Soubor svalů se nazývá svalová soustava. Člověk má kolem sedmi set různých svalů a ty představují třicet až padesát procent jeho tělesné hmotnosti. Sedmdesát procent svalové tkáně tvoří voda, dvacet procent připadá na bílkoviny, zbytek na další látky jako cukry, tuky a podobně.
Svaly můžeme rozdělit podle různých kritérií: podle jejich stavby, funkce, umístění či tvaru. Základní tři typy svalů jsou: kosterní, hladké a srdeční svalovina. Kosterní (příčně pruhované) svaly zabezpečují pohyb lidského těla, mimiku obličeje a udržují vzpřímenou postavu.
Jejich činnost podléhá naší vůli. Příčně pruhované se jmenují pro svůj charakteristický vzhled, jaký vidíme pod mikroskopem. Ve svalovém vlákénku (myofibrile) se totiž nacházejí dva druhy bílkovinných vláken – aktin a myosin, jejichž vzájemné uspořádání vypadá jako tmavé a světlé pruhy.
Tato struktura umožňuje stah svalu. Základní svalovou jednotkou je pak svalové vlákno, tvořené myofibrilami. Vlákna se spojují do snopečků, ty do snopců a soubor snopců tvoří samotný sval. Sval kryje vazivový obal (fascie).
Na svalu rozeznáváme svalové bříško a šlachu, pomocí které se připevňuje ke kosti či kloubu. Hladké svalstvo tvoří součást stěny vnitřních orgánů (trávicí trubice, močového měchýře, cév, pohlavních orgánů), udržuje jejich stálé napětí (tonus) a podílí se na jejich funkci – například na peristaltice neboli pohybu střeva či stažlivosti cév.
Funkce hladkých svalů je řízena vegetativním nervovým systémem a nepodléhá naší vůli. Srdeční sval má vzhled podobný kosternímu svalu, ale funguje mimovolně a zajišťuje základní kontrakční funkci.
Srdeční sval není řízen nervy, ale má vlastní řídící centrum – převodní systém srdeční. Podle pohybové funkce rozlišujeme protichůdné dvojice svalů: ohýbače (flexory) a natahovače (extenzory), přitahovače (abduktory) a odtahovače (adduktory), svěrače (sfinktery) a rozvěrače (dilatátory), vnitřní rotátory (pronátory) a vnější rotátory (supinátory), zdvihače (levátory) a stahovače (depresory). Podle umístění můžeme svaly rozdělit na svaly hlavy (mimické, žvýkací), svaly trupu (krku, zad, hrudníku, břicha, pánevní přepážky a hráze) a končetin.
Proč cvičit?
Kosterní svalstvo, které „netrénujeme“ pravidelným pohybem, má tendenci se zkracovat nebo ochabovat. To vede k vadnému držení těla, bolestem zad a pohybového aparátu i dalším zdravotním obtížím, jako je například močová inkontinence při ochabnutí svalů pánevního dna.
Mezi svaly, které mají největší tendenci ochabovat, patří mezilopatkové, hýžďové svaly, přímé břišní svaly či svaly klenby nohy. Zkracují se především svaly zadní strany stehna, bederní svaly, prsní svaly a sval bedro-kyčlo-stehenní. Při současném sedavém způsobu života je tedy nezbytné věnovat se alespoň dvakrát až třikrát týdně takovému cvičení, které obsahuje vhodně zvolené prvky jak posilovací, tak i protahovací.