Poznámka k problému vlivu počasí na revmatické obtíže

Vliv jednotlivých faktorů počasí na kloubní bolesti revmatických nemocných se nepodařilo vyjádřit jednoduchým schématem. Obecně je uznávána nepříznivá úloha zvýšené vlhkosti ovzduší v mikroklimatu okolí kůže nemocného a změn atmosférického tlaku, a to jak u nemocných s revmatoidní artritidou, tak i s osteoartrózou. Podíl dalších faktorů je diskutován a není na ně jednotný názoru.

Klíčová slova

revmatické choroby * vliv počasí

Summary

Comments on the influence of wheather upon rheumatic symptoms The influence of weather on joint pain in rheumatic patiens can not be defined by a simple pattern. Generally it is accepted that signs and symptoms in patients with rheumatoid arthritis and osteoarthritis are positively correlated with the increased humidity of the microclimate at the patient´s skin. Negative is the influence of decreased atmospheric pressure. The role of other weather factors is discussed and there is not unified concept of their importance.

Key words

rheumatic diseases * weather influence

Možnost, že počasí má vliv na intenzitu revmatických bolestí kloubů, mimokloubních struktur a páteře, je všeobecně přijímána. Někteří autoři však poukazují na to, že spojení vlivu meteorotropních faktorů a revmatických obtíží je „zvykové“ a odráží spíše obecný lidový názor, který nemusí mít objektivní vědecké odůvodnění.

První studie použily k objektivizaci této problematiky klimatické komory. Edström v r. 1948 ukázal, že nemocní s revmatoidní artritidou měli méně obtíží v teplém a suchém prostředí.(1) Hollander a spol.(2) zjistili opět v klimatické komoře, že potíže nemocných s revmatoidní artritidou a osteoartrózou se zhoršovaly do několika hodin po současném poklesu barometrického tlaku a vzestupu vlhkosti, oddělená změna těchto faktorů neměla na kloubní potíže vliv. V obou studiích byl počet hodnocených nemocných malý.

Už tehdy bylo jasné, že ve studiích vlivu počasí na revmatické obtíže je třeba identifikovat působení více faktorů. Je to nejenom hodnota teploty ovzduší, ale barometrický tlak, vlhkost ovzduší (humidita), a to jak absolutní (tlak vodních par v ovzduší), tak relativní (percentuální poměr aktuálního množství vody v ovzduší k jejímu maximálnímu obsahu při dané teplotě).

Vztah mezi teplotou a vlhkostí je těsný – teplý vzduch obsahuje více vody než vzduch studený. Proto vyšší teploty zvyšují tlak vodních par v ovzduší – tedy absolutní vlhkost. U nízkých teplot je tomu naopak. Z dalších faktorů, uvažovaných ve vztahu k revmatickým chorobám, se zvažovaly délka slunečního osvitu a rychlost větru.

Vliv počasí na revmatoidní artritidu

K dané problematice bylo uveřejněno několik desítek studií. Jejich souborné metaanalytické zhodnocení podali Patberg a Rasker.(3) Základním nedostatkem většiny hodnocených studií bylo jejich poměrně krátké trvání a malé počty sledovaných nemocných. Jen ojedinělá pozorování trvala rok a více, většinou byla několikatýdenní. Dalším problémem byla kritéria použitá ke kvantifikaci obtíží nemocného.

Převážně šlo pochopitelně o subjektivní údaje nemocného. Pomocí vizuálních škál a jiných složených indexů (Lansburyho, Ritchiové) byla vyjádřována kloubní bolestivost, trvání ranní ztuhlosti, byly použity nejrůznější systémy hodnotící funkční schopnosti nemocného. Někteří autoři se pokoušeli o objektivizaci a použili k tomu laboratorní přístupy – např. různě často vyšetřené hodnoty sedimentace erytrocytů a CRP nebo aparát pro měření ztuhlosti drobných ručních kloubů.(4, 5)

Ukázalo se, že vliv počasí na potíže revmatoidních nemocných je velmi složitý. Záleží totiž nejenom na sledovaných fyzikálních ukazatelích – teplotě, vlhkosti ovzduší, tlaku par atd., ale i na typu klimatu v lokalitě, ve které bylo sledování provedeno. Klima určuje, jak se sledovaní jedinci s počasím vyrovnávají – např. jaká je jejich průměrná délka pobytu uvnitř obydlí a mimo ně, použití klimatizace, typ oblečení atd.(3, 6)

Analýza provedených studií dále ukázala, že významným faktorem ovlivňujícím potíže nemocných revmatoidní artritidou je vlhkost mikroklimatu v okolí pokožky nemocného.(3, 6) Tato je dána nejenom okolním počasím, ale i saturací odpařovaným potem, dále faktorem, jako je oblečení, které brání cirkulaci vzduchu a udržuje zvýšený tlak par v mikroklimatu těla.

Určitou roli může hrát i použití klimatizace v prostředí, ve kterém nemocný pobývá. Ve většině studií zvýšená vlhkost ovzduší akcentuje i potíže revmatoidního nemocného. To vysvětluje i korelaci s nalezenou teplotou – zvýšená teplota je spojena s vyšší vlhkostí ovzduší, naopak studené zimní počasí může mít vlhkost ovzduší sníženou.

Proto, jak ukazuje rozsáhlá studie Hawleye a spol. na 1424 nemocných, pacientům potíží v zimě nepřibývalo a v létě se nemuseli nutně cítit lépe.(7) Na zásadní význam vlhkosti ovzduší poukazují i dvě studie – jedna z Cordoby v Argentině a druhá ze Sydney v Austrálii.(6, 8) die akceptují, že zvýšení vlhkosti ovzduší zvyšuje bolestivost revmatoidních kloubů, australská studie jinak podceňuje roli dalších ukazatelů, zatímco argentinští autoři pozorovali zvýšení intenzity kloubních bolestí s poklesem teplot a vzestupem atmosférického tlaku.

Jen výjimečně byla věnována pozornost změnám potíží nemocného několik (obvykle 5) dní před a po bodu měření. Názory se v tomto ohledu liší – izraelská studie tvrdí, že díky svým potížím mohou nemocní s revmatoidní artritidou předvídat příchod deště.(9) Jiné studie neukázaly korelaci mezi klimatickými ukazateli a bolestmi nemocného ve dnech předcházejících a následujících po zaznamenání fyzikálních a klinických ukazatelů.

Autoři soudí, že změny počasí ve vztahu k potížím nemocných s revmatoidní artritidou nemají předpovědní hodnotu.(6, 9, 10) Znovu je třeba zdůraznit, že mimo barometrický tlak jsou jednotlivé faktory počasí ovlivněny rozsahem, ve kterém je nemocný těmto faktorům vystaven. Některé studie byly provedeny u nemocných během hospitalizace, tedy byli prakticky stále uvnitř nemocničních prostor.(11)

Typ oblečení hraje významnou roli – tenké a lehké oblečení umožňuje proudění vodních par směrem od těla – to je letní situace. Tedy i když je vlhkost ovzduší v teplých dnech vyšší – a to je faktor pro revmatické bolesti nepříznivý – lehké, vzdušné oblečení může působit příznivě, protože umožní, aby v mikroklimatu těsně okolo těla byl tlak vodních par nižší.

Tento fakt je podporován pozorováním, že delší pobyt venku na čerstvém vzduchu snižuje u nemocných s revmatoidní artritidou skóre bolesti a dokonce sedimentaci červených krvinek.(12) V zimě – i když při nižších teplotách je tlak par nižší – vícevrstnaté oblečení omezuje proudění par a více jich je pohlcováno v mikroklimatu obklopujícím tělesný povrch. Výsledkem mohou být intenzívnější kloubní bolesti.

Patberg a Rasker uzavírají svoji metaanalýzu(3) v tom smyslu, že vysoká vlhkost ovzduší je nepříznivá pro nemocné s revmatoidní artritidou. Bývá spojena s vysokými teplotami, které ale v konečném efektu mohou být příznivé, protože s použitím lehčího oblečení dochází k omezení okolních bariér, které spolu s možným použitím klimatizace zvyšuje cirkulaci par v okolí kůže nemocného.

Není tedy jednoznačně platný populární postulát, že „chlad a vlhko je špatné pro revmatoidního pacienta a teplo a sucho prospěšné“. Tento postulát je pravdivý jen pokud se vztahuje na stupeň vlhkosti v mikroklimatu v bezprostředním okolí nemocného. Podle několika dalších studií je možno jako nepříznivý faktor počasí považovat nízký atmosferický tlak.(10, 13)

Při rozboru jednotlivých nemocných se ukázala velká variabilita jejich „vzorců“ reakcí na počasí. Obecně nemocní udávající vyšší stupeň výchozí kloubní bolestivosti vykazovali větší vnímavost na změny počasí. Výkyvy kloubní bolestivosti, působené faktory počasí, přispívají podle některých autorů jen málo ke kolísání intenzity obtíží a klinického stavu nemocného.(14)

Vliv počasí na osteoartrózu a fibromyalgický syndrom

Podobných studií u nemocných s osteoartrózou a fibromyalgií bylo provedeno méně. Jejich výsledky nejsou jednoznačné. Většinou je souvislost mezi obtížemi nemocných a naměřenými parametry počasí nevýrazná. V některých studiích se uvádí zvýšení intenzity bolesti osteoartrotických ručních kloubů ve dnech se stoupajícím barometrickým tlakem.(15, 16) Jiné artrózou postižené klouby takto nereagovaly. Někteří autoři uvádějí souvislost bolestí artrotických kloubů se zvýšenou vlhkostí ovzduší – podobně jako u revmatoidní artritidy.(15)

Fibromylagické obtíže jsou akcentovány ve dnech s nízkou teplotou a vysokým barometrickým tlakem. Jiná pozorování vyjadřují skepsi k sezónním výkyvům obtíží u artrotických a fibromyalgických nemocných a uvažují možnost existence jedinců se zvýšenou vnímavostí na jednotlivé faktory počasí.(17, 18) Otázka vlivu počasí na potíže revmatických nemocných je poměrně komplexní.

Její vyřešení naráží na řadu problémů, jako jsou nejednotná reaktivita na počasí u nemocných s různými revmatickými chorobami, odlišná aktivita onemocnění jednotlivých sledovaných nemocných, geografická poloha zkoumaného vzorku populace, věk nemocných, medikace, jiné typy zátěže než počasí atd. Meteorologické faktory zahrnují např. nejednotnost časového bodu, ve kterém byly parametry počasí odečteny, roční období, klimatickou oblast, ve které bylo měření provedeno, a jiné.

Závěr

Vliv počasí na potíže revmatických nemocných zůstává i nadále předmětem výzkumného zájmu. V žádné studii se zatím nepodařilo objektivně definovat všechny faktory počasí, které by působily na bolestivost kloubů nemocného. U revmatoidní artritidy se přijímá za prokázané působení okolní teploty a jí podmíněné vlhkosti ovzduší. Vyšší teploty, které jsou spojeny s vysokou vlhkostí, by proto měly působit nepříznivě.

Protože však konečným a rozhodujícím činitelem je obsah par v mikroklimatu, bezprostředně obklopujícím kůži nemocného, hraje významnou roli i lehčí oblečení ulehčující cirkulaci těchto par, snižující jejich koncentraci, a tím i intenzitu kloubních bolestí. Naproti tomu v zimě, i když jsou nižší teploty spojeny s nízkou vlhkostí ovzduší, bariéry oděvu zpomalují výměnu par, a tím mohou zhoršovat stav nemocného.

Podobná situace byla prokázána i u nemocných s osteoartrózou, i když těchto pozorování je méně. Nejednotné jsou výsledky studií u fibromyalgie. Jen obtížně se daří korelovat změny počasí a potíže nemocných v období před a po provedeném měření klimatických a stanovení klinických ukazatelů. V názoru, zda potíže revmatiků mají předpovědní hodnotu pro vývoj povětrnostní situace, neexistuje jednota.

Prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.,Arthrocentrum, Prahae-mail: trnavsky@arthro.cz


Literatura

1. EDSTRÖM, G., LUNDIN, G., WRAMNER, T. Investigations into the effect of hot, dry microclimate on peripheral circulation, etc. in arthritis patiens. Ann Rheum Dis, 1948, 7, p. 76-82.

2. HOLLANDER, JL., YESTEOS, SJ. The effect of simultaneous variation in humidity and barometric pressure on arthritis. Bull Am Met Soc, 1963, 44, p. 489-490.

3. PATBERG, WR., RASKER, JJ. Weather effects in rheumatoid arthritis: From controversy to consensus. A review. J Rheumatol, 2004, 31, p .1327-1334.

4. PATBERG, WR. Correlation of erythrocyted sedimentation rate and outdoors temperature in patiens with rheumatoid arthritis. J Rheumatol, 1997, 24, p. 158-159.

5. RASKER, JJ., PETERS, J., BOON, KL. Influence of weather on stiffness and force in patients with rheumatoid arthritis. Scand J Rheumatol, 1986, 15, p. 27-36.

6. STRUSBERG, I., MENDELBERG, RC., SERRA, HA., STRUSBERG, AM. Influence of weather conditions on rheumatic pain. J Rheumatol, 2000, 29, p. 335-338.

7. HAWLEY, DJ., WOLFE, F., LUE, FA., MOLDOFSKY, H. Seasonal symptom severity in patiens with rheumatic disease: a study of 1424 patients. J Rheumatol, 2001, 28, p. 1900-1909.

8. DRANE,. D., BERRY, G., BIERL, D., et al. The association between external weather conditions and pain and stiffness in women with rheumatoid arthritis. J Rheumatol, 1997, 24, p. 1308-1316.

9. GUEDY, D., WEINBERG, A. Effect of weather conditions on rheumatic patients. Ann Rheum Dis, 1990, 49, p. 158-159.

10. Van de LAAR, MAF., MOENS, B., Van der STADT, L., Van der KORST, JK. Assessment of inflammatory joint activity in rheumatoid arthritis and changes in atmospheric conditions. Clin Rheumatol, 1991, 10, p. 426-433.

11. DEQUEKER, J., WUESTENRAED, L. The effect of biometeorological factor on Ritchie articular and pain in rheumatoid arthritis. Scand J Rheumatol, 1986, 15, p. 280-284.

12. PATBERG, WR., RASKER, JJ. Beneficial effect of being outdoors in rheumatoid arthritis (letter). J Rheumatol, 2000, 29, p. 282-284.

13. LATMAN, WS. Annual fluctuations in rheumatoid arthritis. J Rheumatol, 1981, 8, p. 725-729.

14. GORIN, AA., SMYTH, JM., WEISBERG, JN., et al. Rheumatoid arthritis patients show weather sensitivity in daily life, but the relationship is not clinically significant. Pain, 1999, 81, s. 173-177.

15. WILDER, FV., HALL, BJ., BARRETT, JP. Osteoarthritis pain and weather. Rheumatology, 2003, 42, s. 955-958.

16. LABORDE, JM., DAUDS,WA., POWERS, MJ. Influence of weather on osteoarthritics. Soc Sci Med, 1986, p .955-958.

17. FORS, EA., SEXTON, H. Weather and the pain in fibromyalgia: are they related? Ann Rheum Dis, 2002, 61, p. 247-250.

18. HAGGLUND, KJ., DENVER, WE., BUCHELEW, SP., et al. Weather beliefs about weather and disease severity among patients with fibromyalgia. Artur Care Res, 1994, 7, p. 130-131.

Ohodnoťte tento článek!