Noční můra, nebo kouzelný zázrak zrození? Přečtěte si, co vás během porodu čeká


Pokud se žena rozhodne založit rodinu, zpravidla se nemůže dočkat na moment, kdy zjistí, že je těhotná. Stejně nadšená je pak i z rostoucího bříška, nakupování vybavení pro miminko i jeho prvních pohybů. Růžové brýle ale nastávajícím maminkám náhle opadnou v momentě, kdy si uvědomí, že se nezadržitelně blíží datum porodu. Zkušenost, která je nevyhnutelnou součástí procesu zrození dítěte, se však automaticky nemusí rovnat noční můře. Přečtěte si, jak porod probíhá a jaké jsou vaše možnosti či jaká úskalí na vás mohou čekat. 

Výpočet termínu porodu

V den termínu se rodí zhruba jen pět procent dětí, přesto je datum porodu to, co většina těhotných žen na internetu „googlí“ jako první. Jak tedy čas, kdy má vaše děťátko přijít na svět, správně určit? Stejně jako při zjišťování délky těhotenství, i v tomto případě hraje podstatnou roli první den poslední menstruace. K němu lékaři následně přičtou 280 dní, což odpovídá deseti lunárním měsícům, a vyjde jim termín porodu. Nutno ale podotknout, že ne každá žena funguje jako hodinky. U rodiček, které mají nepravidelný cyklus, proto zpravidla dochází k poměrně velkým odchylkám.

Další metodou, která datum porodu pomáhá určit, je první těhotenský screening, který probíhá mezi 10. a 13. týdnem těhotenství. Během ultrazvuku lékař změří délku plodu od jeho temene ke kostrči, na základě čehož dojde ke konkrétnímu termínu. Může se také stát, že se lékař dopočítá dvou odlišných čísel. V tom případě se ultrazvuk bere jako přesnější.

Kdy jet do porodnice?

Příchod miminka na svět spolehlivě ohlásí kontrakce. Ty rodička zpočátku pocítí jako tlak v podbřišku nebo jako nutkání na záchod. Jejich rozestupy jsou ale nejprve poměrně velké. Jak tedy spolehlivě poznat, kdy vyrazit do porodnice? Jakmile se jednotlivé kontrakce opakují každých pět až sedm minut. Jasným znamením, že je na čase popadnout výbavu do nemocnice, by pro rodiče měl být také odtok plodové vody. Napovědět může také:

  • Lehké opuchnutí a pocit nafouknutí, což je následek zvyšujícího se objemu cirkulující krve
  • Kolostrum (hustá žlutá tekutina představující první výživu dítěte) vytékající z prsou
  • Odchod hlenové zátky, která může mít průhlednou, nažloutlou, bílou či růžovou barvu. Může být též s příměsí krve

Způsob, jak poznat blížící se porod, pro mnoho žen představují také Braxton-Hicksovy kontrakce, kterým se lidově říká poslíčci. Ty se od klasických porodních stahů liší tím, že jsou nepravidelné a zpravidla trvají jen několik hodin, někdy také dnů.

Příprava na porod

Po přijmu do porodnice čekají budoucí maminku základní vyšetření. Lékař zjistí, jestli už odtekla plodová voda, jak časté jsou kontrakce a zda rodička nekrvácí nebo netrpí nějakými komplikacemi. Následuje kontrola fyzické kondice maminky, kdy je ženě změřena hmotnost, pulz, krevní tlak a tělesná teplota. Nakonec pak lékař provede ještě kontrolu břicha a vaginální vyšetření, na jehož základě zjistí, na kolik centimetrů jsou porodní cesty otevřené a zhodnotí zralost čípku.

Vzhledem k tomu, že porod může probíhat ve stresu a rychleji, než se předpokládalo, je dobré, aby měla žena už z domova připravené základní informace o svém zdravotním stavu. Konkrétně by měla lékaře informovat o:

  • Nemocích, s kterými se léčí
  • Lécích, které pravidelně užívá
  • Prodělaných operacích
  • Alergiích
  • Případně o průběhu předchozích těhotenství a porodů
  • Zdravotním stavu nejbližší rodiny a otce dítěte

Nakonec lékař provede ještě ultrazvukovou kontrolu plodu a vyšetření kardiotokografem. Všechny výsledky jsou následně zaznamenány do zdravotní karty.

Pokud se porod rychle blíží, rodička je umístěna na lůžko na příjímacím oddělení, kde bude v následujících minutách či hodinách čekat na převoz na porodní sál. V případě, že to situace umožňuje, lékař a porodní asistentka s nastávající matkou proberou podrobnosti týkající se postupu samotného porodu. Jestli má maminka zpracovaný porodní plán, ve kterém specifikuje svá přání týkající se průběhu porodu, je dobré ho mít s sebou. Za předpokladu, že porod nepostupuje příliš rychle, absolvuje rodička před transportem na porodní sál také předporodní přípravu. Jedná se o:

  • Holení rodidel
  • Klyzma
  • Osprchování

Ačkoli holení rodidel může žena odmítnout, je nezbytné, aby byla oholená alespoň oblast konečníku a hráze. V případě, že bude nutné hráz nastřihnout, musí být místo dobře přístupné chirurgovi, který jej následně sešije. Co se týče klyzmatu, má žena na výběr, zda chce, aby byl použita klasická metoda, tedy vpravení teplé vody do střev, anebo použije přípravek z lékárny. Ten ale musí samozřejmě přibalit s sebou do tašky, která je určená do porodnice.

Porod

Když se řekne porod, většina lidí si představí samotné vypuzování dítěte porodními cestami. Tento okamžik je ale ve skutečnosti pouhým zlomkem celého procesu. Průběh porodu je totiž členěn do třech fází a může trvat i déle než dvanáct hodin.

1. Fáze porodu: otevírání

Jak už pojmenování napovídá, v první fázi půjde o otevírání porodních cest, konkrétně tedy děložního hrdla, které tak činí vlivem kontrakcí. Současně dochází k jeho zkracování a postupně vzniká takzvaná branka, která se rozevírá tak dlouho, dokud prakticky nesplyne s pochvou. V tento moment hovoříme o porodních cestách jako o otevřených.

Délka trvání první porodní doby je velice individuální, ovlivňuje ji totiž hned několik faktorů. Zatímco u zkušených matek trvá tato fáze něco kolem tří až čtyř hodin, prvorodičkám se porodní cesty otevírají i dvakrát delší dobu. Výjimkou nejsou ani ženy, které touto fází prochází i dvanáct hodin s tím, že nejdéle se cesty otevírají do tří centimetrů, zbylých sedm jde o poznání rychleji. V momentě, kdy je žena otevřená na 10 centimetrů, jsou porodní cesty dostatečně široké na to, aby jím prošla hlavička dítěte.

Během první porodní doby rovněž dochází k odtoku plodové vody. Pokud se tak nestane, provádí lékař takzvanou dirupci vaku plodových blan, kdy dojde k jejich umělému protržení. Tento výkon je bezbolestný, v návaznosti na něj však dojde k zesílení a zefektivnění děložních kontrakcí. V případě, že jsou kontrakce pro rodičku příliš bolestivé, je první doba porodní vhodným okamžikem pro zavedení epidurální analgezie, což je nejúčinnější metoda tlumení bolesti.

Během celého porodu jsou v pravidelných intervalech monitorovány odezvy plodu a každé dvě hodiny natáčeny kardiotokografické záznamy. Pokud to situace vyžaduje, monitoruje se srdeční odezva plodu nepřetržitě.

První porodní doba může být pro rodičku náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Významnou bývá pro ženu podpora partnera i fakt, že se může po porodním sále volně pohybovat a měnit polohu v závislosti na vlastní potřebě. Porodní asistentka pak budoucí matce poradí, jak správně dýchat, aby si ulevila od křečí.

V průběhu porodu je rodičce dovoleno pít neperlivé nápoje, a to ideálně po doušcích. Příjem jídla se v aktivní části porodu ale nedoporučuje, a to z důvodu, že by bylo nutné přistoupit k celkové anestezii.

2. fáze porodu: vypuzování

V druhé fázi porodu už dochází k samotnému vypuzování dítěte z matčina těla. Navazuje na první dobu porodní a trvá v rozmezí několika minut až hodin. Porodní cesty jsou v tento moment již plně otevřené a hlavička dítěte postupně sestupuje k zevním rodidlům. Na konci této doby rodička pociťuje silné nutkání na tlačení. K tomu je žena lékařem vyzvaná v momentě, kdy je hlavička dostatečně sestouplá.

Při samotném tlačení pak hraje důležitou roli technika dýchání. Zatímco mezi jednotlivými kontrakcemi by žena měla prodýchávat krátce, v průběhu děložních stahů se doporučuje jeden hluboký nádech a následné zadržení dechu po celou dobu tlačení. Během něj by měla žena také zavřít ústa a oči a vší silou tlačit do konečníku jako při stolici. Tak bude břišní lis pracovat nejefektivněji.

Jakmile se hlavička přiblíží k poševnímu vchodu, dojde k napnutí hráze, která odděluje zevní rodidla od konečníku. Aby se předešlo jejímu nekontrolovatelnému roztrhnutí, může lékař rozhodnout o jejím nastřižení. To se provádí ve fázi aktivního tlačení rodičky, kdy na hráz působí tlak, díky čemuž žena necítí žádnou bolest. Po porodu hlavičky následuje porod ramének. Tyto dvě fáze jsou nejbolestivější a také nejvíce namáhavé, zbytek trupu a nožičky dítěte pak už žena vypudí velmi rychle a většinou bez problémů.

Ošetření čerstvě narozeného miminka pak probíhá přímo na břiše matky nebo na novorozeneckém ošetřovacím lůžku v předsálí porodního sálu. Pokud je novorozenec v pořádku, následuje takzvaný bonding, tedy utváření vazby mezi matkou a dítětem tím, že je novorozenec položen na její břicho. Na porodním sále spolu pak zůstávají zhruba dvě hodiny.

3. fáze porodu: porod placenty

Po vypuzovací fázi nastává poslední porodní doba, kterou je porod placenty. Krátce poté, co se děloha trochu zregeneruje, opět nastávají kontrakce, která mají za úkol vypudit placentu, která zůstala po porodu dítěte v děloze, ven z těla. Celý tento proces je zpravidla takřka bezbolestný a trvá několik minut. Placenta musí být následně pečlivě prohlédnuta pro případ, že by v ženě zůstaly její zbytky. Ty by čerstvou matku mohly ohrozit na životě.

Následuje kontrola porodních cest a jejich ošetření. Poté je rodička ještě zhruba dvě hodiny monitorována, pro případ, že by došlo k poporodním komplikacím.

Porod císařským řezem

V některých případech probíhá porod jinak, než žena čekala, a to konkrétně císařským řezem, kdy lékaři rozříznou břišní stěnu i stěnu dělohy. Ačkoli se jedná o operaci jako každou jinou, její průběh se může značně lišit. Velkou roli hraje v tomto případě fakt, zda byl císařský řez plánový anebo k němu lékaři přistoupili znenadání, a to například kvůli komplikacím během první porodní doby.

Plánovaný výkon se provádí po předchozí domluvě v určitou hodinu a den. Rodička má proto čas si zjisti potřebné informace a na císařský porod se připravit jak po fyzické, tak po psychické stránce. Může se navíc rozhodnout, zda chce být během zákroku pouze pod lokáními anestetiky a být při vědomí, až se dítě narodí, nebo v celkové anestezii.

K urgentnímu zákroku se přistupuje již za rozběhlého porodu, tedy v případě, že se rodička nachází teprve v jeho první fázi, zpravidla v momentě, kdy se vyskytnou komplikace. Nevýhodou je, že obvykle nebývá čas na rozhodování, a tak se automaticky přistupuje k celkové anestezii.

Ačkoli má císařský řez řadu výhod jako neponičená rodidla či nulové kontrakce, rekonvalescence po něm je velice bolestivá a zdlouhavá. Trvat může i šest měsíců. U žen, které touto formou rodily, navíc přirozený porod už nepřichází v úvahu. Což může být problém u žen prvorodiček, které plánovaly více než tři děti. Častěji jak třikrát totiž lékaři do dělohy řezat nedoporučují.

Předčasný porod

Porod nezralého miminka probíhá skoro stejně jako porod dítěte v termínu, a to buď císařským řezem nebo přirozenou cestou, u níž se ale doporučuje epidurální anestezie. Předčasný porod, který bývá velmi častý hlavně u porodů vícerčat, je totiž zpravidla bolestivější, a to ze dvou důvodů.

  • Žena na něj nebývá hormonálně připravená, má tedy nižší práh bolesti
  • Rodičku předčasný porod většinou překvapí, obává se navíc o zdraví svého dítěte. Tento strach pak může být psychickou příčinou bolesti

Epidurální anestezie pomůže odstranit bolest až z 90 procent, zvyšuje navíc prokrvení porodních cest. Ty se pak stávají měkčími a více elastickými.

Překotný porod

Za překotný porod se označuje stav, kdy přirozený porod trvá méně jak dvě hodiny. Ačkoli to pro mnoho rodiček může znít pozitivně, takto zrychlený průběh může vážně ohrozit matku i dítě. Vyznačuje se totiž rychlým nástupem silných kontrakcí, díky čemuž hrozí poranění děložního hrdla i pochvy a vznik trhlin i krevních výronů. Novorozenci jsou pak ohroženi nitrolebečním krvácením, a to kvůli silným a častým děložním stahům, vlivem kterých je na hlavičku dítěte vyvíjen nadměrný tlak.

Ačkoli jsou s překotnými porody spojena převážně narození dětí v autě, doma či při návštěvě toalety, tento druh porodu může nastat i v porodnici. Tam by ostatně měla být co nejdříve převezena každá žena, která tímto způsobem porodila mimo zdravotnické zařízení.

Lotosový porod

Lámete si hlavu, zda pupeční šňůru po porodu přestřihnout okamžitě nebo až poté co přestane pulzovat? Některé ženy ji nepřerušují vůbec. Rodí totiž takzvané „lotosáčky“, tedy děti, které zůstávají k placentě připojeny tak dlouho, dokud se od nich samovolně neoddělí. Tento proces může trvat i deset dní. Po celou musí být placenta umístěna poblíž dítěte a zároveň je vystavena vzduchu, aby postupně usychala.

A proč se tak děje? Příznivci tohoto alternativního způsobu porodu jsou toho názoru, že jedině tak dojde k přenosu všech potřebných látek a energií mezi placentou a dítětem. Jejich předčasné oddělení navíc považují za nepřirozené a škodlivé. Přesně opačný názor má valná většina odborníků, kteří tvrdí, že nepřestřihnutí placenty může být pro dítě i matku nebezpečné už během samotného porodu, kdy se plodový koláč nemusí dařit oddělit od dělohy. Složitá je pak i manipulace s dítětem, která je závislá na délce pupeční šňůry. Lékaři apelují také na to, že porozená placenta už dítěti nenabízí žádné živiny, naopak se jedná o mrtvou tkáň, která může být zdrojem infekce.

Domácí porod

Ačkoli se většina odborníků shoduje, že porod doma by praktikován být neměl, v České republice zakázaný není, a tak k němu rodičky přistupují i v dnešní moderní době. Činí tak hned z několika důvodů. Některé se tak rozhodují na základě své víry, jiné chtějí být při tak náročné zkušenosti obklopeny domácím prostředím nebo mají špatnou zkušenost s porodem v nemocničním zařízení.

Zřejmě největší problém domácích porodů je riziko, které matce i dítěti hrozí. Komplikace totiž mnohdy nelze předvídat. A zatímco rodička je nejvíce ohrožena masivním krvácením, které představuje nejčastější příčinu úmrtí, dítěti hrozí udušení, a to například kvůli přiškrcenému pupečníku či nedostatečné činnosti placenty. Pokud se dítě narodí přidušené, rozhoduje rychlost, kterou lékař započne oživování. Nezkušený člověk v tomto ohledu nemusí uspět.


Noční můra, nebo kouzelný zázrak zrození? Přečtěte si, co vás během porodu čeká
Ohodnoťte tento článek!