Ateroskleróza jako následek špatného životního stylu

V současné době mnoho lidí zanedbává správnou životosprávu. Kvalitu života zhoršuje nadváha a obezita, kouření, popíjení alkoholu. Tyto faktory jsou však většinou ovlivnitelné, a to především prevencí a zanecháním nezdravého způsobu života.


SOUHRN: Kardiovaskulární onemocnění způsobují polovinu všech úmrtí. Vliv na vznik těchto onemocnění má mimo jiné také životní styl. Nejdůležitější je prevence kardiovaskulárních onemocnění, která je však často přehlížena.
Klíčová slova: kardiovaskulární onemocnění, ateroskleróza, životní styl, rizikové faktory


 

Mezi kardiovaskulární onemocnění řadíme anginu pectoris, aterosklerózu (ATS), srdeční arytmie, hypertenzi, srdeční selhání, infarkt myokardu, záněty žil, trombózu žil, CMP, ICHS, chronickou žilní nedostatečnost a ICHDK.

Ateroskleróza postupuje tiše, nijak se neprojevuje, a proto zůstává dlouho neodhalena. Mnoho nemocných netuší, že aterosklerózou trpí. V případě, že je nemoc již odhalena, je nejvyšší čas na sekundární prevenci, tj. zamezit vzniku komplikací a rozvoji aterosklerózy. Základem je více sportovat, nekouřit a konzumovat zdravá a netučná jídla.

Rizikové faktory aterosklerózy

Některé rizikové faktory nelze ovlivnit. Mezi neovlivnitelné faktory patří věk, pohlaví a genetická dispozice. Některé rizikové faktory však ovlivnit lze – mezi ovlivnitelné faktory patří abúzus alkoholu a kouření, obezita, tělesná inaktivita, hyperlipoproteinemie, diabetes mellitus nebo hypertenze.

Kouření: Cigaretový kouř obsahuje asi 5000 chemických látek. Škodlivé látky obsažené v cigaretách (zejména dehet a nikotin, ale také např. arzen, dioxiny, formaldehyd, kadmium, kyanid, močovina či oxid uhelnatý) mají vliv na vznik aterosklerotických změn a následnou ischemii. Kouření způsobuje hypertenzi, agregaci trombocytů a poškození endotelu arterií. Těmito změnami jsou ohroženi nejen aktivní, ale i pasivní kuřáci.

Obezita a zvýšená hladina cholesterolu v krvi: Obezita je označována jako rizikový faktor, protože způsobuje vysokou hladinu cholesterolu, zvláště LDL cholesterolu, který se při vysoké hladině ukládá do stěny arterie a způsobuje tak aterogenezi. Stav tělesné hmotnosti můžeme zjistit pomocí indexů tělesné hmotnosti. Brocův index (BI) poukazuje na to, že optimálně by se hmotnost těla v kg měla rovnat výšce v cm minus 100. Dalším indexem je body mass index (BMI), který vypočítáme: váha v kg/ výška v m2. Hodnota 20–25 značí normální váhu, 25–30 mírnou nadváhu a nad 30 se jedná o obezitu.

Příjem cholesterolu v potravě by se u zdravé populace měl pohybovat mezi 100–400 mg/den, u nemocných se zvýšenou hladinou cholesterolu se doporučuje průměrný denní příjem nejvýše 300 mg/den, což odpovídá přibližně jednomu vaječnému žloutku.

Hypertenze: Hypertenze vede k dysfunkci endotelu v arteriích. Větší sklon ke komplikacím mají hypertonici s přidruženým diabetem.

Diabetes mellitus: Pokud diabetes není léčen, dochází k aterosklerotickému zužování arterií na podkladě hyperglykemie, kdy sacharidy a lipidy poškozují endotel arterie a vzniká tak mikroangiopatie.

Věk, pohlaví: Výskyt aterosklerózy stoupá s věkem. U žen je menopauza považována za kardiovaskulární rizikový faktor, protože koronární skleróza se po menopauze začíná rychleji rozvíjet, především změnou lipoproteinového profilu při postupném vyhasínání sekrece pohlavních hormonů.

Tělesná inaktivita: Sedavý způsob života vede k řadě komplikací, zejména k obezitě, která je rizikovým faktorem vzniku ATS. Tělesná inaktivita vede také k hypertenzi.

Stres: Stres a negativní emoce způsobují vyplavení katecholaminů z dřeně nadledvin a kortizolu z kůry nadledvin. Tyto hormony mají za úkol mobilizovat mastné kyseliny a glukózu z tkání. Pokud nejsou mastné kyseliny a glukóza organismem využity, přetrvává jejich hladina v krvi několik hodin a způsobují tak prvotní příznaky ATS.

Edukace zaměřená na prevenci aterosklerózy

Pacienta je třeba seznámit se zásadami stravování při onemocnění ATS. Vhodné, méně vhodné a nevhodné potraviny jsou uvedeny v tabulce.

Tabulka

Příznivé účinky mají také některé potravinové doplňky. Vitaminy C a E působí jako antioxidanty a jsou obsaženy v čerstvém ovoci a zelenině. Doporučená dávka vitaminu C je 500 mg 2krát denně, vitaminu E pak 250 mg denně. Beta-karoten je karotenoid, který je prevencí proti srdečním nemocem. Doporučuje se užívat ve smíšeném doplňku, v dávce jedna tobolka směsi dvakrát denně při jídle. Vitamin B6, B12, kyselina listová snižují homocystein, což je vedlejší produkt aminokyselin a zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění. Doporučená dávka vitaminu B6 je 50 mg denně, u vitaminu B12 je doporučená dávka 50–100 mg denně a kyseliny listové 400 mg denně. Výtažek z hroznových jader obsahuje vyšší antioxidační schopnost než vitaminy C a E. Doporučená dávka je 100 mg dvakrát denně. Hořčík stabilizuje srdeční rytmus. Doporučená dávka je 400 mg denně.

Nemocní s ATS by neměli zanedbávat ani tělesnou aktivitu. Vhodné je pravidelné cvičení 20–30 minut 4–5krát týdně, nebo 45–60 minut 2–3krát týdně. Každodenní cvičení také zvyšuje odolnost jedince proti stresu. Všechny aktivity je nezbytné vykonávat s ohledem na zdravotní stav. Mezi vhodné aktivity patří běh, běh na lyžích, procházky, turistika, rychlá chůze nebo plavání. Naopak nevhodné je zdvihání těžkých břemen, kopání, rytí či potápění.


O autorovi: Jana Šmídová, DiS. Interní oddělení, nemocnice Prostějov (janasmidova85@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!