Radioterapie slouží k léčbě zhoubných nádorů. Jak celý proces probíhá?

Radioterapie
Zdroj: Depositphotos

Radioterapie je výraz pro léčebnou metodu zhoubných rakovinných buněk ionizujícím zářením, což může pacient absolvovat samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií. Rozlišuje se několik druhů radioterapie v závislosti na typu a pokročilosti nádorů, přičemž vhodný léčebný postup vždy stanoví váš ošetřující lékař. Zajímá vás, jaké jsou možné nežádoucí účinky radioterapie a jak probíhá?

Co je radioterapie?

Radioterapie neboli léčba ionizujícím zářením je terapeutická metoda, která se využívá v onkologii při léčbě zhoubných nádorů. Většinou se ozařují pouze nádorové buňky a jejich okolí, případně místo po vyjmutí nádoru. Radioterapii lze aplikovat samostatně, ale i spolu s chemoterapií. V takovém případě hovoříme o chemoradioterapii.

Při radioterapii se využívá elektromagnetické záření – gama záření radioaktivních prvků či X-záření lineárního urychlovače radioterapie, nebo záření korpuskulární (částicové) – nejčastěji urychlené elektrony.

Typy radioterapie

V závislosti na umístění ozařování rozlišujeme teleradioterapiibrachyradioterapii. V případě teleradioterapie (zevní radioterapie) je zdroj záření umístěn mimo tělo pacienta. U brachyradioterapie (vnitřní radioterapie) se pak tento zdroj záření zavádí přímo do postižené tkáně, čímž se snižuje riziko poškození zdravých tkání a nežádoucích účinků. Využívá se například při léčbě rakoviny děložního čípku.

Dále existuje tzv. kurativní radioterapie, jež spočívá v aplikaci vysoké dávky záření s cílem nádor zcela zničit. Radikální radioterapie se využívá u pokročilejších nádorů v okolí prostaty při vyšších hladinách PSA (prostatický specifický antigen) a Gleasonova skóre. Účelem paliativní radioterapie je snížit potíže a prodloužit život nemocného v pokročilém stádiu rakoviny. [1, 2, 3]

Příprava na radioterapii

U léčby ozařováním je velmi důležitý zejména proces přípravy, který zahrnuje tzv. radioterapeutické konzilium. Pacient je na klinice radiační onkologie v rámci vstupní prohlídky fyzikálně vyšetřen a radiační onkolog s ním pohovoří o charakteru onemocnění, způsobu léčby, délce trvání radioterapie a případných vedlejších účincích. S sebou je potřeba přinést veškeré výsledky předcházejících vyšetření. Poté následuje přístrojové a laboratorní vyšetření.

Lokalizace na CT simulátoru

Další fází je lokalizace na CT simulátoru. Zde je stanovena nejvhodnější poloha pro ozařování, v níž musí pacient vydržet 10 až 20 minut bez hnutí, a proto je nutné, aby byla pohodlná, takže je provedeno plánovací CT. Následně je pacientovi navržen léčebný postup a na jeho kůži se vyznačí klíčové body speciální barvou. Tyto značky je nezbytné udržet na kůži do termínu nastavení na ozařovně.

Ozařovací plán

Na základě získaných dat z obrazové dokumentace a plánovacího CT je lékařem a fyzikem pacientovi sestaven přesný ozařovací plán. Nastavení a kontrola ozařovacího plánu poté probíhá na ozařovně, kde jsou zakresleny nové definitivní značky a pacient obdrží termín zahájení radioterapie. [4, 5, 6]

Jak probíhá samotná radioterapie?

Samotné ozařování probíhá ambulantně každý pracovní den přibližně 10 až 20 minut, během něhož se hlavice přístroje otáčí nad pacientem. Ten je zde v zafixované poloze, kterou zná již z procesu plánování léčby. V průběhu záření je pacient sledován televizí a má k dispozici mikrofon, tudíž je možné radioterapii přerušit v případě jakéhokoli problému.

Samotný proces ozařování není bolestivý a záření není viditelné. Radioterapie pak zpravidla trvá několik týdnů. O případném zkrácení nebo prodloužení dále rozhoduje lékař. Namalované značky je nezbytné udržet po celou dobu ozařování. Jednou týdně zpravidla probíhá kontrolní vyšetření u ošetřujícího radiačního onkologa. Po ukončení ozařování pacient dostane závěrečnou zprávu pro svého ošetřujícího lékaře. [7, 8, 9]

Účel paliativní radioterapie

Cílem paliativní radioterapie je zlepšení či udržení kvality života, který pacientovi zbývá. Je tedy určena pro nemocné s pokročilým nádorovým onemocněním. O stanovení paliativní radioterapie rozhoduje celá řada faktorů, jako je dosažený efekt léčby, předpokládaný čas přežití či možné nežádoucí účinky a terapie. Často se zvažují také důvody psychoonkologické.

Pacient také vždy písemně stvrzuje, že porozuměl léčebnému cíli. U nemocných lidí ve velmi špatném zdravotním stavu nemusí být paliativní radioterapie prospěšná, a může být proto stanovená jiná léčba. [10, 11]

Podstoupili jste radioterapii?

Nežádoucí účinky radioterapie

Vedlejší účinky radioterapie lze rozdělit na místní a celkové. Místní jsou ty, které se týkají tkání a orgánů vystavených záření. Celkové účinky se mohou projevit postupně v závislosti na závažnosti onemocnění, na druhu použitého záření a jeho dávce a také na vnímavosti pacienta. Jako celkové vedlejší účinky radioterapie se mohou objevit následující:

Při využití vysokoenergetického zdroje záření se vzácně může objevit reakce na kůži a v případě ozařování horní části hlavy také vypadávání vlasů.

Místní příznaky typicky souvisí s částečným ozářením pánevní oblasti. Mohou se tedy objevit potíže v okolí močového měchýře a střev, vždy podle toho, která oblast je ošetřována. Mezi možné obtíže patří:

Potíže způsobené ozářením zpravidla odezní do několika týdnů, ale komplikace se mohou objevit i dodatečně a je zde určité riziko chronického postižení konečníku. Lékař vás na možné vedlejší účinky upozorní při vstupní prohlídce, a pokud budete mít jakékoli obtíže v průběhu léčby ozářením, doporučí vám vhodná opatření, kterými je lze zmírnit, a předepíše vám potřebné léky. [12, 13, 14]

Sledování po radioterapii

Přibližně měsíc po skončení radioterapie vás čeká kontrolní vyšetření. Jeho součástí je vyplnění dotazníku, do kterého uvedete veškeré vaše případné potíže, pohovor s lékařem a také fyzické vyšetření. To vždy závisí na typu a lokaci nádoru, který byl ozařován. Například v případě radioterapie prostaty absolvujete vyšetření této oblasti spolu s odběrem kontrolního PSA.

Přibližně za měsíc bude provedeno kontrolní CT vyšetření a poté zpravidla následují další vyšetření v intervalu 3 až 6 měsíců. Pokud se v tomto období objeví jakékoli zdravotní obtíže či komplikace již stávajících potíží, obraťte se na vašeho ošetřujícího lékaře. [15, 16]

Zdroje: onkologiecs.cz, zdravi.euro.cz, nemocnicenovyjicin.agel.cz, mou.cz, linkos.cz, ftn.cz, fno.cz, nhs.uk

2 comments

  • Dobrý den chtěla bych se informovat zda by byla tahle léčba vhodná pro moji maminku Její rok narození je 1943 a poslední stadium rakoviny plic zda je tu možnost se seznámit s jejím zdravotním stavem a popřípadě se jí pokusit pomoct
    Děkuji dcera maminka Hana Adlerová
    Z Brna

    • MUDr. Thai Bao Han /

      Dobrý den,

      tato otázka patří ošetřujícímu onkologovi či pneumologovi, prosím, poraďte se o vhodnosti léčby s nimi.

      Zdraví Thai Bao

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top