Nemocnice v půli roku se ztrátou, závazky po splatnosti narostly

Se závazky po splatnosti 2,1 miliardy korun a se ztrátou přes 424 milionů skončilo hospodaření fakultních nemocnic v prvním pololetí letošního roku. Vyplývá to z materiálu, který získala ČTK. Celkové závazky po splatnosti u všech nemocnic v Česku činily 5,2 miliardy korun a ztráta téměř 1,5 miliardy.

Z dat vyplývá, že nejrychleji se zadlužily právě ministerské nemocnice.

„Aktuální stav hospodaření přímo řízených nemocnic je neuspokojivý, část organizací hospodaří se ztrátou a dostává se do problémů s platební neschopností,“ uvedlo ministerstvo v materiálu. Podle kritiků jsou výsledky nemocnic řízených ministerstvem zdrcující.

Zatímco loni skončily ministerské nemocnice se ziskem téměř 357 milionů korun, letos jsou ve ztrátě. Závazky po splatnosti loni činily 1,278 miliardy. Celkově nemocnice v prvním pololetí také zaznamenaly propad, a to téměř 1,5 miliardy korun. Loni za celý rok měly zisk 399 milionů korun.

Závazky po lhůtě splatnosti u ministerských nemocnic narostly letos v pololetí na 165,1 procenta loňska. Závazky po splatnosti u krajů stouply ve stejném období na 116 procent.

Celkové závazky po splatnosti všech nemocnic ČR stouply ze 4,04 miliardy na konci loňska na 5,2 miliardy v pololetí, tedy na 128,6 procenta. K propadu přispěl pokles úhrad od pojišťoven, navýšení DPH a růst platů. Trend růstu závazků po splatnosti bude podle materiálu pokračovat.

Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů varoval, že přinejmenším třetina nemocnic je existenčně ohrožena. Zdravotnické odbory jsou ve stávkové pohotovosti, jejich krok podpořila největší odborová centrála.

Ministerstvo zdravotnictví rozděluje své nemocnice do tří kategorií podle stavu financí na jejich běžném účtu. Bez upřesnění konkrétních nemocnic uvedlo, že část nemocnic už k 31. červenci nebyla schopna pokrýt závazky svými zdroji. „Obecně se dá očekávat, že situace přímo řízených organizací se ke konci roku ještě zhorší a v některých případech dojde bez zásahu zřizovatele k platební neschopnosti,“ uvedlo ministerstvo.

Nemocnicím snížila příjmy letošní úhradová vyhláška, žádají proto pro poslední tři měsíce roku její novelu a navýšení plateb o pět procent. Závazky po splatnosti stouply nemocnicím nejen kvůli nižším příjmům, ale i proto, že se novelou Obchodního zákoníku od července zkrátily platební lhůty.

V příštím roce, přinejmenším v prvních měsících, přijdou nemocnice i o příjmy z hospitalizačních poplatků. Ústavní soud je od ledna zrušil, novela nebude dřív než v březnu. Pokud poplatky zavedeny nebudou vůbec, nemocnice přijdou o více než dvě miliardy korun ročně.

Loni dostaly všechny nemocnice od zdravotních pojišťoven za léčení 107,3 miliardy, zhruba o tři čtvrtě miliardy víc než předloni. Letos za první pololetí dostaly 51,64 miliardy, tedy méně než v prvním pololetí loňska.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!