Sledování srdce na dálku mohou hradit všechny pojišťovny

telefon, mobil, mobilní telefon

Sledování srdce na dálku mohou hradit pacientům s poruchami srdečního rytmu všechny zdravotní pojišťovny. Od 1. července jsou výkony dálkové kontroly v číselníku, který vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna a mohou ho využívat všechny pojišťovny.

Zdravotnická zařízení si mohou nové výkony nasmlouvat a pacientům je poskytnout, řekl dnes novinářům přednosta první interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a průkopník telemedicíny v ČR profesor Miloš Táborský.

„Dálkové sledování přináší pacientovi pocit bezpečí a okamžitou možnost reakce na změnu zdravotního stavu. To znamená, že můžeme předcházet závažným komplikacím, které souvisejí s poruchami srdečního rytmu,“ uvedl.

Home Monitoring je bezdrátový monitorovací systém, který umožňuje pacientům klidnější život, nižší počet pravidelných kontrol a neustále je hlídá. Zařízení je obdobou mobilního telefonu. Bezdrátově komunikuje s voperovaným kardiostimulátorem nebo kardiovertrem a denně odesílá data na zabezpečenou stránku. Při výrazném zhoršení stavu pacienta či přístroje okamžitě odešle lékaři upozornění e-mailem, SMS či faxem. Lékař se tak dozví, že pacient potřebuje péči dříve, než je plánována obvyklá kontrola.

Nové kódy prosadila Česká kardiologická společnost na základě výsledků celosvětové studie IN-TIME, která prokázala snížení úmrtnosti pacientů v dálkovém monitorování o více než 50 procent ve srovnání s běžnými kontrolami. „Díky domácímu monitoringu se pacienti dostanou do péče specialistů dříve, než sami zaznamenají příznaky zhoršení,“ vysvětlil.

V ČR se dálkový monitoring používá u pacientů s implantovanými přístroji na podporu srdečního rytmu. V současné době jich přibývá, ročně je implantováno 8000 nových kardiostimulátorů a téměř 3000 kardioverterů.

„Nemocných s poruchou srdečního rytmu sledovaných na dálku je v ČR kolem 2500 ve více než deseti centrech, ale doufáme, že jejich počet poroste. Celosvětově tuto technologii využívá přes milion pacientů a studie potvrzují, že to zvyšuje kvalitu jejich života, spolupráci s lékaři a je to efektivní i z hlediska vynaložených nákladů,“ uvedl Táborský.

Dálkový monitoring je podle něj vhodný i pro pacienty s dalšími diagnózami, jako cukrovka, vysoký krevní tlak a plicní arteriální hyperetenze, využít je lze i pro sledování žen s rizikovým těhotenstvím či pacientů před a po transplantaci.

Ohodnoťte tento článek!