Paroubek jednal o zdravotnictví s přednosty fakultních nemocnic

Situaci českého zdravotnictví konzultoval dnes premiér Jiří Paroubek (ČSSD) s přednosty klinik univerzitních fakultních nemocnic, tedy šéfy zařízení spadajících pod přímou správu ministerstva zdravotnictví. „Všichni, kteří zde byli, se shodli, že česká medicína je na velmi vysoké úrovni,“ řekl po schůzce ministr zdravotnictví…

Situaci českého zdravotnictví konzultoval dnes premiér Jiří Paroubek (ČSSD) s přednosty klinik univerzitních fakultních nemocnic, tedy šéfy zařízení spadajících pod přímou správu ministerstva zdravotnictví.

„Všichni, kteří zde byli, se shodli, že česká medicína je na velmi vysoké úrovni a jednoznačně snese srovnání se západní Evropou a že problémy ve financování jsou mezinárodní, tedy potýkají se s nimi všichni,“ řekl novinářům po schůzce v Kramářově vile ministr zdravotnictví David Rath.

Ze zkušeností lékařů fakultních nemocnic jsou podle Ratha pacienti s českou medicínou i prací sester a lékařů spokojeni. S premiérem hovořili šéfové fakultních klinik podle Ratha také o vytížení praktických lékařů.

„Shodli jsme se na tom, že jejich pracovní zapojení a nasazení je násobně nižší než zapojení a nasazení lékařů v nemocnicích. Nikoho z nás netěší, že řada z nich ordinuje tak do 13:00 či 14:00 a pak zbytek nechávají na nemocnicích,“ shrnul Rath.

Tím, že lékaři „v terénu“ končí v brzkém odpoledni a nemají otevřeno o sobotách a nedělích, stoupá podle Ratha zatížení špičkových pracovišť. Na pracovní hodiny praktických lékařů poukázal v polovině února, když v pátek odpoledne navštívil neočekávaně polikliniku v Praze 6. Rozhodl tedy, že vyzve pojišťovny ke kontrole smluv a ordinační doby praktiků.

Podle Rathových kritiků měla kontrola před chystanými protesty lékařů k Rathově politice ukázat, že by praktikům pojišťovny mohly případně zrušit smlouvy. Od protestů tehdy Rath praktické lékaře neodradil.

Později s premiérem oznámil, že díky zmenšení dluhu Všeobecné zdravotní pojišťovny může ustoupit od některých úsporných opatření a uvolnit podmínky dané praktikům úhradovou vyhláškou. Ta podle praktických lékařů znemožňovala například péči o nové pacienty, a byla proto jedním z důvodů protestů.

ČTK

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

Veliš

Nemocniční lékař ošetří pacienta a má hotovo, praktik musí po ordinačních hodinách na návštěvy a pak ještě naň čeká poměrně rozsáhlá administrativa a účetnictví.

Ministr zřejmě na obvodě nikdy nestážoval ani nepracoval, takže tvrdí nesmysl za nesmyslem. Já jsem nemocniční lékař a mohl bych obdobným způsobem dehonestovat řadu kolegů v nemocnicích – o jejich pracovním vytížení vím své (např. co takhle kvalita práce dopoledne po noční službě?).

Na obvodech i v nemocnicích většina lékařů tvrdě pracuje a jen malá část se fláká (kde jim to dovolí nadřízení nebo zdrav.pojišťovny) – bohužel honorovaní budou nyní lépe ti flákači a kdo poctivě pracuje, bude po zásluze dle těch nesmyslů, vyplozených páně Rathem, potrestán – za našich v porovnání se západní Evropou směšně nízkých platů nám bude ještě dále ukradeno.

Igor Mazoch

Ředitelé fakultních nemocnic by si měli zamést před vlastním prahem a neměli by hodnotit práci v segmentu, kterému nerozumí. Ordinací praktika projde denně 60 i více pacientů. Někdo může namítnout, že se jedná o samé banality.

Možná, ale mezi těmi banalitami jsou vážné případy a praktici na rozdíl od lékařů v nemocnicích musí oddělit život ohrožující případy od banalit a to bez pomoci přístrojů a akutních konsiliářů. Kolik pacientů ošetří průměrný zaměstnanec nemocnice? Taky šedesát? Taky každý den?

Praktici mají ordinace otevřeny 25 hodin týdně, ale kromě těchto hodin v

nich tráví mnohem více času. Mají pozvané pacienty, chodí na návštěvy,

zabývají se administrativou. Pokud se státní moc po poradě s „odborníky“

pokusí naložit na bedra praktiků ještě více práce, urychlí likvidaci této

odbornosti. Za deset až dvacet let budeme praktiky pracně shánět. Irsko,

Švédsko a Velká Británie nám mohou být příkladem.

praktik

Shrnutí situace

48%-49% všech financí ze zdravotní daně jde na nemocnice ( a to si pacienti na plánované hospitalizace musí léky nosit) a přitom bylo 25% neobsazených lůžek v r 2005. Nemocnice přímo řízené státem (MZ) neustále produkují dluhy. A slovy mého pacienta : je tam víc bílých plášťů, než pacientů. Platíme to všichni bez

rozdílu – bohužel.

První linie stárne, nikdo se tam nehrne o od r. 1994 se podíl úhrad snížil z 5,9% na dnešní 5,1%. V první linii chybí cca 1000 praktiků (20%). Za 10 let (pokud se nic nezmění) to bude 50% a za 20 let to bude 95%. Navíc vyhl. 550 ukradla bonifikace ( tomu, kdo je měl) a reálně snížila příjmy PL.

Bohumír Šimek

Naše zdravotnictví je na špičkové světové úrovni svou kvalitou a přitom nejlevnější ve srovnání se zeměmi odpovídající úrovně. To je možné jen stamiliardovým vnitřním zadlužením nemocnic, poliklinik, ambulantních lékařů, distributorů a celého zdravotnictví. Quo usque tandem Catilina patientia nostra abuteris?

Každý ministr zdravotnictví by si toho měl být vědom. Navíc pacientské peníze vložené do zdravotnictví mizí, aniž by přinesli jakýkoliv zdravotnický efekt především ve dvou dírách. Tou první je ztráta peněz mezi výběrem zdravotní pojišťovnou a konečným příjemcem, kterým by měl být i lékař.

Ale pro spoustu nejrůznějších tunelů tyto peníze k lékařům nedoputují. Žádnému úředníkovi to nevadí, že samotné zdravotnictví zkomírá na úbytě. Druhou dírou je extensivita našeho zdravotnictví spočívající ve vyšetřování pro vyšetřování místo vyšetřování pro podvrzení pracovní diagnozy. Zde se úředníci spokojí s konstatováním, že tato díra je schopna spolknout celý státní rozpočet. Neobnovovat smlouvy s praktickými lékaři znamenuá prodražit systém!




Ohodnoťte tento článek!