Anafylaktický šok může postihnout i nealergické jedince. Pacientům hrozí udušení a zástava krevního oběhu

Anafylaktický šok je extrémně silná forma alergické reakce, pro kterou je typický velmi rychlý nástup obtíží. Ty nastávají po kontaktu s alergenem, projevit se ale můžou i u jedinců, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Tento život ohrožující stav si žádá okamžitou pomoc, v opačném případě může končit smrtí.

Vosí bodnutí, ořechy anebo některé léky. Alergie patří mezi hojně rozšířený zdravotní problém, který může mít opravdu mnoho podob. Nějakou formou alergie koneckonců trpí zhruba čtvrtina české populace, přičemž valné většině nezpůsobuje výraznější obtíže. Anafylaktický šok, který s alergií přímo souvisí, může být naopak velmi nebezpečný a bez včasného poskytnutí první pomoci může dokonce končit smrtí. Naštěstí se s ním ale setká jen malé procento lidí.

Anafylaxe, jak se stavu také říká, je opravdu extrémně silná forma alergické reakce, která může nastat po přímém kontaktu s alergenem. Jde v podstatě o alergický šok, který postihuje takřka celé tělo a je doprovázený celou řadou potíží. Mezi nejčastější zasažené oblasti patří:

  • Kůže
  • Dýchací soustava
  • Trávicí soustava
  • Srdce a cévy
  • Centrální nervová soustava

Během anafylaktického šoku je zpravidla postiženo více oblastí najednou, zvláště nebezpečné je dušení a pokles krevního tlaku.

Příčiny

Alergická reakce nastává v momentě, kdy tělo považuje určitou substanci, například arašídy nebo vosí jed, za škodlivou. V některých případech se tato reakce může rozvinout až v anafylaktický šok, přičemž velkou roli v tomto procesu hrají buňky zvané mastocyty, které uvolňují molekuly histaminu ovlivňujícího obranné mechanismy v těle. Jak je možné, že mastocyty vycítí přítomnost alergenu tak rychle, ale vědci zatím přesně neví.

Obecně je však známo, že se tak nejčastěji děje po injekčním podání alergenu nebo bodnutí včelou. Potravinářský alergen, jakým jsou třeba zmíněné ořechy či korýši, jsou oproti tomu méně časté, ale také se vyskytují. Jsou navíc známé i případy, kdy se alergie na konkrétní potravinu poprvé projeví právě anafylaktickým šokem.

Průběh anafylaktického šoku

Oproti běžné alergické reakci, která běžně postihuje jen určité místo (například alergická rýma dutinu nosní, vyrážka kůži…) anafylaxe postihne celé tělo, nejsilněji cévy, které se vlivem vyplavení hormonu histaminu rozšíří a zvýší propustnost svých stěn. Zvýšený odtok tekutin a rozšíření z cév pak způsobí, že srdce ve snaze udržet oběh začne pumpovat rychleji. Uniklá tekutina zatím směřuje do podkoží, kde vytváří silné otoky.

Srdeční sval není schopný oběh udržet, což se projeví prudkým klesáním krevního tlaku. Bez okamžité pomoci oběh nakonec selže a člověk upadá do bezvědomí. Kromě celkového postižení se anafylaktická reakce může projevit také lokálními příznaky, například kopřivkou. Otoky pak mohou způsobit silnou dušnost, která se může rozvinout až v astmatický záchvat.

Symptomy postihující zažívací trakt mohou zahrnovat křečovité bolesti břicha, průjem i zvracení. Výjimkou není ani zmatenost, bolest podobná stahům dělohy či ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Rozšíření cév může dále způsobit silné bolesti hlavy. Někteří pacienti si stěžují také na pocity úzkosti.

Nebezpečné alergeny

Mezi, alergeny, které anafylaktický šok vyvolávají nejčastěji, patří:

  • Jed z hmyzího bodnutí
  • Léky – například antibiotika
  • Potraviny (ořechy, korýši, měkkýši)
  • Kontrastní látka

Příznaky anafylaktického šoku

Anafylaktický šok bezpečně poznáte podle rychlosti, s jakou potíže nastoupí. Děje se tak v řádu několika vteřin, či minut. Nejpozději se první příznaky objeví do 30 minut po kontaktu s alergenem. Mezi další projevy patří:

  • Nevolnost a celková slabost
  • Tíha na prsou
  • Mžitky před očima
  • Studený pot, mrazení
  • Strach a úzkost
  • Nízký krevní tlak
  • Ztráta vědomí
  • Obtíže s dechem
  • Zrychlený tep
  • Mravenčení v končetinách či jejich promodrávání

Mezi specifičtější projevy pak patří ještě celotělový otok, který je zprvu viditelný na očních víčkách, a zarudlá, horká kůže, která svědí. V neposlední řadě může stav doprovázet také otok jazyka či rtů a zvracení nebo průjem.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. A jak postupovat?

V první řadě je nutné bezodkladně zavolat záchrannou službu! Pokud je třeba, postiženému můžete následně povolit oblečení (kravatu, košili…), aby se mu lépe dýchalo. Nachází-li se dotyčný v bezvědomí, je dobré ho položit na záda, pokud komunikuje, opřít ho do sedu.

V případě anafylaktického šoku hraje rychlost velmi podstatnou roli. Nemocnému by měl být co možná nejrychleji podán adrenalin, který bojuje proti dušnosti a poklesu tlaku. Pokud je dotyčný alergik, dost možná ho u sebe bude mít v podobě autoinjekčního pera, takzvaného Epipenu, který je nutné aplikovat ideálně do horní části stehna.

Při dušení je dobré podat inhalační léky na rozšíření dýchacích cest a následně rozkousat 1 až 2 tablety nějakého antihistaminika (Zyrtec, Xyzal…), který by měl mít alergik rovněž u sebe. Doporučuje se navíc zachovat toto pořadí podání přípravků, a to z důvodu nástupu účinků. Zatímco adrenalin účinkuje během pár minut, antihistaminika během desítek minut.

Pokud pacient přestane reagovat na podněty a dojde u něj k zástavě dýchání (například proto, že u sebe nemá žádné ze zmíněných léků), je nutné zahájit resuscitaci, a to ve frekvenci 100 stlačení za minutu. To prokládáme vždy dvěma vdechy do úst. Touto činností se snažíme o zachování krevního oběhu, čímž pacienta udržujeme při životě. Se srdeční masáží pokračujeme až do příjezdů záchranářů, anebo do obnovení pravidelného dýchání.

Pamatujte, že lapání po dechu není známkou dýchání. Pokud si nejste jisti, zda srdeční masáž zahájit, učiňte tak. Je pravidlem, že člověk, který se resuscitaci sám nebrání, ji zpravidla potřebuje.

Léky při anafylaktickém šoku

Jak už bylo naznačeno výše, každý alergik, který o svém problému ví, by měl u sebe pro případ nouze nosit pohotovostní balíček, který by měl obsahovat:

  • Antihistaminika – léky, které blokují účinek histaminu (Zyrtec, Claritine, Zodac, Xyzal…)
  • Kortikosteroidy – tablety potlačující alergický zánět
  • Inhalační léky – napomáhají roztažení průdušek při astmatických záchvatech
  • Autoinjekční pero s adrenalinem (takzvaný Epipen) – účinná látka, která působí proti poklesu krevního tlaku a napomáhá rozšiřování průdušek, a tedy i dýchání

Prevence

Jedinou možnou prevencí anafylaktického šoku je důsledné vyhýbání se spouštěči alergické reakci. Ani tato strategie však nemusí být stoprocentně účinná. Anafylaktický šok se totiž může objevit i u lidí, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Život ohrožující stav se tak výjimečně může dostavit i po běžných činnostech, jakou je například barvení vlasů.

Každý alergik by u sebe měl vždy nosit zmíněný Epipen a léky na alergii. V případě alergie na hmyzí bodnutí, která anafylaktický šok spouští nejčastěji, by se lidé neměli záměrně pohybovat v místech, kde se vyskytují včely či vosy, popřípadně se při kontaktu s hmyzem vyvarovat prudkým pohybům.

Anafylaktický šok může postihnout i nealergické jedince. Pacientům hrozí udušení a zástava krevního oběhu
4.5 (90%) 2 hlasování

2 comments

  • Tak hlavne, ze tu neni ani zminka o tom, jak casto to nastava po vakcinaci. Pryc s takovymito weby, co lidi matou nepskytnutim zasadnich informaci.

    • Redakce Zdraví.Euro.cz /

      Dobrý den, Karle,

      anafylaktický šok jako komplikace očkování jsou extrémně vzácné, jejich výskyt je mnohonásobně nižší než výskyt komplikací nebo úmrtí na onemocnění, proti kterému očkujeme. Anafylaktický šok se může objevit 10 – 30 minut po očkování, proto je důležité, aby očkovaný jedinec setrval po aplikaci očkovací látky ještě 30 minut v čekárně.

      Redakce Zdraví.Euro.cz

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top