důsledkem je klesající proočkovanost.

V Evropě již vypukly lokálních epidemie dříve téměř potlačených nemocí. Některé se nyní znovu více objevují i v České republice. Na špici mezi příčinami úmrtí jsou v dnešní době kardiovaskulární choroby. Ještě na počátku dvacátého století, před nástupem vymožeností, jako jsou antibiotika, dezinfekce a plošné očkovací programy, tomu však bylo jinak. Zabijákem číslo jedna byly infekční choroby. Často si vybíraly oběti mezi nejmenšími dětmi. Dnes infekční choroby v naší části světa představují nesrovnatelně menší problém. Obří podíl na tom má očkování, které bezesporu enormně přispělo k prodloužení věku dožití v průběhu 20. století.

„Že je dnes očkování vnímáno veřejností ambivalentně považuji za paradoxní. Objevuje se bohužel mnoho dezinformací, především na internetu. Tyto mýty ovlivňují řadu lidí a očkující lékaři jsou pak v dost nelehké situaci. Musejí mnohé rodiče dlouze přesvědčovat, vysvětlovat, dokonce někdy čelí i nevybíravým slovním útokům,“ popisuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

„V důsledku kolujících dezinformací nám v České republice začíná povážlivě klesat proočkovanost. A již se hlásí první potíže. Objevují se zatím naštěstí jen lokální epidemie spalniček. Černý kašel v posledních letech způsobil úmrtí několika dětí, které ještě nemohly být očkované, a tudíž se ,spoléhaly‘ na kolektivní imunitu,“ dodává lékařka.

Podobná situace nastala podle ní na počátku tisíciletí ve Velké Británii – 2 až 3 roky po výrazném poklesu proočkovanosti způsobeném poplašnou zprávou se začaly množit případy spalniček. Ve Walesu pak došlo v roce 2013 k epidemii, kterou ukončila až masivní očkovací akce. V České republice bylo za měsíce leden až říjen 2017 hlášeno 136 případů spalniček. Pro srovnání, v loňském roce se případů za stejné období „nastřádalo“ jen pět. Ještě horší byl rok 2014 s 221 případy za stejné období. V řadě předchozích let se přitom výskyt tohoto onemocnění držel v řádu jednotek či nízkých desítek. Na jaře letošního roku vydaly Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv varovné zprávy, které kladly zvyšující se výskyt spalniček do souvislosti s poklesem proočkovanosti. Možnost vzniku velkých ohnisek je podle SÚKL hlavně tam, kde proočkovanost klesla pod potřebnou hranici 95 %. A to je v současnosti i případ některých okresů České republiky.

Případů černého kašle (pertuse) bylo letos hlášeno přes 500, což také není málo, třebaže současná situace není tak špatná jako v letech 2013–2014, kdy byl výskyt mimořádně vysoký.1 Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje u náctiletých, ale smrtelné ohrožení představuje pro nejmenší děti, které ještě nemají vyvinutý imunitní systém a nemoc „chytí“ obvykle od členů rodiny.

Očkování se podle slov odborníků v dnešní době stalo „obětí vlastního úspěchu“ . Patří k nejúspěšnějším preventivním metodám, zachránilo stamiliony životů a další stamiliony lidí uchránilo před trvalými zdravotními následky, které by jinak vznikly jako důsledek infekčních chorob. Právě vymizení závažných onemocnění díky očkování v mnohých vzbuzuje mylnou domněnku, že vakcinace není již zapotřebí.
Laici se často domnívají, že když je infekční nemoc zrovna pod kontrolou, očkování je možné ukončit. V takových případech však brzy dochází k návratu onemocnění. Již historické záznamy z 19. století svědčí o tom, že selhání očkovacího programu proti černým neštovicím vedlo k dramatickému vzestupu počtu úmrtí na tuto infekci.

Důkazem účinnosti očkování je výrazné snížení výskytu až vymizení nemocí, proti nimž se očkuje – v ČR toho bylo dosaženo u tetanu, dětské obrny nebo záškrtu, prakticky vymizela závažná hemofilová onemocnění. Úspěšný program celosvětové eradikace černých neštovic je všeobecně známý.

„Nikdo netvrdí, že očkování nemá žádné nežádoucí účinky. Ty se vyskytují u všech léčivých přípravků, u vakcín tomu není jinak. Rozsáhlé studie i soustavné sledování nežádoucích účinků prováděné v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv však prokazují, že závažné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné. Přínosy očkování výrazně převažují, to je třeba široké veřejnosti trpělivě vysvětlovat,“ uvádí dětská praktička Alena Šebková. Očkující lékaři však podle jejích slov nemohou zůstat na vše sami. Potřebují, aby stát spustil intenzivní osvětovou kampaň, která by přinesla kvalitní informace a jasně se za očkování postavila. S kolegy-lékaři se účastnila přípravy akčního plánu, který měl přispět k řešení situace, ale ten skončil „u ledu“ na ministerstvu zdravotnictví.


Komentovat článek: Klesá proočkovanost české populace. Spalničky…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné