Fekální inkontinence

Prevalence fekální inkontinence se pohybuje okolo 2,2 %, přičemž u starší generace činí 11–12 % a u pacientů hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných až 50 %.


SOUHRN: Inkontinence stolice má nesporně vliv na kvalitu života. Bývá často zapříčiněna poškozením jednoho nebo obou sfinkterů na konci konečníku. U žen je toto poškození častější následkem poranění při porodu.
Klíčová slova: inkontinence, flatulence, funkční inkontinence, motorická inkontinence, senzorická inkontinence, neurogenní inkontinence, Pavlovova metoda


Fekální inkontinence postihuje jedince všech věkových kategorií, děti i dospělé. Častěji se vyskytuje u žen než u mužů, mnohem rozšířenější je u starších lidí než u mladších. Patří k příznakům stárnutí.

Někteří autoři doporučují raději používat termín inkontinence anu, který zahrnuje pacienty s inkontinencí tuhé stolice, ale také pacienty s únikem tekuté stolice a plynu (flatulence). Flatulence může být totiž spojena jak s únikem tuhé, tak i tekuté stolice. Přesný počet pacientů trpících inkontinencí je obtížně zjistitelný, jednak proto, že lidem s tímto zdravotním problémem brání ve svěřování stud, jednak také proto, že chybí přesně stanovená pravidla, která by jednoznačně určovala hranici mezi špiněním a inkontinencí.

Příčiny inkontinence anu

Příčiny mohou být získané nebo vrozené, dále se pak dělí na funkční, motorické a senzorické.

Funkční inkontinence bývá způsobena poruchou jednotlivých orgánů nebo jejich špatnou koordinací.

Motorická inkontinence vzniká buď mechanickým poškozením sfinkterového systému anorekta, nebo narušením nervových eferentních drah, regulujících defekační reflex.

Senzorická inkontinence je důsledkem narušení anorektálních receptorů. Jedná se konkrétně o poruchy sfinkterů, neurologické změny, dysfunkci pánevního dna, benigní a maligní nádory, zvláštní kapitolou jsou průjmy, roztroušená skleróza, diabetes mellitus, tumory distální části tlustého střeva a konečníku atd.

Diagnostika a terapie

Vyšetřovacích metod je řada, patří k nim např. anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, endoskopie, anorektální manometrie, proktografie, EMG, defektografie, irigografie, rektoskopie, kolonoskopie, magnetická rezonance, anoskopie atd.

Graf

Terapie je pro každého pacienta specifická, podle příznaků a příčin nemoci. U pacientů s mírnějšími příznaky je cílem vrátit do normálního stavu střevní návyky. U pacientů se závažnějšími příznaky je cílem dosažení určitého zlepšení, s jehož pomocí se překlene doba do chirurgického řešení.

Léčebné metody

Dieta: Podstatou této léčebné metody je vyloučení možných zdrojů potravinové inkontinence stolice, např. laktózy nebo glutenu. Rovněž je třeba také zjistit a vyloučit jídla, která způsobují pacientovi průjem, např. ovocné šťávy, alkohol, kofein, fazole, brokolice atd.

Na základě výzkumu, který jsem prováděla v rámci bakalářské práce v pražské Fakultní nemocnici v Motole a zlínských nemocnicích (Krajské nemocnici Tomáše Bati, a. s., a nemocnici Atlas a. s.), jsem zjistila, že téměř 2/3 respondentů s inkontinencí stolice si dávají pozor na složení stravy před plánovanou aktivitou mimo domov.

Medikamentózní léčba: Po stanovení dietních opatření se ve většině případů přistoupí k farmakologické léčbě. Nejvhodnější jsou antidiaroika, která podporují absorpci tekutin ve střevě, zpomalují posun stolice střevem, zvyšují tonus análního sfikteru a inhibují sekreci hlenu.

Střevní trénink: Léčba spočívá v principu posilování příslušných orgánů (Pavlovova metoda). Pomocí speciálních cviků se pacienti učí zlepšovat anální tlak a rektální senzorický práh citlivosti v přítomnosti terapeuta.

Chirurgická léčba: Chirurgicky jsou léčeny případy se závažnějšími symptomy a je dána zjištěnou příčinou nemoci. Ztráta citlivé výstelky análního kanálu při senzorické inkontinenci se řeší pomocí kožního laloku z okolí anu. U neurogenní inkontinence připadá v úvahu jen kolostomie. V případě motorické inkontinence je možné operativně provést rekonstrukci svěračů, posílení svěračů zřasením či cerkláží nebo svěrače nahradit.

Závěr

Fekální inkontinence je choulostivé téma a u nás vychází málo článků věnovaných tomuto tématu. Informace je proto třeba čerpat ze zahraničních materiálů. Svým článkem bych ráda informovala o dané problematice a případně inspirovala další české autory k textům o této dosud publikačně opomíjené oblasti zdravotnictví.


O autorovi: Bc. Pavla Šmakalová, IK IPVZ, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín (paja.sm@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Fekální inkontinence
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů