Prevence nákazy koronavirem: jak předejít infekci a neohrozit ostatní?

prevence koronaviru

Počet lidí, kteří se nakazili novým typem koronaviru, v Evropě zatím neustále stoupá. K šíření nákazy totiž přispívá fakt, že až 80 % potenciálních přenašečů neprojevuje vůbec žádné příznaky, a tak nemoc nevědomky roznáší dál do svého okolí. O to důležitější roli hraje prevence. Přinášíme proto přehled kroků, které je nutné dodržovat, aby se šíření epidemie co nejefektivněji zabránilo.

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který momentálně paralyzuje takřka celý svět, se oproti svým předchůdcům MERS-CoV a SARS-Cov šíří v mnohonásobně větším měřítku. Rychlosti, jakou se virus a s ním spojené onemocnění COVID-19 dostává mezi širokou veřejnost, totiž nahrává fakt, že až u 80 % nakažených probíhá infekce bez příznaků či jako nenápadné nachlazení. Tito potenciální přenašeči vůbec nic netuší a virus nevědomky šíří dál.

Obecně se tak děje dvěma způsoby, a to přímo, tedy přímým kontaktem s nakaženým, či nepřímo skrze předměty a povrchy, kterých se tento člověk dotkl.

Přímá nákaza koronavirem

Jak už asi dobře víte, SARS-CoV-2 se přenáší kapénkovou infekcí. Zjednodušeně řečeno se jedná o drobné, okem neviditelné kapičky, které obsahují infekční virové částice. Ty kolem sebe infikovaný šíří:

  • Dýcháním
  • Mluvením
  • Kýcháním
  • Kašláním

Zdravý jedinec se tak nejčastěji nakazí tak, že tyto infekční kapičky vdechne anebo mu vletí přímo do oka. Takto se může nakazit na vzdálenost až 2 metrů. Za naprosto bezpečný se ale považuje až rozestup 5 metrů. Nakažená osoba může koronavirus přenášet i přímým dotykem, a to například tak, že si nejprve zakašle do dlaně a bez toho, aniž by si ruce důkladně umyla, se pak dotkne jiné osoby.

Nepřímá nákaza koronavirem

Jak už zaznělo výše, k přenosu infekce může docházet i takzvaně nepřímo, což znamená přes kontaminované předměty a povrchy. Kapénky, které se z organismu nemocného uvolňují, mohou jednoduše přistát na oblečení, telefonu, klávesnici od počítače či jiném předmětu. Je nutné si uvědomit, že potenciální riziko představují veškeré věci, které se nachází v okolí nakaženého. Při jejich používání pak samozřejmě dochází k dalšímu přenosu. Typicky se tak děje v momentě, kdy se zdravý jedinec kontaminované věci dotkne a následně si neumytýma rukama sáhne do očí, na ústa či nos.

Důležitou roli v tomto ohledu hraje doba, po kterou se SARS-CoV-2 na předmětech udrží. Ta je totiž u každého povrchu jiná. Zatímco v aerosolu, tedy ve vzduchu, podle posledních informací vydrží až 3 hodiny, na mědi až 8 hodin, na železných materiálech zhruba 24 hodin a na plastech dokonce třikrát déle. To samé platí i pro materiály z nerezové oceli. Na papírech, tedy i na bankovkách, se pak virus dokáže držet po celý den.

Jak co nejvíce sterilizovat domácnost? 

Vzhledem k tomu, co již zaznělo, je jasné, že stoprocentní ochrana neexistuje. Virus si domů můžete přinést na jakémkoli kontaminovaném předmětu či na sobě samých. Jeho šíření lze však alespoň částečně zabránit pravidelným úklidem a používáním správných přípravků. Vědci doporučují zakoupit roztok ethanolu o minimální koncentraci 70 %. Vhodný je také 0,5% roztok peroxidu vodíku. Dezinfekční přípravek si lze ale vyrobit i doma, konkrétně roztok 0,5% chlornanu sodného. Toho docílíte tak, že smícháte 5% SAVO s vodou, a to v poměru 1:10.

Pokud nemáte k dispozici žádnou z těchto dezinfekcí, můžete povrchy umýt pomocí mýdla či jakéhokoli jiného saponátu, který je k tomu určený. Myslete také na to, že ne všechny povrchy lze těmito způsoby dezinfikovat. Zvláště velký pozor si dávejte při používání roztoku chloridu sodného, který by mohl některé citlivé materiály poničit. V žádném případě si tímto roztokem nedezinfikujte ruce! Mohlo by dojít k poranění kůže.

Dezinfikujete během pandemie domácnost častěji než obvykle?

Pravidelně uklízejte především kuchyň a koupelnu. Utěrky, které používáte na nádobí, nechte vždy perfektně uschnout a často je měňte. A stejně tak i ložní prádlo. To by se společně s utěrkami, ručníky a spodním prádlem mělo prát vždy minimálně na 60 stupňů Celsia. Nádobí, pokud možno, myjte v myčce. Jestli tuto možnost nemáte, používejte alespoň horkou vodu.

Důležitý je i přísun čerstvého vzduchu, proto domácnost vždy na pár minut vyvětrejte, a to hned několikrát denně. Dbejte rovněž na správnou přípravu potravin. To znamená:

  • Udržujte potraviny v chladu.
  • Maso vždy upravte alespoň na 70 stupňů Celsia.
  • Pečlivě omývejte ovoce a zeleninu.
  • Vyhněte se kontaktu se syrovými živočišnými produkty i jejich konzumaci.

Jak ochránit sebe a své okolí?

Základem prevence je bezpochyby pravidelné a hlavně pečlivé mytí rukou mýdlem, které se v boji s koronavirem ukázalo účinnější než dezinfekce. Ruce bychom si měli mýt:

  • Před opuštěním domu a po návratu
  • Před přípravou jídla i během ní
  • Po návštěvě toalety
  • Po kašlání, kýchání a smrkání
  • Po kontaktu se zvířaty
  • Před kontaktem s nemocným i po něm

Mytí rukou je samozřejmě k ničemu, pokud ho nepraktikujete správně. Ideálně byste měli mýdlo na ruce aplikovat po všech stranách i ve všech záhybech a následně je alespoň 20 až 30 sekund třít. Nezapomeňte dostatečnou pozornost věnovat kloubům, konečkům prstů, rubu zápěstí a meziprstí. Následně opláchněte pod teplou tekoucí vodou a usušte čistým ručníkem. Pokud nemáte po ruce mýdlo, to samé ale bez oplachu proveďte s dezinfekcí.

Snažte si nesahat na obličej, a to ani v domácím prostředí. Nekašlejte si do dlaní, ale raději použijte jednorázový kapesník, a v případě nutnosti miřte alespoň na loket. Pokud se kolem vás nacházejí lidé projevující příznaky, například kašel, držte si rozestup alespoň na dva metry.

Nevycházejte z domu bez ochrany úst a nosu. Ideální volbu představují respirátory FFP3, které bakterie a viry nepustí dovnitř ani ven. Těch je ale v Česku momentálně velký nedostatek, a tak využijte alespoň chirurgické jednorázové roušky či bavlněné roušky vlastní výroby, které vás ochrání alespoň částečně. Co je také důležité, zachytí kapénky z vašeho nosu a úst, čímž zamezí šíření viru za předpokladu, že byste patřili k 80 % nakažených, kteří neprojevují žádné symptomy. V případě nouze sáhněte alespoň po šátku či šále, protože i minimální ochrana je lepší než nic.

V neposlední řadě rozhodně nepodceňujte příznaky. Zároveň je ale nutné si uvědomit, že zvýšená teplota a kašel automaticky neznamenají, že trpíte nemocí COVID-19. Pokud jste tedy nepřišli do kontaktu s někým, kdo se vrátil z ohrožených zemí anebo u něj byla přítomnost viru potvrzena, rozhodně není nutné volat záchrannou službu ani hygienickou stanici.

Určitá možnost infekce ale stále existuje, a tak byste neměli zbytečně opouštět svůj domov. Spojte se telefonicky se svým praktickým lékařem, který vám s dalšími kroky poradí. Rovněž je k dispozici speciální telefonní linka 1212, která je určená pro lidi se zdravotními obtížemi.

Pokud máte důvodné podezření, že jste se novým typem koronaviru nakazili, to znamená:

  • vrátili jste se z rizikových zemí,
  • byli jste v kontaktu s někým, kdo v těchto zemích byl, a současně máte příznaky nemoci,
  • byli jste v kontaktu s někým, u koho se nákaza potvrdila,
  • máte horečku nad 38 stupňů Celsia a dýchací potíže,

bez zbytečných odkladů volejte příslušnou krajskou hygienickou stanici. V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví.

Zdroje: okoronaviru.cz, szu.cu, mzcr.cz

Prevence nákazy koronavirem: jak předejít infekci a neohrozit ostatní?
3 (60%) 3 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top