Císařský řez v současné době představuje nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci, která se provádí ve chvíli, kdy by porod normální cestou mohl nějakým způsobem ohrozit matku nebo její dítě. Ačkoliv se v České republice císařský řez nedělá na přání těhotné ženy, jako je to například v USA nebo jiných státech, tímto zákrokem u nás končí zhruba 20 % těhotenství.
Historie císařského řezu
Císařský řez patří mezi historicky nejstarší porodnické výkony, které se údajně prováděly již ve starověku. Římský panovník Numa Pompillius vydal v 7. století před naším letopočtem nařízení, že mrtvou těhotnou ženu není možné pohřbít, aniž by z jejího těla vyjmuli plod. První dokumentovaný případ císařského řezu na živé pacientce poté sahá až do roku 1610. Operovaná žena však brzy po zákroku zemřela, stejně jako velké množství dalších rodiček, jelikož lékařská péče v té době nebyla dostatečně kvalitní.
Díky objevu penicilinu, bezpečnějším podmínkám pro podávání krevních transfuzí a zavedení správných hygienických zásad během operací však úmrtnost později rapidně klesla. Se zavedením císařského řezu do běžné porodnické praxe pomohly také další pokroky, jako například:
- Používání sterilních nástrojů
- Zajištění sterilního prostředí
- Zlepšení operační techniky
- Nové šicí materiály
- Zdokonalení anestezie a farmakologické pokroky
Primární císařský řez – Plánovaný císařský řez
Plánovaný porod císařským řezem představuje zákrok, o kterém lékař rozhodně na základě anamnézy nastávající maminky a vyšetření plodu již v průběhu samotného těhotenství. Důvodem pro uskutečnění operace je především ohrožení matky, jejího plodu, nebo obou současně. Porod císařským řezem se nejčastěji provádí v těchto případech:
- Plod v děloze trpí nedostatkem kyslíku (hypoxie plodu)
- Nepravidelné uložení plodu či poloha koncem pánevním
- Nepoměr mezi hlavičkou miminka a velikostí matčiny pánve
- Velmi nízká porodní hmotnost dítěte
- Předčasné odloučení plodového lůžka
- Různé překážky – tumory, myomy
- Patologické uložení placenty (placenta praevia)
- První těhotenství u ženy s vyšším věkem
- Rh inkompatibilita
- Vícečetné těhotenství
- Herpes, schizofrenie či nádorové onemocnění u matky
- Onemocnění matky s rychlým vývojem (preeklampsie)
- Stav po mimoděložním těhotenství
- Opakovaný císařský řez
- Horečka za porodu
- Poruchy vypuzovacích sil
Pokud jsou překážky vaginálního porodu předem známé a představují pro matku nebo její plod velké riziko, císařský řez lékaři důkladně naplánují a provádí se ještě před nástupem kontrakcí. Při zákroku je přítomen veškerý potřebný personál, který je připraven na jakékoliv nečekané změny či komplikace.
Sekundární císařský řez – Akutní císařský řez
K císařskému řezu se může v některých případech přistoupit také po nástupu kontrakcí. Jelikož se nejedná o plánovaný zákrok, lékaři o něm rozhodují až ve chvíli, kdy nastanou porodní komplikace a plod nebo jeho matka jsou ve vážném ohrožení. Situace následně vyžaduje velice rychlé jednání ze strany porodníků a protože obvykle není čas na epidurální analgezii, žena musí být uvedena do celkové anestezie.
Jak probíhá císařský řez?
Pokud lékař z nějakého důvodu doporučil nastávající mamince plánovaný císařský řez, měl by jí o tomto zákroku také poskytnout dostatek informací. Těhotná žena si tak může vše dopředu zařídit, nemusí se příliš stresovat, a dokonce tak bude znát termín narození svého dítěte. Před samotnou operací ji poté čeká důkladná příprava a jakmile se miminko narodí, zůstane ještě nějaký čas v péči lékařů.
Příprava na operaci
Co se týče předoperační přípravy, nastávající maminka obvykle nastoupí do nemocnice o den dříve nebo přímo v den plánovaného porodu. Lékař či porodní asistentka jí následně vysvětlí, jaké jsou důvody pro porod císařským řezem, jak bude celá operace probíhat a jaké mohou během zákroku nastat komplikace. Těhotná žena poté musí podepsat souhlas, ve kterém potvrdí, že byla o všem dostatečně informována.
Jakmile je vše připraveno, následuje samotná příprava nastávající maminky na operační zákrok, která zahrnuje tyto jednotlivé kroky:
- Základní laboratorní vyšetření moči a krve
- Natočení EKG
- Stabilizace cukrovky a vysokého krevního tlaku
- Kompenzace preeklampsie a léčba infekcí
- Prevence trombózy a embolie (bandáž dolních končetin)
- Klystýr a vyholení ochlupení
Průběh císařského řezu
Ačkoliv se císařský řez může provádět v celkové anestezii, stále více rodiček volí pouze regionální anestezii, kdy je žena zcela při vědomí a znecitlivělá je pouze dolní část jejího těla. Tato možnost se označuje také jako epidurální analgezie či spinální analgezie a maminky ji preferují z toho důvodu, že mohou porod svého dítěte vnímat a vidí, jak přijde na svět.
Aby mohli lékaři k porodu císařským řezem přistoupit, musí být splněna důležitá podmínka – větší část hlavičky dítěte nesmí být již fixována a sestoupena hluboko v matčině pánvi. Po dezinfekci operačního pole a zarouškování dojde k řezu, který se obvykle provádí horizontálně v místě těsně nad stydkou kostí. Délka tohoto řezu se pohybuje kolem 10 centimetrů. Operace má celkově 5 fází:
- Otevření břišní dutiny (lapatomie)
- Otevření dělohy (hysterotomie)
- Vybrání plodu z dělohy
- Vybrání placenty
- Zašití ran
Po vyjmutí miminka z matčiny dělohy přichází na řadu novorozenecký lékař. Ten dítě ošetří a pokud je jeho zdravotní stav dobrý, umožní také první kontakt s maminkou (bonding). K tomu může někdy dojít i ve chvíli, kdy je žena v celkové anestezii, jelikož samopřisátí k bradavce je plně v režii miminka, které na jejím těle přidržuje tatínek či některý z přítomných zdravotníků.
Pooperační péče
Nastávající maminky, které se na operaci připravují, často zajímá, jak dlouho trvá císařský řez. Pokud se nedostaví žádné závažné komplikace, lékaři jsou schopní tento zákrok provést během jedné hodiny. Po ukončení císařského řezu musí maminka zůstat na jednotce intenzivní péče, kde lékaři pravidelně kontrolují její stav a kam jí také zdravotní sestřičky přinášejí novorozené miminko.
Jelikož při císařském řezu žena obvykle ztratí více krve než při vaginálním porodu, součástí pooperační léčby jsou často antibiotika. Z jednotky intenzivní péče je po několika hodinách či celém dni (podle aktuálního stavu pacientky) převezena na oddělení šestinedělí. Mezitím si ji do péče vezme rehabilitační pracovnice, která mamince vysvětlí, jak vstávat a zase si lehat, i jaké cviky jsou po porodu císařským řezem vhodné.
Na oddělení šestinedělí stráví maminka ještě zhruba 5 dnů. Pokud je zdravotně v pořádku a stav miminka je také dobrý, dostane novorozence k sobě na pokoj. Dětské sestry jí také vysvětlí, jaká poloha je při kojení po císařském řezu nejlepší. Před odchodem domů lékař zkontroluje hojení jizvy po císařském řezu a provede standardní vyšetření.
Možné komplikace po císařském řezu
Ačkoliv císařský řez patří v dnešní době mezi standardní operativní zákroky, výskyt komplikací je při tomto způsobu ukončení těhotenství až šestkrát vyšší než u porodu vaginálního. Možná rizika zahrnují:
- Anesteziologické komplikace
- Velká ztráta krve
- Krvácení po porodu
- Vznik embolie
- Poranění orgánů
- Pooperační hematom
- Lokální infekce či sepse
- Komplikované hojení rány
- Vytvoření srůstů v dutině břišní
K dalším nevýhodám, jež jsou s porodem císařským řezem spojené, patří také snížená obranyschopnost novorozence. Děti, které neprošly porodními cestami matky, se totiž po porodu hůře adaptují a jsou také náchylnější k astmatu, různým alergiím a ekzémům.