Nádor na mozku postihuje nejčastěji malé děti a starší pacienty. Jak rozpoznat příznaky?

Mozkový tumor je definován jako jakýkoli abnormální nebo nekontrolovatelný růst mozkových buněk. Tyto vzniklé útvary mohou být maligní (zhoubný nádor mozku) či benigní (nezhoubný nádor mozku). A zatímco zhoubný nádor ničí mozkovou tkáň změnou mozkových buněk, druhý ze zmíněných je nebezpečný kvůli útlaku tohoto orgánu. Vzhledem k tomu, že je mozek uložen v lebce, nemá nádor kam růst a tak, jak se zvětšuje, utlačuje okolní tkáň, čímž ji může trvale poškodit.

A jak mluví o nádoru mozku statistika? Nádory mozku představují zhruba necelá dvě procenta všech nádorových onemocnění. Každoročně jimi onemocnění 700 až 800 pacientů, přičemž o něco častěji bývají diagnostikovány mužům starším 60 let. Výjimečný není ani nádor na mozku u dětí. Ty mladší 5 let dokonce představují druhou rizikovou skupinu, zvláště pak ty, které mají k nemoci vrozené dispozice. Ačkoli jsou mozkové tumory oproti jiným druhům onkologických nemocí méně časté, jsou velice nebezpečné, a to nejen kvůli svému umístění, ale také pro svou agresivní povahu.

Oblasti mozku a jejich funkce

Abychom pochopili, jakým způsobem může nádor mozku ovlivňovat jeho funkce, je třeba si nejprve představit funkční geografii tohoto orgánu. Každá část mozku má totiž svou specifickou funkci, která může být vlivem nádoru narušena. Konkrétní příznaky pak mohou lékaři napovědět, jaká oblast byla tumorem zasažena.

• Levý spánkový lalok: sluch, zrak, čich, inteligence, schopnost zapamatovat si slyšené a viděné, rozpoznání slov, osobnost, chování a sexuální chování,
• mozkový kmen: dýchání, srdeční rytmus, trávení, stupeň ostražitosti, spánek, pocení, krevní tlak, teplota a rovnováha,
• mozeček: rovnováha, držení těla a motorická koordinace včetně končetin, částečně také paměť týkající se reflexních pohybů,
• pravý spánkový lalok: sluch, čich, inteligence, organizační schopnosti a schopnost soustředění se na viděné a slyšené, rozpoznání hudebních tónů, zvuků a neverbálních informací (např. kreslení), dlouhodobá paměť, osobnost a chování (včetně sexuálního),
• týlní lalok: přesné vyhodnocení viděného a vizuální představivost, čtení a psaní, vyhledávání předmětů, určování barev, poznávání slov a nakreslených objektů, určení, zda se předmět pohybuje,
• temenní lalok: zrak a hmat, koordinace vstupů z různých smyslů umožňující pochopení, senzorická kontrola těla, psaní, matematika a jazyky; postoj těla, manipulace s předměty, verbální a neverbální paměť,
• čelní lalok: vyšší intelektuální funkce, jako jsou např. podvědomí a odpovědi na vnější stimuly, osobnost; motorická koordinace polykání a tvorby slin, hlas, žvýkání, obličejová mimika, pohyb rukou, trupu, pánve, nohou a chodidel.

Typy nádorů mozku

Kromě toho, zda se jedná o maligní či benigní nádor, rozlišují lékaři také původ tumoru. Výrůstek, který vzniká přímo v mozku, nazýváme primární nádor mozku, v případě zhoubných útvarů však může docházet i k takzvaným metastázím, což jinými slovy znamená, že se rakovinotvorné buňky do mozku rozšířily z jiné již dříve zasažené oblasti, například z plic či prsů, odkud se šíří krevním oběhem.

A proto, že tyto tumory nemají původ přímo z mozku, nazýváme je sekundárními (metastatickými). Ty jsou v současné době rozšířenější než primární mozkové tumory. Mozkové nádory dále dělíme na dvě hlavní skupiny, a to na gliomy a ostatní tumory.

Gliomy

Do kategorie gliomů, tedy nádorů, které vyrůstají přímo z gliových buněk (podpůrné buňky neuronů), patří kolem 46 % všech primárních tumorů. Většina z nich je maligní s tím, že doba přežití se obvykle pohybuje mezi 6 měsíci a 5 až 7 lety. Tradičně se gliomy objevují v mozkových hemisférách, ale mohou ovlivnit i další oblasti, a to převážně optický nerv, mozkový kmen a u dětí také mozeček. Vzhledem k tomu, že existuje hned několik druhů gliových buněk, dělí se do několika skupin.

AstrocytomyS výskytem 17 % všech původních mozkových tumorů se jedná o nejčastější typ gliomu. Astrocytom se může objevit v jakékoli části centrálního nervového systému a jeho léčba obvykle zahrnuje chirurgický zákrok, v případě vysokého stupně malignity zpravidla také chemoterapii a radioterapii.

Multiformní glioblastom (GBM)GBM je vlastně pouze jiný název pro astrocytom vysokého stupně malignity. Kromě toho, že obsahuje nádorové buňky, které jsou velmi agresivní, má rovněž schopnost velice rychle proniknout do okolní tkáně. Doba přežití se obvykle udává kolem 1 roku. GBM patří mezi nejběžnější tumory primárního typu postihující dospělé pacienty, mohou se ale objevit také u dětí. Bývají léčeny chirurgickým zákrokem, po kterém následuje ještě ozařování, jež může být kombinováno s chemoterapií.

Gliom mozkového kmeneGliom mozkového kmene představuje častý nádor na mozku u dětí. Vyskytuje se u nich zhruba ve 20 % případů, zatímco dospělé postihuje „jen“ v 5 %. Nejčastějšími pacienty jsou děti ve věku od 3 do 10 let. Gliom mozkového kmene v sobě zahrnuje jak astrocytomy nejnižšího stupně malignity, tak i rychle rostoucí GBM. Jedná se o obecně nebezpečné nádory na mozku s tím, že tumory nízkého stupně malignity mohou mít velmi dlouhé období remise.

K chirurgickému zákroku se při léčbě tohoto typu tumoru obvykle nepřistupuje. Mozkový kmen je totiž velmi zranitelný. K redukci symptomů se tak užívá radioterapie, která současně pomáhá prodloužit dobu přežití u pomalu rostoucího tumoru.

Oligodendrogliom
Oligodendrogliom má poměrně malý výskyt, tvoří totiž asi 5 % všech gliomů. Vyskytuje se převážně u mladých dospělých, u kterých často napadá oblast mezi mozkovými hemisférami. Léčba tohoto tumoru závisí na stupni malignity. V případě nízkého stupně jsou nádory léčeny chirurgicky, u vysoké malignity se kombinuje chirurgická léčba s následným ozařováním a chemoterapií.

EpendymomEpendymom se podle statistik vyskytuje nejvíce u 5letých a následně u 34letých pacientů, přičemž v dětském věku představuje zhruba 10 % dětských tumorů. U dospělých je jeho výskyt dvakrát nižší. Dobrou zprávou je, že většina z těchto nádorů nebývá maligní. Ependymom bývá obvykle léčen pomocí radioterapie, některé z nich ale vyžadují úplné chirurgické odstranění.

Ostatní tumory

Medulloblastomy nebo primitivní neuroektodermální tumory PNETTyto tumory představují více než 25 % všech dětských mozkových nádorů a u malých pacientů se obecně vyskytují častěji než u dospělých. Jejich růst obvykle začíná v nejnižší části mozku, tedy v mozečku, odkud se mohou šířit do míchy nebo ostatních částí těla. Přestože patří mezi rychle rostoucí tumory, bývají velmi citlivé vůči radioterapii a chemoterapii. Léčeny mohou být samozřejmě i chirurgicky.

MeningeomyTvoří asi 27 % všech primárních nádorů v mozku, a to zejména u žen. Ačkoli je obvykle benigní, může pacienta přímo ohrozit na životě, protože během svého růstu utlačuje okolní mozkovou tkáň. Rychlost růstu meningeomů je velice individuální. Zatímco některé rostou pomalu, jiné mohou růst rychleji, anebo mají pouze období rychlého růstu. Návrat onemocnění je v tomto případě velmi nepředvídatelný. Základem jsou proto pravidelné lékařské kontroly.

SchwannomySchwannomy bývají obvykle benigní, a pokud je to možné, odstraňují se chirurgickou cestou. Běžná forma tohoto tumoru ovlivňuje VIII. hlavový nerv, který obsahuje buňky důležité pro rovnováhu a sluch. Schwannomy mohou růst na jedné nebo obou stranách mozku.

Příznaky nádoru na mozku

Jak už zaznělo výše, ať už se jedná o maligní či benigní tumor, pokud se nachází na mozku, představuje pro pacienta značné nebezpečí, protože tím, jak roste, utlačuje okolní tkáně. Symptomy jsou pak důsledkem tohoto tlaku, přičemž v závislosti na umístění nádoru mozku může nemocný pociťovat různorodé příznaky. Ptáte se, jak poznat nádor na mozku? Ačkoli nemoc může potvrdit pouze řádná lékařská diagnostika, napovědět vám může například bolest hlavy. Zvláště pak vznik zcela nového druhu bolesti, která je úporná a horší při probuzení.

Dále se u pacienta mohou vyskytnout změny osobnosti, paměti a intelektu, tedy například zhoršená schopnost počítat, snížená schopnost úsudku či problémy s vyjadřováním. Typická je také snížená citlivost či slabost některé části těla, konkrétně snížená schopnost koordinace, slabost, letargie, zhoršená hbitost i ostražitost. U pacientů se rovněž objevují oční abnormality, kam patří nekontrolovatelný pohyb očí či pokles očních víček. Výjimkou nejsou ani neurologické problémy, včetně dvojitého vidění a zhoršeného zraku.

 Dále se v případě nádoru na mozku mohou vyskytnout tyto projevy:

• zvracení,
• epileptické záchvaty (bez předchozího výskytu),
• ztráta sluchu,
• problémy s řečí, koktavost,
• obtížné polykání,
• zhoršený čich,
• nekontrolovatelný nebo dysfunkční pohyb, třes,
• ztráta menstruace,
• paralýza obličejových svalů,
• zmatenost, neobvyklé chování,
• krátkodobá zástava dechu.

Rizikové faktory

Podobně jako u jiných nádorových onemocnění, ani v případě nádorů mozku nejsou spouštěcí mechanismy přesně známy. Jisté však je, že určitou roli hraje dědičnost. Geneticky podmíněno je podle statistik zhruba 5 % tumorů. Negativní vliv má podle odborníků také radioaktivní záření a některé chemické látky a viry, například virus Epstein-Barrové. A vzhledem k tomu, že se nádorová onemocnění řadí mezi takzvané civilizační nemoci, může mít na jejich rozvoj vliv i nezdravý životní styl.

Diagnostika nádoru mozku

Pokud máte podezření, že se vás týká nádor v mozku, vaše kroky by měly co nejrychleji směřovat do ordinace lékaře. Ten vás pravděpodobně nejprve odešle na neurologické vyšetření k neurologovi anebo k neurochirurgovi, který bude hledat známky snížených mentálních funkcí, tedy neschopnost koncentrace, nedostatek paměti a neschopnost řešit aritmetické nebo jednoduché úkoly. Zajímat ho ale bude také to, zda vás trápí slabost, otupělost, nedostatek svalového napětí, změna reflexu či změna vidění.

Pacienti obvykle podstupují magnetickou resonanci nebo CT, díky kterým vidí lékař anatomické zobrazení mozku s jeho vnitřními strukturami. Pro lepší charakteristiku tumoru lze provést další vyšetření, a to například magneticko-resonanční spektrometrii nebo pozitronovou emisní tomografii, přičemž důležitá je především rychlost růstu tumoru, jeho relativní stabilita a agresivita pronikání do okolních tkání. Na základě těchto vyšetření je následně stanovena optimální metoda léčby.

V případě, že není možné diagnózu přímo určit z výše zmíněných vyšetření, uchyluje se lékař k biopsii tumoru, kdy se po aplikaci lokální anestezie pomocí speciální dlouhé jehly procházející skrze úzký otvor v lebce odebere malý kousek tkáně nádoru. Ten je následně vyšetřen v laboratoři. Při stanovování prognózy hraje důležitou roli zejména druh buněk, které tumor tvoří, a rychlost jejich růstu. Důležitý je rovněž věk pacienta s tím, že čím mladší jedinec je, tím jsou jeho šance na uzdravení a přežití nádoru na mozku větší.

Léčba nádoru na mozku

Vzhledem k tomu, že tumory svým růstem ničí mozkovou tkáň, je nutné je co nejdříve začít léčit. K dispozici jsou lékařům zpravidla tyto metody:

Chirurgie

Primární cestu k odstranění maligního i benigního nádoru představuje léčba chirurgického charakteru. Chirurg používá metodu kraniotomie, což je operace, při které dojde k odstranění části lebeční kosti a tedy i k otevření dutiny, čímž se uvolní přístup k mozku. Tumor se následně odstraňuje pomocí ultrazvukového aspirátoru a během operace je mozek kontrolován pomocí ultrazvuku a magnetické resonance. Díky tomu všemu je okolní tkáň co nejvíce ušetřena.

Radioterapie

Nepostradatelnou úlohu při léčbě maligních nádorů hraje radioterapie, která se někdy rovněž používá při léčbě tumorů benigního charakteru, a to v momentě, kdy je zapotřebí kontrolovat jejich růst. V některých případech se k radioterapii přistupuje i po předchozím chirurgickém zákroku, protože ačkoli se může zdát, že byl celý nádor odstraněn, zůstávají po něm mikroskopické rakovinotvorné buňky, které se pak mohou dále šířit a napadat okolní tkáně.

Cílem radioterapie je v tomto případě redukce zbytkového tumoru. Tato metoda se rovněž doporučuje před chirurgickým výkonem, a to za účelem zmenšení tumoru, anebo jako náhrada za operaci v případech, kdy tumor není přístupný nebo je vůči radioterapii citlivý.

Brachyterapie

Jedná se o metodu, která je určená k selektivnímu dodávání vysokých dávek radiace do nádoru. Do tumoru (případně do jeho blízkosti) jsou v tomto případě umisťovány samostatné radioaktivní zdroje, často ve formě kovových zrn nebo tyčinek. Přesné umístění těchto zdrojů (často s pomocí počítačového navádění) může maximalizovat dávku radiace, kterou tumor přijme, zatímco zdravá tkáň je vystavena pouze její snížené dávce.  Brachyterapii je možné použít v kombinaci s chirurgickým zásahem nebo chemoterapií.

Radioterapie a chemoterapie

Kombinace chemoterapie a radioterapie je přínosem hlavně pro pacienty, kteří se potýkají s nádorem vysokého stupně. Chemoterapie může zahrnovat jeden nebo více léků a podává se v cyklech, a to například jednou denně po dobu tří týdnů, po kterých následuje týden odpočinku potřebný k růstu nových buněk. Chemoterapii je možné aplikovat ústy, intravenózně, případně jako sondu umístěnou přímo do mozku.

Gamma nůž (radiochirurgie)

Gamma nůž, který je tvořen úzkým paprskem vysoce koncentrovaného kobaltového gama záření, představuje neinvazivní alternativu chirurgického zákroku. Mozkové abnormality totiž ničí, bez toho aniž by došlo k otevření pacienta. Gamma nůž se používá k léčbě benigních i maligních tumorů, metastatických tumorů i ostatních vaskulárních malformací. U pacienta následkem léčby dochází k menšímu množství vedlejších účinků a doba rekonvalescence je kratší než u použití konvenční chirurgie. Operace obvykle trvá 30 minut až 3 hodiny a mnoho pacientů se domů vrací do jednoho týdne.

Vedlejší účinky léčby

Nevýhodou léčby mozkových tumorů je to, že může vyvolávat řadu vedlejších účinků. V některých případech se objeví okamžitě, jindy o sobě dají znát až během několika následujících dnů či dokonce týdnů. Stupeň závažnosti vedlejších účinků jde ruku v ruce s množstvím dávkovaných léků nebo délkou samotné léčby.

Vedlejší účinky chemoterapie

Chemoterapeutická léčiva jsou určena k zabití rychle rostoucích buněk, ale protože tyto léky procházejí celým tělem, mohou ovlivnit i normální zdravé buňky, což má za následek právě vedlejší účinky. Účinkem léků bývají kromě rakovinotvorných buněk často postiženy také vlasové folikuly, kostní dřeň anebo buňky žaludku, což může způsobovat vypadávání vlasů, nevolnost, zvracení či průjem. Chemoterapie může také způsobovat slabost vyvolanou anémií, stejně tak i horečku a infekci. Léčivy je oslaben také imunitní systém pacienta.

Radioterapie

V případě radioterapie jsou vedlejší účinky vyvolány působením radiace na normální mozkovou tkáň, která tumor obklopuje. Brzy po první aplikaci léčby se u pacienta proto může objevit:

• bolest hlavy,
• nevolnost,
• zvracení,
• spavost,
• horečka,
• zhoršení neurologických symptomů.

Vzhledem k tomu, že se příznaky mohou zhoršovat i vinou rostoucího tumoru, je nutné pečlivě sledovat, zda za výskytem obtíží stojí skutečně terapie. Vzhledem k povaze radioterapie se některé vedlejší účinky mohou dostavit měsíce až roky po ukončení léčby.

Chirurgie a další terapie

Chirurgie a radioterapie mohou u pacientů vyvolat otok mozku v blízkosti tumoru, který následně utlačuje mozkové struktury a způsobuje bolesti hlavy, spavost a další závažné problémy. Lékař v této situaci může předepsat kortikosteroidy, které otok potlačí. Oproti jiným metodám však mají steroidy na likvidaci nádorových buněk jen minimální vliv.

 Zdroj: kntb.cz, mou.cz, ptc.cz