Mýty o probiotikách: proč má zelí či jogurt omezené účinky?

Jaká probiotika jsou pro nás vhodnější? Zdroj: Pixabay

Pokud chceme posílit imunitu probiotiky, musíme nutně do lékárny, nebo  nám stačí otevřít ledničku? Jak si stojí „recepty našich babiček“ v porovnání s „chemií“? Kysané přírodní produkty jsou podle vědců vhodným doplňkem jídelníčku, ale jejich působení je omezené, protože ne vždy dodají do střeva potřebné kmeny prospěšných bakterií.  

Povědomí o významu střevního mikrobiomu pro lidské zdraví rychle roste. Široký výzkum v této oblasti otevírá donedávna netušené možnosti, jak důležité střevní bakterie ovlivňovat a co nejlépe je využít pro naše zdraví. Ukazuje se, že určité rady a postupy nejsou tak účinné, jak se původně myslelo.

Některé potraviny, jako například fermentovaná zelenina a kysané mléčné produkty, jsou sice zdraví prospěšné, usnadňují trávení a mají spoustu vitamínů, ale střevní mikrobiom ovlivňují jen částečně. „Jednou z nevýhod fermentovaných pokrmů je to, že většina mikroorganismů použitých při fermentaci není dostatečně charakterizovaná a popsaná. Na rozdíl od probiotických kultur použitých v léčivech, kde je jasné, jaké bakterie a s jakým účinkem byly použity,“ popisuje autor knihy Mikrobiologie a technologie fermentovaných potravin profesor Robert Hutkins z University of Nebraska, který se tématem dlouhodobě zabývá.

Řada lidí je přesvědčena, že nejlepší péče o náš střevní mikrosvět je postavená na konzumaci fermentované zeleniny, ovoce nebo kysaných mléčných produktů, jakou jsou jogurty či kefíry. Tyto potraviny však našemu střevnímu mikrobiomu dodávají jen určitý druh probiotických kultur, které ne vždy mají požadovaný terapeutický účinek.

Některé fermentované potraviny mohou být dokonce určitým jedincům nebezpečné. „Zejména kefír, kombucha nebo kimchi mohou obsahovat kultury, které jsou producenty biogenních aminů, což jsou látky, které mohou vyvolávat silné alergické reakce,“ uvádí doktorka Manal Mohammed z University of Westminster v Londýně.

Fermentované potraviny probiotika nenahradí

Podle studie publikované ve vědeckém časopise Biochemistry & Pharmacology jsou fermentované potraviny a kysané mléčné produkty vhodné pro zdravé lidi jako pravidelné zpestření jídelníčku. Autoři Meybodi a Mortazavia ale zjistili, že ne vždy tyto potraviny dodají do střeva potřebné množství probiotických kultur.

Kromě jiného jde i o to, že spousta z nich se zničí v žaludku a do střev vůbec nedorazí. To zajistí jen správně připravená lékárenská probiotika, která mají speciální ochranné obaly, díky čemuž se bakterie do střeva dostanou zdravé a funkční. Tam pak mohou příznivě působit na naše zdraví.

„U fermentovaných potravin s obsahem přátelských kultur mléčného kvašení nekonzumujeme klinicky ověřené kmeny, které mají jasný terapeutický účinek. Kromě toho zde existuje také riziko alergické reakce u jedinců trpících alergií na mléčný cukr nebo protein,“ vysvětluje Petr Ryšávka, vedoucí týmu výzkumníků Medi Pharma Vision.

Kysané potraviny bychom si podle něj určitě měli pravidelně dopřávat už kvůli chuti, ale též jako vhodný doplněk pro zdravé zažívání, avšak kompletní probiotickou kúru střevům bohužel nezajistí. „Věda se nyní jednoznačně ubírá cestou cílené péče a individualizace, která zohlední specifické požadavky každého střeva,“ uzavírá Petr Ryšávka.

 

Mýty o probiotikách: proč má zelí či jogurt omezené účinky?
Ohodnoťte tento článek!
2.6 (51.43%) 7 hlas/ů