Podnikatelé nechtějí převzít od státu výplaty nemocenské

Podnikatelé odmítají přesun vyplácení nemocenské ze státu na firmy, řekl v reakci na středeční rozhodnutí vlády prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Nesouhlas vyjádřila i většina oslovených firem. Vadí jim zejména zvýšení nákladů a administrativní práce, která přijde s novým nařízením….

PRAHA – Podle Drábka nemá vládní návrh šanci projít hlasováním ve sněmovně.

Vláda ve středu rozhodla, že přesune výplatu nemocenské na podniky. Zároveň se přiklonila k přísnější variantě, podle níž firmy vyplatí zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu denního vyměřovacího základu a v dalších dnech 60 procent. Stát by měl dávat nemocenskou od 15. dne nemoci.

Firmy odmítají přesun povinnosti jako takový

„Podnikatelé dnes neřeší, zda se vláda usnese na tom, že by měly platit 25 nebo 35 procent denního vyměřovacího základu pracovníkům v neschopnosti,“ řekl Drábek.

Firmy totiž podle něj vůbec odmítají přesun povinnosti ze státu na zaměstnavatele. Důvodem je absence kontroly, kterou by firmy mohly při nemoci svých zaměstnanců použít.

Kontrolu v budoucím systému postrádá například konzervárna Hamé Babice, která zaměstnává přibližně 2000 lidí.

DÁLE ČTĚTE:
První dny nemoci mají lidé dostávat čtvrtinu denního základu
Ministři se přou o výši nemocenské\\

„Zaměstnance by musel někdo kontrolovat. Člověk na to najatý by se však firmě nezaplatil,“ řekl personální ředitel Hamé Martin Zapletal.

Problém, kdo bude kontrolovat nemocné, řeší například Ispat Nová huť či stavební firmy Skanska CZ a Metrostav. „Neznáme práva, která pro firmu vyplynou, ani povinnosti zaměstnanců a sankce za nedodržování nemocenského režimu,“ řekl mluvčí Metrostavu František Polák.

Bude vyšší nezaměstnanost?

Podle generálního ředitele Madety Milana Teplého povede rozhodnutí vlády o nemocenské k vyšší nezaměstnanosti. Zákon podle něj zničí další drobné podnikatele. „Když takový zákon, vejde v platnost, my ho určitě porušovat nebudeme,“ dodal Teplý.

Sokolovská uhelná připravuje opatření, která by přispěla k dlouhodobému snižování nemocnosti. Spočívat by měla ve zvýšené kontrole nemocných a v rozboru nemocnosti.

Podle personálního ředitele Jiřího Radosty by se firma chtěla dostat do neutrální pozice, kdy výplaty nemocenské budou kompenzovat nižší sociální odvody. „Zatím se nám to vcelku daří,“ uvedl. Loni se počet nemocných zaměstnanců snížil o 216 případů na 3751.

Velké firmy se novému systému spíše nebrání

Podle personálního ředitele ČEZ Ivana Fenince nová úprava nemocenské firmu příliš nepostihne.

Náklady to zvýší, větší dopad však očekává spíše na menší firmy, ve kterých personální výdaje zabírají na celkových výdajích větší podíl.

S novým návrhem nemá větší problémy ani mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. „Obecně tento trend můžeme podpořit, musí být ale současně doprovázen změnou celé řady dalších zákonů, především změnou dílčích ustanovení zákoníku práce,“ řekl vedoucí centrální personalistiky Pavel Podhaiský.

Změny by podle něj měly umožnit zaměstnavateli, aby mohl například ukončit v době pracovní neschopnosti pracovní poměr kvůli porušování léčebného režimu. Musí se však snížit částka, kterou odvádí zaměstnavatelé na nemocenské pojištění, dodal.

Vedení Mostecké uhelné společnosti považuje změnu systému výplat nemocenské za logický a přirozený vývoj. „Tento krok je obvyklý i ve vyspělých zemích Evropské unie,“ řekla mluvčí těžební společnosti Liběna Novotná.

Novému systému se nebrání ani Škoda Holding. Přímé vyplácení nemocenské podnikem podle firmy kompenzují nižší odvody na sociální zabezpečení.

„Vládou schválený systém, kdy po 14 dní vyplácíme nemocenskou my, by pro nás po propočtení neměl znamenat žádnou finanční zátěž,“ uvedl mluvčí firmy Karel Samec.

Výdaje státu na dávky nemocenského pojištění nepřetržitě rostou. Zatímco v roce 1993 vyplatil stát na nemocenské 12 miliard korun, v roce 2000 už dosáhly náklady na dávky 27,2 miliardy a loni stálo marodění Čechů 34,3 miliardy Kč.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!