Infuzní pumpy včera a dnes

Zatímco dnes se s infuzní technikou setkáváme na každém oddělení, původní přístroje sloužily výhradně k podání katecholaminů v intenzivní péči. Nyní si můžeme připomenout jméno dr. Hesse a technický vývoj, který přispěl ke zdokonalení péče o pacienty a usnadnil práci zdravotnickému personálu.

Existují dva typy infuzní techniky – lineární dávkovače neboli perfusory, které pro podávání léčiv používají injekční stříkačky, a infuzní pumpy, které pomocí infuzního setu slouží pro podávání velkých objemů léčiv, krve a výživy.

První lineární dávkovač ve spolupráci s dr. Hessem vyrobila společnost B. Braun roku 1951. Měl nastavenou jedinou konstantní rychlost, kterou byl stlačován píst stříkačky, další přístroj nabízel již rychlostí dvanáct. V 70. letech následoval rozvoj infuzních pump.

„Motor přístroje buď pohání lamelky, to je případ infuzní pumpy, nebo posouvá píst stříkačky perfusoru. Kromě technického provedení pracují oba přístroje s odlišnými objemy,“ vysvětluje základní rozdíl ing. Václav Bláha z FN Motol.

Bezpečnostní alarmy

Svou roli ve vývoji infuzní techniky nehrála pouze rychlost a objem, ale i bezpečnostní prvky. V roce 1964 byl do přístroje Perfusor poprvé integrován časový indikátor, který umožnil odečítat zbývající čas infuze. V 70. letech se systém zdokonaloval o zvukové alarmy, jimiž byly sestry upozorňovány na prázdný infuzní set. Přístroje dnes mají kromě toho kapkové senzory s předalarmy signalizující, že se blíží konec infuze. Sestry tak získávají čas na přípravu další infuze. Tlaková čidla slouží k varování na okluzi v infuzním systému, zatímco vzduchová čidla upozorňují na bublinu nebo zaznamenávají vyšší objem vzduchu v jednotce za určité období, než jaký je nastaven. Tento vynález značně minimalizuje riziko embolií.

Dnešní pumpy obsahují také alarm z prodlení, který ohlašuje, že byl přístroj zapnut, ale nebylo spuštěno samotné podávání infuze. „Dochází k tomu v případě, kdy sestra zapne pumpu, ale v průběhu nastavování parametrů před spuštěním infuze musí přerušit činnost a například řešit urgentní stav jiného pacienta. Přístroj hlásí, aby se vrátila a dokončila nastavení a spuštění infuze,“ popisuje nové funkce infuzních přístrojů PharmDr. Jiří Lukeš, ředitel společnosti B. Braun.

Všudypřítomné využití

V současné době se přístroje užívají nejen na všech odděleních nemocnice, na operačních sálech, ale také ve vozech záchranné služby, poslední modely jsou dokonce certifikovány k použití ve vrtulníku. „Díky malým rozměrům a nízké hmotnosti jsou určeny i pro pacienty v následné péči, kteří už nejsou upoutáni na lůžko a nosí si přístroj s sebou. Máme i pacienty, kterým jsme přístroje zapůjčili domů,“ zdůrazňuje využití v domácí péči Jiří Lukeš. Prozradil mimo jiné i to, že existuje infuzní technika, se kterou může pacient absolvovat vyšetření magnetické rezonance, aniž by se oba přístroje navzájem ovlivnily.

Nejvyspělejší přístroj Space se podle slov ing. Bláhy používá v motolské nemocnici na všech ARO, na metabolické jednotce a několika dalších JIP. Modifikovaného využití infuzních pump se dočkali pacienti na onkologii a také diabetici. Na čtyřech pracovištích v ČR se nyní zahájila studie ověření režimu těsného řízení glykemie. Předchozí čtyřleté evropské studie se zúčastnila KARIM (Klinika anesteziologie a resuscitace a intenzivní medicíny VFN v Praze). Pacientům je pomocí infuzní pumpy podávána výživa a systém současně monitoruje, kolik pacient dostává sacharidů. Na základě naměřené aktuální glykemie pak systém navrhne rychlost podávání inzulinu. Díky samoučící vlastnosti se přístroj individuálně přizpůsobuje stavu každého pacienta.

Schopnost přístrojů Space přirovnává ing. MUDr. Miroslav Fupšo ze servisního oddělení společnosti B. Braun k samoučící schopnosti šachových počítačových programů hrajících partie proti šachovým velmistrům.

O čem se dr. Hessovi ani nezdálo

Mezi další výhody dnes patří jediný napájecí kabel k dokovací stanici, do které je možné vložit až 24 infuzních jednotek. Přístroje samostatně vypočítávají rychlost dávky – kde jsou ty časy, kdy jsme museli podle tabulky uvedené na přístroji hledat příslušnou rychlost pro podání patřičného objemu!

Novou aplikací je také knihovna léčiv. Tato knihovna nahraná do přístroje obsahuje například omezující meze pro rychlosti dávek, čímž se zvyšuje bezpečnost podávání léčiv. Další možností je např. přednastavení rychlosti a objemu bolusů. Za zcela revoluční se však považuje možnost integrace s monitorovacími systémy, jak o tom hovoří ing. Václav Bláha: „Velkou výhodou na Arech je systém ICIP – software, který sbírá data, jak z monitoru vitálních funkcí, tak z infuzních systémů Space, a v počítači sledujeme, kolik léku za jakou dobu pacient dostal.“

„Do budoucna se počítá s tím, že bude možné na dálku navrhnout změnu dávkování infuze. S nadsázkou vždycky sestrám říkám, že budou moci ležet s iPodem na Havaji, ale musí si vybrat jednu, která se obětuje a zůstane v nemocnici, aby změnu potvrdila. Vždycky to nakonec musí na samotném přístroji zkontrolovat kvalifikovaný zdravotník,“ zdůrazňuje na závěr ing. MUDr. Miroslav Fupšo ze společnosti B. Braun.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Infuzní pumpy včera a dnes
Ohodnoťte tento článek!