Aktuálně: Klinika vnitřního lékařství Wartenberg

14. 5. 2012 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Tento článek jsem se rozhodl napsat po řadě otázek směřujících k práci „zdravotního bratra“ v zahraničí. „Jak ses k tomu dostal? Byly těžké jazykové zkoušky? Je lepší platové ohodnocení než v ČR? Je možnost, že se tam taky dostanu?“


Obr.1

Vezmeme to pěkně popořádku. Vystudoval jsem Střední zdravotnickou školu v Prostějově. Při studiu SZŠ jsem navštěvoval i jazykovou školu se zaměřením na NJ. Poté moje kroky směřovaly do nedalekého Zlína. Ze Zlína jsem byl nucen z nejmenovaných důvodů odejít. Pozitivně mohu hodnotit bohužel pouze výměnný pobyt v Německu s praxí na univerzitní klinice v Jeně. Byli jsme po dobu zhruba jednoho měsíce umístěni do vybraných rodin s cílem vykonávat následnou praxi. Vlastně jsem se touto formou dozvěděl o možnosti práce.

Vše ale nejde hned, nejprve jsem nastoupil v Centru sociálních služeb v Prostějově, kde jsem působil přesně jeden rok. Po rutinní práci jsem jednoho dne nahlédl do Zdravotnictví a medicína. Zaujaly mne nábory zdravotních sester. Proto jsem neváhal a na jeden inzerát odpověděl. Upoutala mne rehabilitační klinika poblíž Mnichova. Asi do 3 dnů po odeslání odpovědi mne e-mailem kontaktovala zástupkyně firmy v ČR. Poté následoval telefonický pohovor v němčině, po kladném hodnocení jsem byl pozván na zhruba dvouhodinový pohovor s německým zástupcem do Prahy. To jsem však neměl vyhráno. Následná pozvánka na zkušební den mi ale zvedla náladu.

Co mohu ještě dodat? Jednání s kolegy mohu hodnotit jen kladně, vztahy jsou přátelské bez zjevného podrývání autorit či známého pomlouvání atp. Co se týče chování pacientů ke mně jako cizinci, můžu říct, že jsem neměl sebemenší problém. Na klinice pracuji teď asi půl roku a vše mohu jen vyzdvihnout.

Organizace práce je ohromná, v dobrém smyslu slova. Česká sestra je ve své zemi „slečna pro všechno“. V SRN je naopak vše rozdělené na osoby a nikdo se nikomu do práce neplete, naopak při setkání po vás hodí milý úsměv.

Výborná je spolupráce i se dvěma českými kolegyněmi, od kterých jsem se také mnoho naučil. Těm, kteří to chtějí také zkusit, vzkazuji: „Jděte do toho a bojujte, vše se vám oplatí a určitě to stojí za to. Zcela upřímně, já osobně bych tedy současnou situaci neměnil. Jediným velkým negativem je vzdálenost od rodiny, ale co si budeme povídat, i za prací se musí dnes jezdit, pokud chcete něco dokázat. Tak jděte do toho a neseďte doma v koutě. Přeji vám hodně úspěchů.


O autorovi: David Ševčík (E.Fly@seznam.cz) www.klinik-wartenberg.de//

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?