Pohybová aktivita stomiků

Slovo stomie pochází z řeckého slova stoma, stomatos – ústa, otvor, vyústění. Jedná se o vyústění dutého orgánu (např. střeva) na povrch těla, prováděné chirurgickým výkonem. Nejčastějším důvodem vytvoření kolostomií (vyústění tlustého střeva) a ileostomií (vyústění tenkého střeva) jsou onemocnění střev anebo jiných nitrobřišních orgánů a komplikace, které vznikají při léčbě těchto onemocnění. Stomik je zdravotně postižený občan, který má dočasně anebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla, nejčastěji tlusté střevo, tenké střevo anebo močové cesty, čímž dochází ke změně základních fyziologických funkcí, k neovladatelnému vyprazdňování stolice, obsahu tenkého střeva anebo moči nepřirozenou cestou s nutností používání stomických pomůcek, důsledkem čehož je výrazné zhoršení celkové kvality života (Lúčan, 2011, s. 32). Člověk se stomií – stomik se musí vyrovnat s více faktory: * fyzické – bolest, zácpa, průjem, * emocionální – stav duševní pohody, strach, úzkost, deprese, * sociální – vyjádřené v rodinných mezilidských vztazích, v sociálních aktivitách, ve snaze o integraci do normálního života (Otrubová, 2012). V průběhu svého života je jedinec v nejužším a nejintimnějším kontaktu s vlastním tělem a vlastní duší. I když jsme s nimi nespokojení, je nemožné se jich zbavit. Přirozeným přáním každého z nás je tělo pěstované a upravené. Toto přání je samozřejmé i pro pacienty žijící se stomií. Není to lehké, ale zároveň také nemožné. S kvalitní a vhodně vybranou stomickou