Pojišťovny provokují daty o úmrtnosti

Údaje o rozdílech v úmrtnosti pacientů v nemocnicích na území jednotlivých regionů zveřejnil ředitel Národního referenčního centra Pavel Kožený. Zdravotní pojišťovny, které toto centrum založily společně se zástupci soukromých nemocnic, tímto způsobem chtějí vyprovokovat diskusi o kvalitě akutní lůžkové péče…

Taková diskuse by podle ředitelky VZP Jiřiny Musílkové měla do poloviny roku 2006 vyjasnit (v tuto dobu totiž končí stávající smlouvy s nemocnic s pojišťovnami), se kterými zařízeními by bylo vhodnější novou smlouvu neuzavřít.

Všechny pojišťovny se například shodly v potřebě vyřadit ze smluv zhruba jednu třetinu českých porodnic. Ty totiž nesplňují minimální počet porodů za rok, který příslušná odborná lékařská společnost ve své koncepci stanovila na 500 porodů (výjimečně 400).

Také například jedna z pražských porodnic nesplňuje tento základní požadavek na výkonnost, který je důležitý pro možnost udržení erudice personálu.

Kožený spolu s pojišťovnami a zároveň i zástupci všech typů nemocnic na konkrétních případech onemocnění demonstroval, že při nízkém počtu pacientů mívá dotčená nemocnice vysokou úmrtnost.

Výrazné rozdíly v úmrtnosti pacientů mezi kraji i mezi jednotlivými nemocnicemi se prokázaly například u diagnóz cévní mozkové příhody a zhoubného nádoru na dýchací soustavě.

Statistika cévních mozkových příhod

Za celou ČR existuje průměrná úmrtnost pacientů s cévní mozkovou příhodou ve věku 50 až 79 let ve výši osmi procent.

DÁLE ČTĚTE:
Jak léčí nemocnice, je už veřejné
Holandsko už má TOP 100.\\

Nejvyšší počet těchto případů za loňský rok řešily nemocnice Moravskoslezského kraje, s úmrtností kolem šesti procent. Hlavní město Praha zaznamenalo o jednu třetinu nižší počet případů tohoto typu s úmrtností kolem sedmi procent.

Nejhorší úmrtnost se vyskytla v Ústeckém kraji a ve Středočeském kraji – přes 10 procent, jejich zdravotnická zařízení řešila za rok zhruba jen polovinu případů, než tomu bylo u Moravskoslezského kraje.

Pojišťovny prezentovaly tyto a další údaje s cílem získat pro spolupráci odborné lékařské společnosti i MZ a kraje a posílit tak práva pojištěnců na kvalitní péči.

Je třeba propojit informace

Užší spolupráci tohoto druhu mimo jiné podpořil ředitel FN Brno Jan Burian s tím, že pro vyšší vypovídací hodnotu dat o kvalitě péče je třeba vzájemně propojit informace pojišťoven, Ústavu zdravotnických informací a statistiky i odborných lékařských společností.

Například je třeba doplnit přehled o pacientech i po propuštění z nemocnice (sledovat úspěšnost léčby v delším časovém úseku) či při překladu do jiného typu zařízení.

Pojišťovny zároveň obhajovaly systém DRG úhrad, který umožňuje porovnávat jak kvalitu, tak cenu péče (ukazuje i významné rozdíly v nákladech nemocnic na léčbu) a současně dovoluje i srovnání českých lůžkových zařízení se zahraničními.

Vladimíra Bošková, www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!