Endometrióza – onemocnění s nejasným původem

Endometrióza byla poprvé popsána profesorem C. Rokitanskym, rodákem z Hradce Králové, v roce 1860. Tehdy použil název cystosarcoma adenoids uterinum. Slovo endometrióza použil poprvé J. A. Sampson, který v roce 1927 formuloval teorii vzniku endometriózy, tzv. implantační teorii. Postupně následovaly další doplňující teorie.

Endometrióza je benigní, estrogen-dependentní progresivní onemocnění. Jde o ložiska funkčních endometriálních žláz, která jsou přítomna mimo děložní dutinu. I přes velký zájem o toto onemocnění vedou často jak teoretické, tak i klinické poznatky k protichůdným názorům i nejasnostem v etiologii,

diagnostice a léčbě. Převažují důkazy, že jde o multifaktoriální onemocnění ovlivněné genetickými, imunologickými, hormonálními a anatomickými faktory. Endometrióza byla zjištěna ve všech tkáních lidského těla, kromě sleziny a srdce. Postihuje zejména ženy v reprodukčním věku s maximálním výskytem mezi 30.–40. rokem. Velmi vzácný je její výskyt před první menstruací. Po menopauze její výskyt klesá. Endometrióza může být přechodným jevem, který se objeví v průběhu fertilního období ženy a spontánně se vyhojí. U některých žen však progreduje do závažných forem s charakteristickými příznaky. Endometrióza je benigní onemocnění s určitými rysy nádorového chování, jako je estrogen-dependentní, progresivní a invazivní růst. Riziko maligního zvratu je poměrně nízké, uvádí se kolem 1 %. Mezi známé rizikové faktory řadíme věk, tělesnou hmotnost, kouření, užívání alkoholu, hormonální faktory a dědičnost.
Rozdílná symptomatologie a patologické nálezy vyžadují odlišné diagnostické i léčebné postupy. Endometrióza může způsobovat řadu klinických příznaků a stavů, mezi nejčastější patří infertilita a pánevní bolest, která se může lišit ve své intenzitě. Bolest obvykle začíná jako cyklická a vyvíjí se do chronicity.
U endometriózy rozlišujeme tři základní typy ložisek: 1. červená ložiska – s hemoragickým obsahem, vzhledu plamene, ve kterých probíhá neovaskularizace, 2. černá ložiska – modré a černé barvy, ložiska vzhledu střelného prachu, 3. bílá ložiska – bílé jizvení.

Klasifikace podle lokalizace

1. Genitální endometrióza Endometriosis genitalis externa Ovariální endometrióza – vzniká buď implantací endometriózy do funkční ovariální cysty, endometriální metaplazií coelomového epitelu na povrchu ovaria, nebo kombinací adhezivního procesu s ovariální lézí. Většina endometriomů jsou pseudocysty s čokoládovým obsahem v důsledku menstruačního krvácení. Vlivem anatomických poměrů predisponuje levé ovarium k častějšímu postižení. To je podpořeno fixací sigmoidea k pánevní stěně a jeho uložením v blízkosti levých adnex i vlivem obleněné cirkulace peritoneální tekutiny, která vytváří prostředí umožňující nahromadění refluxní menstruační krve a usnadňuje tak vznik ložisek endometriózy.
Peritoneální endometriózy – vznik vysvětluje teorie retrográdního refluxu. Jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku nemoci je prodloužená a silná menstruace.
Hluboká rektovaginální endometrióza – má obvykle charakter adenomyotického uzlu, který je uložen v rektovaginálním septu. Uzly vznikají tvorbou hladké svaloviny a vaziva v okolí endometriózních žlázek.
Endometriosis genitalis interna Adenomyóza – žlázky prorůstající směrem do děložní dutiny s tvorbou polypů. Adenomyóza je zřídka izolovaným nálezem. Vyskytuje se současně s leiomyomy, endometriální hyperplazií a peritoneální endometriózou. Nejčastěji je postižena zadní stěna dělohy a fundus děložní.
Na vznik adenomyózy má vliv několik faktorů: dědičnost, trauma, a hlavně hyperestrogenemie. Vývoj adenomyózy může souviset se zvýšenou peristaltikou dělohy v neonatálním období, která způsobuje dehiscenci ve svalové vrstvě, do níž pronikají buňky bazální vrstvy endometria. Dehiscence v této oblasti může vzniknout i sekundárně, kyretáží, ablací endometria, myomektomií nebo císařským řezem.
2. Extragenitální endometrióza Postihuje střeva, močový trakt, plíce, pooperační jizvy aj.

Klasifikace podle stupně závažnosti

Nejvíce je akceptována revidovaná klasifikace Americké společnosti pro plodnost (r-AFS – American Fertility Society) z roku 1985. Podle rozsahu postižení reprodukčních orgánů rozděluje endometriózu na čtyři stadia:
stadium I. – minimální (1–5 bodů)
stadium II. – lehké (6–15 bodů)
stadium III. – střední (16–30 bodů)
stadium IV. – těžké (31–54 bodů) Klasifikace se ovšem týká především pacientek s neplodností. V roce 2003 navrhla skupina odborníků zabývajících se endometriózou nové hodnocení hluboké infiltrující endometriózy, tzv. klasifikaci ENZIAN. Tato klasifikace připomíná staging onkologických diagnóz.

Závěr

V léčbě endometriózy se využívá chirurgická a medikamentózní léčba. Podmínkou zahájení léčby endometriózy je prokázání endometriózních lézí přímou vizualizací při laparoskopii nebo její histologický důkaz. Léčba závisí na specifických symptomech ženy, závažnosti příznaků a lokalizaci lézí. Cílem léčby je odstranit bolestivé symptomy, při sterilitě navodit fertilitu, destruovat endometriózní léze a zabránit rekurenci onemocnění.
V současné době možnost trvalého vyléčení endometriózy neexistuje. Podle americké společnosti pro reprodukční medicínu r-ASF by měla být endometrióza posuzována jako chronické onemocnění, které vyžaduje celoživotní terapeutický plán, mající za cíl maximální využití farmakologického přístupu a omezení opakovaných chirurgických výkonů.
Primární prevence tohoto progresivního onemocnění je vzhledem k jeho rozmanité etiologii velmi obtížná. Prevencí v širším slova smyslu je nepodceňovat potíže a zároveň pečlivě vyšetřovat ženy, které trpí chronickou pánevní bolestí a sterilitou. V ČR byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu endometriózy. Ta slouží jako konzultační pracoviště a jako chirurgická pracoviště vyššího typu, která mají možnost mezioborové spolupráce s jinými pracovišti (urologie, chirurgie, centrum asistované reprodukce).

Literatura

KUČERA, E. Endometrióza: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2008. 172 s. ISBN 978-80-7345-144-8. MACKŮ, F. Gynekologie: pro 3. ročník středních zdravotnických škol. Praha: Scientia medica, 1995. 87 s. ISBN 80-85526-41-7.
NOVOTNÁ, J. Informovanost žen o endometrióze, jejích projevech a důsledcích. Bakalářská práce. Olomouc: FZV UP, 2011. s. 78.
ROB, L. et al. Gynekologie. 2. doplněné vyd. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.
Endometrióza [online]. 2011 [2011-04-8]. Dostupné z WWW: <http://www.endometrioza.estranky.cz/clanky/ jak-endometrioza-vznika.html>.
Endometrióza [online]. 2011 [2011-04-11]. Dostupné z WWW: <http://www.Zdravi.Euro.cz/postgradualni-medicina/ endometrioza-285069>.

**

Souhrn
Endometrióza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění, postihující zejména ženy v reprodukčním období. Endometrióza není zhoubné onemocnění, ale může velmi negativně ovlivnit kvalitu života ženy. Měli bychom ji chápat jako nemoc, která vyžaduje komplexní péči. V ČR byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu endometriózy, jež spolupracují i s jinými pracovišti, včetně center asistované reprodukce. Tímto je zajištěna včasná a účinná léčba. I přes velký a intenzivní zájem o endometriózu je kolem tohoto onemocnění stále mnoho nejasností, co se etiologie, diagnostiky i léčby týká. Klíčová slova: endometrióza, dysmenorea, neplodnost, hormony

O autorovi| Mgr. Petra Eggová, Bc. Jana Novotná, Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci (petra.eggova@upol.cz)

Endometrióza – onemocnění s nejasným původem
Ohodnoťte tento článek!