Zatímco v roce 2015 lékaři poslali dohromady kolem 56.000 elektronických formulářů, loni zhruba 117.000. Sdělila to mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. V centrále ČSSZ se dnes kvůli budoucnosti e-neschopenek konala porada s premiérem Andrejem Babišem a ministryní práce v demisi Jaroslavou Němcovou (oba ANO).
Lékaři mohou elektronické neschopenky sociální správě posílat už od roku 2010. Zákon e-neschopenky zavádí od ledna 2019, jejich používání má být ale dál dobrovolné. Ministerstvo práce nyní navrhuje úpravu z normy vyškrtnout a do roku 2021 připravit úplně nový projekt. Vláda o tom začala jednat ve středu, rozhodnutí o týden odložila.
„Hledali jsme náhradní řešení, které bychom chtěli nějakým způsobem stihnout od 1. ledna 2019. Chceme, aby byly neschopenky řešeny elektronicky, následně budeme řešit propojení na zaměstnavatele a na zaměstnance,“ řekl dnes novinářům po své návštěvě centrály ČSSZ premiér. Podle něj se od příštího roku dá využít národní registr zdravotnických pracovníků ministerstva zdravotnictví. „Máme 32.000 doktorů, kteří vystavují pracovní neschopnost,“ dodal Babiš. K čemu přesně by se registr měl využít, neupřesnil.
Zatím není jasné, od kdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. „Minimálně necháme dobu, kdy proces bude nabíhat, než řekneme datum, kdy řekneme, že to bude povinné,“ uvedla Němcová. Řekla, že by ale lékaři měli mít povinnost vystavovat e-neschopenky dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby.
Už nyní mohou doktoři pro vypsání neschopenek používat takzvané e-podání. Potřebují k tomu počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat.
„Logickou podmínkou je identifikace lékaře, a tudíž jeho registrace k této službě na příslušné správě sociálního zabezpečení, která mu na základě jeho žádosti přidělí číslo pro elektronickou komunikaci. Vyřízení žádosti probíhá bezproblémově a je záležitostí několika minut,“ uvedla mluvčí. Dodala, že za registraci lékaři nic neplatí.
Na konci března registrovala správa 1078 doktorů. Počet formulářů, které úřad elektronicky obdrží, každý rok roste. V roce 2015 dostala ČSSZ 24.000 prvních dílů neschopenky, 23.000 druhých dílů a přes 9200 hlášení ošetřujícího lékaře přes počítač. Loni obdržela 49.900 prvních dílů a 46.800 druhých dílů rozhodnutí o pracovní neschopnosti, k tomu asi 20.600 hlášení ošetřujícího lékaře.
Podle ČSSZ znamená elektronická neschopenka úbytek administrativy i úsporu času a peněz. Tiskopisy si nemusí lékař vyzvedávat, nemusí je vyplňovat ručně a posílat poštou. Potřebná pacientova data se načtou rovnou z lékařovy evidence. Nemocnému doktor pak vytiskne jeho potvrzení.
„Služba e-podání, kterou ČSSZ nabízí, byla v roce 2010 vyvíjena pro plošné využívání lékaři,“ dodala Buraňová.
ČSSZ chce od příštího roku umožnit zaměstnavatelům nahlížet do údajů o jejich nemocných pracovnících. „ČSSZ data poskytuje prostřednictvím svého e-portálu. Bude to další služba,“ řekl ČTK zastupující ředitel ČSSZ Pavel Krejčí. Zaměstnavatelé se budou moci přihlásit přes datovou schránku.
Pokud lékař neschopenku nevyplní elektronicky, firmy údaje o pracovní neschopnosti svého zaměstnance uvidí až po několika dnech. V systému totiž budou až poté, co správa tiskopisy dostane poštou.
Projekt e-neschopenek, který měl fungovat od ledna 2019, počítal se začleněním do jednotného informačního systému ministerstva práce. Údaje o příjemcích nemocenské a dalších dávek se tak měly propojit.