Práce sestry v agenturách domácí péče

Článek se zabývá prací sester v agenturách domácí péče. Využity byly výsledky z šetření během zpracování bakalářské práce. Mapuje nabídku nadstandardních služeb sledovaných agentur, úroveň dosaženého vzdělání sester pracujících v těchto agenturách, míru spolupráce s praktickými lékaři a spokojenost sester s prací v terénu.
Klíčová slova: agentura domácí péče, komunitní ošetřovatelská péče, služba

SUMMARY The article addresses nurses work in the agencies of home care. The results of the study done during the work on my bachelor thesis are presented here. It mapps the above standard services that the monitored agencies offer, education background of the nurses working in surveyed agencies, the amount of cooperation with general practitioners and the nurses satisfaction with the field-work.
Key words: home care agency, community nursing, service

V roce 2008 a 2009 bylo v popředí zájmu Mezinárodní rady sester (The International Council of Nurses, dále jen ICN) celosvětové zdraví (Minami, 2008), a to především poskytování kvalitní péče komunitám. Je zdůrazňován významný podíl sester při poskytování péče lidem v jejich přirozeném prostředí, a tím jsou především jejich domovy.

Touto aktuální problematikou jsme se zabývaly i my v rámci tématu bakalářské práce, ve které se věnujeme práci sester v agenturách domácí péče (dále jen ADP).
Domácí péče je přirozený způsob poskytování péče člověku a existuje již od nejstarších dob. První zmínky jsou již z období raného křesťanství – z roku 1500 n. l., kdy byla péče o nemocné svěřována ženám, které působily zároveň jako bylinkářky i porodní báby. Jak z historie vyplývá, již tenkrát lidé věděli, že pobyt nemocného člověka v domácím prostředí má nezanedbatelný vliv na jeho psychiku a proces uzdravování.

Graf 1

Domácí péče je neustále se vyvíjející obor a je zaměřena na péči o nemocného člověka v jeho sociálním prostředí, na prevenci, upevnění a podporu zdraví. Práce sestry v domácí péči je velmi náročná, a to nejen ve vztahu k rozsahu ošetřovatelských intervencí, ale také pro různorodost ošetřovatelského týmu, se kterým úzce spolupracuje. Velkou pozornost sestra věnuje dokumentaci, která je velmi podrobná. V neposlední řadě se také stará o pečovatele – nejčastěji poskytuje podporu rodinným příslušníkům a edukuje je v péči o jejich blízkého. Práce, podpora a pomoc sestry v domácí péči musí být vždy zaměřená na prospěch klienta. Základem úspěchu při naplnění tohoto záměru je komplexnost služeb a zvýšení compliance pacienta a jeho rodiny při poskytování domácí péče (Krátká, 2009). Ve svém příspěvku předkládáme výsledky, které vyplynuly z výzkumného šetření již zmíněné bakalářské práce.

Graf 2

Metody práce

Při zpracování bakalářské práce byla využita metoda dotazníkového šetření a metody strukturovaného rozhovoru. Použitý dotazník obsahoval 32 položek. Strukturovaný rozhovor pro vedoucí pracovníky zahrnoval 30 položek. K testování hypotéz byl použit Test P binomického rozdělení.

Graf 3

Cíle a hypotézy

Celkem bylo stanoveno šest cílů:

1. Popsat historii a organizaci práce v ADP.

2. Zjistit, zda mají sestry z ADP specializační vzdělání v oboru komunitní ošetřovatelské péče.
H0: Více než polovina sester z ADP nemá specializační vzdělání.
HA: Více než polovina sester z ADP má specializační vzdělání.

3. Zjistit nabídku nadstandardních služeb ve zkoumaných ADP.
H0: Více než polovina sester z ADP nenabízí nadstandardní služby.
HA: Více než polovina sester z ADP nabízí nadstandardní služby

4. Zjistit, v jaké míře spolupracují sestry z ADP s praktickými lékaři a sestrami.
H0: Více než polovina zdravotních sester z ADP nedostatečně spolupracuje s praktickými lékaři a zdravotními sestrami.
HA: Více než polovina zdravotních sester z ADP dostatečně spolupracuje s praktickými lékaři a zdravotními sestrami.

5. Zjistit spokojenost sester z ADP s prací v terénu. H0: Více než polovina sester z ADP je nespokojena s prací v terénu.
HA: Více než polovina sester z ADP je spokojena s prací v terénu. 6. S výsledky průzkumu seznámit odbornou veřejnost prostřednictvím článku.

Charakteristika zkoumaného vzorku

Základním souborem pro dotazníkové šetření byly sestry pracující v ADP. Pomocí náhodného výběru byly zvoleny do průzkumu sestry z pěti agentur, které označujeme jako reprezentativní vzorek. Základním souborem pro metodu rozhovoru byli vedoucí pracovníci těchto agentur.

Organizace šetření

Samotnému šetření předcházelo sestavení dotazníku a v prosinci 2008 byla provedena pilotní studie, které se zúčastnilo pět sester. Po úpravě byly dotazníky osobně rozdány sestrám pracujícím v pěti vybraných ADP v Olomouckém kraji. Celkem se jednalo o 34 dotazníků. Průzkum trval čtyři měsíce (leden-duben 2009). Strukturované rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky jednotlivých ADP.

Výsledky výzkumu

První cíl byl splněn v teoretické části práce, kde je uveden přehled vývoje domácí péče a organizace práce v agenturách. Pro svou rozsáhlost tuto část v tomto příspěvku neuvádíme.
Druhý cíl měl zjistit, zda mají sestry pracující v agenturách domácí péče specializační vzdělání v oblasti komunitní péče. Otázka na vzdělání sester ve sledovaných agenturách poukázala jednoznačně na to, že nemají specializační vzdělání. Všechny sestry jsou absolventkami střední zdravotnické školy a jen dvě mají vyšší odbornou školu zdravotnickou. Z průzkumu ale také vyplynulo, že 64,7 % sester by si chtělo doplnit vzdělání specializačním kurzem. Největší zájem mají o kurzy Home Care a domácí hospicovou a paliativní péči, problém je v tom, že takové typy kurzů nejsou nabízeny, a pokud ano, jsou drahé, mají dlouhé čekací doby a v neposlední řadě nemá sestry v jejich práci kdo zastoupit (graf 1).

Na hladině významnosti 0,05 s 95 % zamítáme HA a přijímáme H0, statistického testu parametru p binomického rozdělení. Z toho vyplývá, že více než polovina zaměstnanců ADP nemá specializační vzdělání.

Třetí cíl měl zmapovat nabídku nadstandardních služeb ve sledovaných ADP. Z průzkumu vyplývá, že 58,8 % sester nenabízí klientům nadstandardní služby z důvodu nezájmu většiny klientů platit si služby z vlastních prostředků. Naopak 41,2 % sester nadstandardní služby nabízí a právě zde sestry i vedoucí pracovník udávají zájem klientů o placené služby a myslí si, že zájem klientů je způsoben změnou systému sociálních dávek, které mají většinou klienti vyřízené. Jako nadstandardní služby agentura nabízí pečovatelské služby, osobní asistenci, odlehčovací služby, denní stacionáře a nabídku kompenzačních pomůcek (graf 2).

Na hladině významnosti 0,05 s 95 % zamítáme HA a přijímáme H0, statistického testu parametru p binomického rozdělení. Z toho vyplývá, že více než polovina ADP nemá nabídku nadstandardních služeb.
Cílem číslo 4 bylo zjistit, v jaké míře spolupracují sestry z ADP s praktickými lékaři a sestrami. Z průzkumu je patrné, že většina sester ze sledovaných agentur udává dobrou spolupráci s praktickými lékaři a sestrami, přesně to činí 79,1 % sester, 17,9 % sester komunikuje jen s praktickým lékařem a sestrou pouze při předání klienta do péče agentury a 3 % sester vůbec nespolupracují se sestrou praktického lékaře, čímž není zajištěna komplexnost a kontinuita péče o klienta. Tento výsledek nás dost překvapil (graf 3).

Na hladině významnosti 0,05 s 95 % zamítáme H0 a přijímáme HA, statistického testu parametru p binomického rozdělení. Z toho vyplývá, že více než polovina sester ADP dostatečně spolupracuje s praktickými lékaři a sestrami.
Jak jsme již ale uvedly, měla by být tato spolupráce 100%, jedině tak je možné zajistit kontinuitu péče o klienta.

Cílem číslo 5 bylo zjistit spokojenost sester s prací v terénu. Průzkum jednoznačně poukazuje na to, že sestry jejich práce naprosto uspokojuje. Vedoucí pracovníci dostali stejnou otázku a žádný z nich neváhal ani vteřinu a odpověděl: „Ano, uspokojuje.“ Na hladině významnosti 0,05 s 95 % zamítáme H0 a přijímáme HA, statistického testu parametru p binomického rozdělení. Z toho vyplývá, že více než polovina sester ADP je spokojena s prací v terénu.
Ač jsou všichni spokojeni s prací v terénu, vidí na své práci určitá negativa, která se však snaží eliminovat řadou pozitiv.

Negativem práce sester v ADP je doprava ke klientům za každého počasí. Snad nejkomplikovanější je doprava ke klientům, kteří bydlí na těžko dostupných místech, a to především v zimních měsících. Administrativu hodnotí negativně většina zdravotníků, a ani sestry v ADP na tom nejsou jinak. Psychické i fyzické zátěže jsou si sestry vědomy vždy, když manipulují s imobilními klienty a starají se o klienty například s roztroušenou sklerózou. Překážkou v poskytování kvalitní péče v domácím prostředí jsou u některých klientů nevhodné sociální podmínky, s čímž sestry mohou jen stěží něco udělat. Některé sestry řadí mezi negativa špatnou spolupráci s pojišťovnami a některými praktickými lékaři a sestrami. Sestry nejsou spokojeny s finančním ohodnocením za svou náročnou práci a vadí jim horší dostupnost spotřebního materiálu. Nejvíce sester hodnotí pozitivně samostatnost, kvůli níž většina z nich začala pracovat v ADP. Jiným se na práci líbí individuální přístup ke klientovi, kdy se péče plánuje přesně podle aktuálních potřeb klienta. Dále mají rády bezprostřední kontakt s klientem v jeho přirozeném prostředí, protože se v něm cítí v bezpečí. Aby mohly sestry poskytovat klientovi péči v jeho domácím prostředí, potřebují navázat bližší vztah nejen s klientem, ale i s jeho rodinnými příslušníky. Právě to hodnotí také pozitivně. Co se týká pracovního zázemí, sestrám se líbí malý kolektiv a pružná pracovní doba včetně absence nočních služeb, i když některé z nich navštěvují klienta podle jeho potřeb i v noci. Toto zjištění je velmi uspokojivé.
Cíl číslo 6 plníme zveřejněním výsledků šetření ve svém příspěvku.

Doporučení pro praxi

Vzhledem k výsledkům našeho šetření agenturám domácí péče doporučujeme:
* vytvořit nabídku nadstandardních služeb, a tuto nabízet klientům a jejich blízkým,
* vytvořit podmínky pro další vzdělávání sester (např. při studiu poskytnout volno na konzultace, poskytovat finanční příspěvek na semináře sester apod.),
* více prezentovat své služby v ordinacích lékařů, v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních, ale i na veřejnosti (např. inzercí v tisku, vytvořením propagačních materiálů, seznámení s nabídkou prostřednictvím sociálních pracovníků apod.).

Závěr

O nezastupitelnosti domácí péče v systému zdravotní a sociální péče není pochyb. Pro klienty, kteří využívají jejích služeb, je velkým přínosem a je prostředkem k zachování spokojeného a plnohodnotného života v domácím prostředí.
Závěrem si dovolíme citovat klasika: „Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.“ (Antoine de Saint-Exupéry)


O autorovi: Zuzana Rabenseiferová 1, Anna Krátká 2
studentka 3. ročníku studijního programu Ošetřovatelství, oboru všeobecná sestra, Fakulta humanitních studií Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, odborná asistentka, Ústav aplikovaných společenských věd, Fakulta humanitních studií Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
(zuzanka.rabenseiferova@seznam.cz, kratka@fhs.utb.cz)

Ohodnoťte tento článek!