Surgical Safety Checklist – prevence pochybení při operačních výkonech

Surgical Safety Checklist je WHO doporučený postup bezpečnostního procesu na operačních sálech, jenž minimalizuje rizika chirurgických výkonů vedoucí ke komplikacím a vznikající na základě pochybení členů operačního týmu. Pilotní studie proběhla v osmi nemocnicích na celém světě a potvrdila předpoklad WHO. Klíčová slova: Surgical Safety Checklist, operační výkon, prevence pochybení, ochrana pacienta

SUMMARY Surgical Safety Checklist is a procedure recommended by WHO to assure a safe care in operation room which minimizes the risk of complications that are related to negligence of the operation team. The pilot study took place in 8 hospitals around the world and it proved the premises of the WHO. Key words: Surgical Safety Checklist, surgical procedure, the preventiv of negligence, protection of the patient

Mezi nejrůznějšími projekty Světové zdravotnické organizace (WHO), které se zabývají bezpečím pacientů (patient safety), je i program Save Surgery Saves Lifes (Bezpečná chirurgie zachraňuje životy), jímž se zabývá Word Alliance for Patient Safety. Prevence pochybení při operačních výkonech byla tématem workshopu WHO, který se konal 15. 1. 2009 v Londýně a jehož jsem se zúčastnila jako zástupkyně Společnosti instrumentářek ČR na doporučení Evropské asociace sálových sester (EORNA).

Projektem, který se snaží omezit množství pochybení na operačních sálech, se zabývá WHO již dlouho. Výsledkem je dokument, jehož účelem je eliminovat možná pochybení tím, že na ně v pravou chvíli upozorní operační tým. Tak vznikl Surgical Safety Checklist (Chirurgický bezpečnostní list), který navrhla Word Alliance for Patient Safety po konzultacích s chirurgy, anesteziology, sestrami, experty na bezpečnost pacientů a pacienty samotnými.

Milion mrtvých ročně

Podle statistiky WHO je celosvětově provedeno 234 milionů operačních výkonů ročně. Z tohoto počtu má 7 milionů pacientů pooperační komplikace, na které 1 milion z nich zemře. Word Alliance for Patient Safety vytvořila postup, při jehož dodržování by se polovině těchto úmrtí dalo předejít.
Jaké kouzlo dokáže zachránit 500 000 lidských životů ročně? WHO tvrdí, že tímto manévrem je Surgical Safety Checklist.

Tento jednoduchý postup v pravou chvíli upozorní operační tým, na co je třeba zaměřit pozornost. Skládá se ze tří kroků (obr. 1), které jsou aplikovány při třech kritických momentech v průběhu operačního výkonu:
1. před podáním anestezie,
2. před kožním řezem,
3. před ukončením operačního výkonu. Celá procedura netrvá déle než dvě minuty a prověří nejdůležitější rizika, která s sebou přináší operační výkon. Před podáním anestezie je kontrolována identita, místo operace včetně označení, typ operačního výkonu, souhlas pacienta s výkonem, funkčnost anesteziologického přístroje a pulzního oxymetru. Další dotazy jsou směrovány na známé alergie pacienta, překážky v dýchacích cestách a eventuální objednávku krve k operaci.

Obr. 1: Surgical Safety Checklist – převzato z WHO

Před kožním řezem uvedou všichni členové týmu své jméno a úlohu. Chirurg, anesteziolog a instrumentářka ústně potvrdí identitu pacienta, místo a typ operačního výkonu. Operatér ústně sdělí týmu předpokládanou délku výkonu a předpokládanou ztrátu krve. Mimoto formuluje další požadavky na snímky, implantáty, drény atp. Stejně tak i anesteziolog vyjádří předpokládaná rizika. Instrumentářka potvrdí sterilitu nástrojů a kompletnost pomůcek. Dále je potvrzeno podání ATB.
Před ukončením operačního výkonu operační skupina znovu potvrdí název výkonu, početní souhlas všech nástrojů, materiálu a ostatních potřeb, odebrané biologické vzorky a jejich označení, jakékoli potíže s vybavením sálů a pooperační ordinace.

Výhodou navrhované procedury je i to, že není zbyrokratizovaná, tedy že není nutno její postup zdlouhavě zaznamenávat do dokumentace, ale doporučuje se pouze zaškrtnout její provedení. Autoři zdůrazňují, že jim nejde o vyplňování papírů, ale o skutečné provedení kontroly. Samotný checklist je k dispozici na operačním sále jako připomínka pořadí dotazů, které je třeba zodpovědět, nikoli jako další součást objemné dokumentace.

Pilotní studie

V průběhu roku 2008 proběhla pilotní studie v osmi městech na světě (obr. 2). Po jeden rok byl na zdejších operačních sálech důsledně dodržován postup kontroly podle chirurgického checklistu. Důležité je i to, že se nejednalo pouze o země s vysokou úrovní zdravotní péče. Pilotáž proběhla v USA, Kanadě, Velké Británii, Indii, Jordánsku, Tanzanii, na Filipínách a na Novém Zélandu. Výsledky byly opravdu překvapivé. Výskyt pooperačních komplikací se snížil o třetinu a počet úmrtí dokonce téměř o polovinu (tabulka).

Obr. 2: Surgical Safety Checklist – převzato z WHO

Obr. 2: Surgical Safety Checklist – převzato z WHO

Jak checklist chrání pacienty?

Jakým případům pochybení může checklist zabránit? Jsou to záměny pacientů, záměna operované strany nebo místa operace a omyl v plánovaném operačním výkonu, problémy s anestezií, infekce operační rány a nejrůznější chyby vyplývající ze špatné komunikace mezi jednotlivými členy operačního týmu. Na závěr bych chtěla upozornit na velmi důležitý moment celé problematiky. Pro jakákoli opatření, která mají za úkol snížit nebo odstranit pochybení zdravotníků, je nezbytná pravdivá statistika stávajících pochybení. Pokud nebudeme vědět, kdy a v čem nejčastěji chybujeme, těžko zjistíme, jak a proč k tomu došlo. Stejně tak i opatření proti těmto pochybením budou pouze kusem papíru, jestliže nebudeme moci doložit jejich efektivitu pozitivními čísly.


O autorovi: Mgr. Jana Wichsová, COS, FN Motol Praha (jana.wichsova@fnmotol.cz)

Ohodnoťte tento článek!