Keratoplastika: transplantace rohovky

Transplantaci rohovky provádíme obvykle v celé síle rohovky, tzv. perforující keratoplastika. V určitých případech provádíme lamelární keratoplastiku, transplantujeme pouze určitou vrstvu rohovkového stromatu.

Obecně rozlišujeme čtyři typy indikace k transplantaci rohovky: indikace optická – pro obnovení průhlednosti; tektonická – pro zachování celistvosti bulbu při značném protenčení rohovky s hrozící perforací bulbu u vředů; terapeutická – při těžkých zánětech rohovky nezvládnutelných konzervativně; kosmetická -dříve užívaná na slepých očích s leukomem, v současné době se provádí pouze ve výjimečných případech.

Základní a speciální vyšetřovací metody

Tato vyšetření se provádějí se před každou transplantací rohovky:

1. Oftalmologické vyšetření:

* vyšetření zrakové ostrosti naturální a s korekcí, světelnou projekcí,* vyšetření stavu slzného filmu (Schirmerův test),* biomikroskopické* vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě,* vyšetření zadního segmentu oka (přímá a nepřímá oftalmoskopie), ultrazvukové vyšetření změn předního a zadního segmentu oka provádíme v případě netransparentních očních médií (k vyloučení amoce, ablace choriodea, možné endoftalmitidy),* v případě uvažované chirurgie čočky je nutné vyšetření navíc doplnit ještě ultrazvukovou biometrií a keratometrií pro možnost výpočtu optické mohutnosti implantované čočky.

2. Interní vyšetření:

Interní vyšetření je zaměřeno na stav funkcí ledvin a jater pro eventuální kombinovanou imunosupresivní léčbu.

3. Speciální vyšetřovací metody:

* rohovková topografie provádějící analýzu povrchu rohovky,* rohovková pachymetrie umožňující měřit tloušťku rohovky,* endoteliální mikroskopie umožňující měření velikosti endoteliálních buněk, jejich morfologie a hustoty.

Faktory ovlivňující úspěšnost transplantace rohovky

1. Neimunologické – ovlivňující výsledek transplantace v době před-, per-, pooperační. V předoperační fázi je to kvalita dárcovské tkáně, správná příprava transplantátu a jeho uchování. Pro transplantaci se dnes používají rohovky konzervované v médiu při 4 °C nebo při 31 °C. U dárců musí být provedeny krevní testy na HIV-1, HIV-2, hepatitidu A a B, CMV a syřlidu.

Kontraindikacemi k odběru jsou vzteklina (byl popsán přenos onemocnění transplantátem rohovky). V peroperačním období jsou to poškození transplantátu při trepanaci, špatná adaptace mateřské a dárcovské rohovky a mechanické (uvolněné stehy, nepravidelnost švu) nebo chemické poškození endotelu (citlivá reakce na léky a lékové konzervační látky).

2. Imunologické – příčiny neúspěšné transplantace tzv. rejekční reakce (epitelární, subepitelární, stromální a endoteliální). Předoperační příprava Tato fáze přípravy počívá v lokální aplikaci léků, u rizikových keratoplastik bez systémového postižení představuje dvoudenní aplikaci širokospektrého antibiotika 3krát denně (Gentamicin, tobramycin). V den operace aplikujeme miotikum (Pilokarpin 2%), 2-3krát v rozmezí patnácti minut dvě hodiny před operačním výkonem. U rizikových transplantací se systémovým akutním nebo chronickým postižením aplikujeme lokální terapii jeden až dva dny před výkonem intramuskulárně 100200 mg Hydrocortisonu, případně nesteroidní antiflogistika. Příprava operačního pole se provádí výplachem roztoku Betadiny v ředění 1:20. Transplantace se provádí za hospitalizace a v celkové anestezii.

Operace a pooperační léčba

Při operaci se používají kruhové trepany mechanické nebo motorizované s nestabilní rychlostí rotujícího nože. Pooperační den u pacientů s rizikem opakujících se rejekčních reakcí bývá aplikovaná kombinovaná imunosupresivní léčba (cyklosporin) v perorální podobě v kombinaci Prednizonu, která snižuje rejekční reakce u rizikových pacientů. U pacientů se provádí monitorace hladiny cyklosporinu v krvi. Sledování pacientů se provádí v prvních třech měsících v časových intervalech 14 dnů, při stabilizaci hladiny CSA po 6 týdnech za kontroly jaterních a ledvinných funkcí a krevního tlaku. Při zjištění poklesu ledvinných funkcí o 30 % z výchozí hodnoty bývá snížena dávka CSA a pacient bývá odeslán k internímu vyšetření obdobně jako v případě zjištění hypertenze či jiných systémových komplikací. Systémová léčba se doplňuje lokální léčbou kortikosteroidy a lubrikancii po dobu 3-6 měsíců. Imunosupresivní léčba bývá obvykle vysazována po odstranění stehů, tj. mezi 11.-13. měsícem od operace, pokud se nevyskytovala rejekční reakce. V takovém případě se udržuje léčba na nejnižší možné hranici, při které nedochází k opakovaným rejekcím.

Pooperační péče

Všem pacientům bývá doporučeno 6 měsíců po operaci nosit jakékoli brýle jako ochranu před náhodným traumatem. Pracovní neschopnost po nekomplikované keratoplastice nebývá delší než 23 týdny. Se sportem je možné začít již za 3 měsíce po keratoplastice (běh, ping-pong, aerobik), nelze však doporučit kolektivní sporty (košíková, fotbal). Všechny aktivity může pacient vykonávat bez omezení po roce od operace. Důležitá je ochrana před prudkým úderem.

Závěr

I přesto, že transplantace rohovky není tak známa jako jiné transplantace, její úspěšnost lze vyjádřit 95 %. K transplantaci rohovky není nutná kompatibilita dárce a příjemce.

LITERATURA
Vlková E., Hlinomazová Z.: Riziková keratoplastika. Masarykova univerzita Brno. 1999. Kraus Hanuš a kol.: Kompendium očního lékařství. Grada Publishing, Praha. 1997. Kolín, J. a kol.: Oftalmologie praktického lékaře. Univerzita Karlova, Praha. 1994.

SOUHRN

Keratoplastika je chirurgický zákrok, při kterém je nahrazena poškozená rohovka za rohovku novou, získanou od dárce.

SUMMARY

Corneal grafting is surgery during which an injured cornea is replaced by a new one obtained from a donor.


O autorovi: Hana Borešová, Lenka Vávrová, Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv. Anny, Brno

Ohodnoťte tento článek!