Vláda bude v pondělí znovu jednat o zdravotním pojištění cizinců

O podobě zdravotního pojištění pro cizince i způsobu, jakým se upraví, by měla v pondělí znovu jednat vláda. Podle návrhu novel cizineckého zákona a o zdravotním pojištění by lidé ze zemí mimo EU, kteří v Česku žijí dlouhodobě, dál neměli mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a museli by se pojišťovat u komerčních pojišťoven.

Ty by s nimi musely pojistku uzavřít. Kryla by péči, jaká se hradí z veřejného pojištění. Podle vládní legislativní rady by se návrh měl předělat a místo novel by pojištění cizinců měl upravovat samostatný zákon.

Na konci března v Česku žilo 473.500 cizinců. Z nich 265.400 mělo povolení k trvalému pobytu. Velká část lidí ze zahraničí pocházela ze států EU, ti veřejné pojištění mít mohou. Podle zástupců neziskových organizací i akademických pracovišť by na něj měli dosáhnout ale i cizinci ze států mimo osmadvacítku, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Experti varují, že pokud stát bude zahraničním „silám a mozkům“ dál klást překážky, mohli by si místo ČR zvolit jinou zemi.

Migranti ze států mimo osmadvacítku mohou mít nyní veřejné pojištění jen tehdy, pokud v ČR mají trvalý pobyt či jsou zaměstnanci české firmy. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, studenti, manželé, manželky či potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.

Podle návrhu by z veřejného zdravotního pojištění měli vypadnout žadatelé o azyl a ochranu, lidé s udělenou mezinárodní ochranou, děti vědců a také narozené děti cizinců. Péči by nově hradilo ministerstvo zdravotnictví. Dosud peníze do zdravotního pojištění posílal resort financí.

Komerční pojištění by krylo takovou péči, jaká se platí ze zdravotního pojištění. Pojišťovny, které by pojistky s cizinci uzavíraly, by musely být členem kanceláře pojišťoven. Tato profesní organizace by vytvářela a spravovala garanční fond, do kterého by plynuly členské příspěvky a výnosy z investování. Dohled by měla Česká národní banka. Za neplnění povinností by pojišťovnám hrozila pokuta až 20 milionů korun.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nová úprava situaci komplikuje. Žádá přepracování novely a poukazuje na to, že vládě její rada pro lidská práva doporučovala, aby cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku mohli veřejné zdravotní pojištění mít. Návrh místo toho ale některé skupiny z veřejného systému vyřazuje. Celé pojistné navíc mohou pojišťovny žádat dopředu. To podle Dienstbiera zabrání cizincům přivézt si rodinu, protože by tak velkou sumu nedokázali uhradit. Stanoveno není ani maximální pojistné, navíc se bude lišit podle věku a zdravotního stavu lidí.

Ministerstvo zdravotnictví zařazení cizinců do veřejného pojištění odmítá. Podle něj by to narušilo stabilitu systému a ročně zvedlo deficit o 925 milionů až 2,02 miliardy. Odborníci na problematiku migrace naopak míní, že by přistěhovalci do systému spíš přispívali, než by z něj čerpali.

Novelu předkládá ministerstvo vnitra. Podle něj má omezit počet cizinců bez pojištění a zabránit „zdravotní turistice“. Vláda dostala předlohu se 116 zásadními výhradami. Vládní legislativní rada doporučila návrh předělat. Podle ní by povinné pojištění cizinců neměly upravovat novely, ale samostatná norma. Názor podpořila i analýza ministerstva vnitra. Podle něj by měl novou normu připravit resort financí. Ten s tím ale nesouhlasí.

Ohodnoťte tento článek!