Největší boom zakládání zdravotních pojišťoven se datuje do počátku devadesátých let, kdy zde v jednu chvíli působilo současně 29 ústavů. Do konce minulého desetiletí jich přežilo pouze devět a tento stav vydržel až do jara letošního roku. Tehdy společnost Agel Tomáše Chrenka získala licenci na provoz vlastní zdravotní pojišťovny. Nyní to vypadá, že brzy budou následovat další…
Ministerstvo zdravotnictví v současné době eviduje už tři žádosti. Kromě České pojišťovny se o licenci ucházejí také společnosti Appian Group a Czech Media Corporation.
KRKONOŠSKÁ POJIŠŤOVNA
Záměrem založit vlastní zdravotní pojišťovnu překvapil rovněž Vladimír Dryml, ředitel Česko-německé horské nemocnice ve Vrchlabí a kandidát podzimních voleb do Senátu za ČSSD v obvodě Hradec Králové. Do projektu půjde společně se spolumajitelem nemocnice Alexandrem Seidlem. „Je to reakce na velmi nestandardní chování Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a především ministerstva zdravotnictví, které neplní jednu ze svých základních povinností – řádnou kontrolu VZP,“ vysvětlil týdeníku EURO Dryml, který se netají svým ne zrovna přátelským vztahem k největší tuzemské pojišťovně. Několikrát dokonce své pacienty vyzval, aby od ní odešli. Vrchlabská nemocnice totiž odmítla vybírat regulační poplatky za děti do osmnácti let a VZP s ní vedla správní řízení. „Dáme proto možnost občanům demokraticky si zvolit VZP nebo třeba jinou, pro ně lepší, zdravotní pojišťovnu. O tom, že budeme lepší než VZP, vůbec nepochybuji,“ věří si Dryml.
JEDNA NEBO STO?
V otázce, jaké je ideální množství pojišťoven, se odborníci ani politici neshodnou. Ministerstvo zdravotnictví z principu větší počet ústavů vítá. Pomůže to k vzájemné konkurenci, z níž budou mít prospěch pacienti. Druhým názorovým protipólem je David Rath, stínový ministr zdravotnictví za ČSSD, jenž dlouhodobě hovoří o tom, že by „Česku slušela jediná pojišťovna“. Více pojišťoven připouští jedině za předpokladu, že budou veřejnoprávní. Ředitel vrchlabské nemocnice se ale nedomnívá, že by svým záměrem šel proti zdravotní politice ČSSD. „O mně je známo, že jsem a vždy jsem byl zastáncem více finančně silných zdravotních pojišťoven. Problém monopolu jedné jediné znám totiž velmi dobře z praxe,“ říká Dryml. Je proto zároveň i pro přísnou kontrolu ústavů ze strany státu. „Musí zde být jasně nastavena pravidla, protože hospodaří s povinnou zdravotní daní a příspěvkem státu za důchodce a děti,“ dodává.
PADESÁT TISÍC NESTAČÍ
Největší zkouškou nových pojišťoven bude pravděpodobně jejich první rok. Během této doby musejí získat povinných 50 tisíc klientů. A jelikož jsou v Česku všichni občané povinně už u některého ústavu pojištěni, začne zřejmě velké přetahování. Vrchlabská pojišťovna to nebude mít jednoduché. Kromě největší VZP je velkým konkurentem Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, která má v regionu silnou pozici. „Zaměříme se na celou Českou republiku včetně severní Moravy a v budoucnu určitě i na Evropskou unii,“ vyvrací pochyby Dryml. Podle informací zástupců pojišťoven však povinný limit nestačí. „Aby ústav vydělával, potřebuje minimálně 250 až 300 tisíc pojištěnců,“ řekl týdeníku EURO zdroj, který si nepřál být jmenován. Proto se také objevují hlasy, zda záměr s vrchlabskou pojišťovnou není pouze dobrým předvolebním tahem. Společnost Appian Group, jež rovněž žádá o licenci, nevidí v získání nových klientů problém. „Naše poliklinika Medicon na Budějovické (v Praze) je největší poliklinika ve střední Evropě s 300 tisíci klienty. Začínáme výrazně investovat do kvality a vysokého standardu zdravotních služeb pod jednou střechou, takže nemám obavy, že bychom neměli co nabídnout různým skupinám našich případných pojištěnců,“ prozrazuje mluvčí firmy Miroslav Novák, odkud bude Appian Group budoucí klienty brát. Své zkušenosti s náborem nováčků má i společnost Agel. Přestože impérium Tomáše Chrenka zaměstnává několik tisíc lidí, není úkol získat do roka 50 tisíc klientů úplně samozřejmý. Několik měsíců se počet klientů Agelu pohyboval v řádech tisíců, až během prázdnin jejich počet prudce vzrostl a do konce lhůty Agel podmínku pravděpodobně splní.
ZÁKON CHYBÍ
Hlaví problém při získávání klientů je, že zatím neexistuje žádný zákon, který by pojišťovnám umožnil plně si konkurovat a výrazněji se od sebe odlišit. Nábor nových klientů se tak může stát soubojem, do něhož budou zapojeni i lékaři, a pacienti na něj spíše doplatí. Ministerstvo proto musí rychle připravit zákony, které by fungování nových pojišťoven upravily. Do připomínkového řízení je hodlá poslat do konce letošního roku. „Pro potvrzení našich záměrů jsou legislativní podmínky nejdůležitější. Situace je bohužel nejasná a to nám výrazně ztěžuje naši analýzu a rozhodování,“ potvrzuje Novák. Současné podmínky plně nevyhovují ani stávajícím pojišťovnám. „Dnes jsme v několika různých kategoriích možností konkurence. VZP je zřízena podle jiného zákona než zaměstnanecké pojišťovny a je v mnoha věcech velmi zvýhodňována,“ říká ředitel Pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Nový zákon by měl také zpřísnit podmínky vzniku zdravotních pojišťoven. Dnes žadatel o licenci nemusí například prokázat, odkud vzal kauci 50 milionů. Je tak vlastně v jednodušší situaci než uchazeč o bankovní licenci, který původ své jistiny prokazovat musí. „Volného kapitálu je v České republice dost. Alexandr Seidl i holding také disponují odpovídajícími možnostmi, potřebnými pro založení nové zdravotní pojišťovny,“ odpověděl ředitel vrchlabské nemocnice na otázku, kdo bude jeho pojišťovnu alespoň zpočátku financovat. Zavedené ústavy se zatím nové konkurence nebojí. „Fakt, že ministerstvo zdravotnictví registruje žádosti o vznik nových pojišťoven, jen dokladuje, že současná politika uvolnila jisté sevření kleští, které jsme zažívali v posledních šesti až osmi letech, a to je jen dobře,“ dodává Gajdáček.
ANNA KLEPALOVÁ, Euro
