Peptický vřed a vředová choroba

Peptický vřed je ložiskový defekt sliznice, který vzniká v dosahu působení žaludeční šťávy a postupuje až do muscularis mucosae. Nejčastěji je v žaludku a dvanáctníku, ale může se vyskytnout v jícnu při refluxní chorobě, v tenkém i tlustém střevě.

SUMMARY

Peptic ulcer is a mucosal lesion caused occurring at the areas affected by gastric juices. It can invade muscularis mucosae. It is most commonly located in the stomach and duodenum but it can also occur in the esophagus, and small and large bowel.

S vředovou chorobou gastroduodena se stále setkáváme u všech věkových kategorií, prakticky během celého roku. Větší výskyt nemocných zaznamenáváme v jarních a podzimních měsících.Peptický vřed žaludku a duodena se může vyskytnout v rámci vředové choroby, pak mluvíme o vředu primárním, kdy je většinou postiženo duodenum. Hlavní příčinou nekomplikovaného -primárního – vředu je infekce Helicobacter pylori. Sekundární – symptomatický – vřed může mít řadu příčin. Hlavním faktorem vedoucím ke komplikovanému průběhu vředové choroby, především ke krvácení z peptické léze, je užívání nesteroidních antirevmatik (NSAID).

Na vznik žaludečních a dvanáctníkových vředů mají vliv také faktory psychické, genetické, ale i alergické. Nezbytnou podmínkou pro vznik vředu je kyselina chlorovodíková. Další agresivní faktory, které se podílejí na vzniku peptické léze, dělíme na endogenní a exogenní:

Faktory endogenní: * proteolytické působení enzymu pepsinu, * působení žlučové kyseliny a lyzolecitinu, * porucha mikrocirkulace (hlavně u stresových vředů).

Faktory exogenní: * salicyláty, nesteroidní antirevmatika, * kortikosteroidy, * kouření, pití kávy, alkoholu, * Helicobacter pylori.

Diagnostika

Zjišťuje se anamnéza, provede se fyzikální vyšetření, při kterém lze zjistit citlivost v epigastriu. Základem však je ezofagogastroduodenoskopie. Během endoskopického vyšetření odebíráme vzorek sliznice na průkaz bakterie Helicobactera pylori. Diagnostika Helicobactera pylori spočívá v provedení invazivního testu – odběr bioptického vzorku při gastroskopii -rychlý ureázový test, histologie. Při nálezu žaludečního vředu vždy odebíráme biopsii sliznice k vyloučení karcinomu (3 % karcinomu vypadají jako žaludeční vředy). Endoskopicky provádíme rovněž terapeutické zákroky při krvácení.

Léčba

Léčba je v současné době u nekomplikovaného vředu převážně medikamentózní. Nemocný užívá podle ordinace lékaře nejčastěji inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol nebo lanzoprazol). Dodržování speciální diety již nemá opodstatnění, je žádoucí nekouřit a abstinovat. Nezbytnou součástí léčby vředové choroby s pozitivním nálezem Helicobactera pylori je jeho eradikace. Používá se kombinované terapie. Základem je blokátor protonové pumpy a antibiotika. Pokud je Helicobacter pylori pozitivní a pacienta přeléčíme, je třeba efekt léčby ověřit nejdříve za čtyři týdny po přeléčení. Nejčastějším způsobem kontroly je opět odběr vzorku tkáně nebo dechový test.

Komplikace vředové choroby

Krvácení: Patří mezi nejčastější zdroj krvácení do horní části trávicí trubice. Objevuje se asi u 5 až 10 % pacientů s peptickým vředem. Hematemeza se vyskytuje častěji u vředů žaludečních, meléna se projevuje u dvanáctníkových vředů. Endoskopií se pokusíme zjistit zdroj krvácení. Léčba je endoskopická. Perforace: Projevuje se jako náhlá příhoda břišní, rozvíjí se peritonitida, šokový stav. Léčba je chirurgická.

Penetrace: Jde o pronikání vředu celou stěnou do jiného orgánu, například do pankreatu. Typické jsou velké bolesti, léčba opět chirurgická.Stenóza pyloru: Patří mezi pozdní komplikace. Vzniká asi u 1 % vředů nacházejících se v oblasti pyloru či bulbu duodena. Léčba je chirurgická. Na tyto komplikace je pacienta nutné upozornit, v případě zhoršení stavu neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Velmi se nám osvědčují informační brožurky k tomuto účelu vydané.

Literatura
Gastroenterologie a hepatologie. Zavoral, M., Venerová, J. a kol. Praha, Triton 2007.
Nové trendy v digestivní endoskopické diagnostice a léčbě. Zavoral, M., Dítě, P., Špičák, J., Bureš, J. a kol. Praha, Grada Publishing 2000.

Kateřina Curylová, Helena Martenová Gastroenterologická ambulance, Ostrava-Hrabůvka (P. Marten@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!