Mnohem bezpečnější je v těhotenství užívat léky než se vystavovat riziku akutních exacerbací.
V lednovém vydání časopisu Journal of Allergy and Clinical Immunology byl publikován souhrn doporučení k léčbě těhotných astmatických žen.
Standardy vznikly v rámci programu National Asthma Education and Prevention Program (NAEPP), jehož autory jsou členové amerického National Heart, Lung and Blood Institute.
Jedná se o první aktualizaci poznatků NAEPP od roku 1993 a obsahuje doporučení léčby astmatu u těhotných žen na podkladě testů o bezpečnosti léků v průběhu gravidity.
Nedostatečně kontrolované astma může být příčinou závažných komplikací a problémů jak pro těhotnou ženu, tak pro plod. Jedná se zejména o preeklampsii, zvýšené riziko úmrtí novorozence, předčasný porod a nízkou porodní váhu.
Podle autorů standardů nasvědčují všechny nové poznatky tomu, že je pro těhotnou ženu mnohem bezpečnější užívat léky než se vystavovat riziku akutních exacerbací.
Je zároveň velmi důležité, aby byl stupeň astmatu v průběhu gravidity průběžně sledován. Většinou totiž dochází k tomu, že se astma během těhotenství mění a odhadnout, jak se bude dále vyvíjet, je prakticky nemožné.
Souhrn doporučení
Lehké intermitentní astma – krátkodobě působící bronchodilatancia, zejména ze skupiny inhalačních beta2 agonistů. Pro svůj excelentní bezpečnostní profil je preferován zejména albuterol. Nejsou známy žádné kontraindikace užívání těchto léků ani v graviditě ani v období laktace.
Lehké perzistující astma – denní nízké dávky inhalačních kortikoidů jsou účinné a bezpečné i v těhoteství, nashromážděná data nevykazují zvýšené riziko nežádoucích perinatálních příhod.
Preferovaným lékem této skupiny je budesonid, nicméně ženy léčené jiným inhalačním kortikoidem mohou bezpečně zůstat na této léčbě i v průběhu těhotenství za předpokladu, že je astma dobře kontrolované.
Kromoglykany, antagonisté leukotrienového receptoru a teofylin jsou uvedeny jako alternativní léčba pro svou mnohem nižší účinnost ( kromoglykany ), minimum poznatků o užívání v průběhu těhotenství (antagonisté leukotrienu ).
Teofylin je považován za potencionálně toxický při předávkování či lékových interakcích. Je-li v graviditě užíván, musí se monitorovat jeho sérová hladina ( 5-12 mikrogramů/ml ).
Středně těžké perzistující astma – doporučeny jsou 2 možnosti léčby. Buď nízké dávky inhalačních kortikoidů plus dlouhodobě působící inhalační beta2 agonista, anebo zvýšení dávek inhalačních kortikoidů na střední hodnotu doporučovaného rozmezí.
Těžké perzistující astma – dávky inhalačních kortikoidů se zvyšují až k horní doporučené hranici. Jestliže astmatické příznaky přetrvávají je možno přidat systémové kortikoidy.
Ačkoliv poznatky o potenciálním riziku užívání orálních kortikoidů během těhotenství jsou neurčité, představuje těžké nekontrolované astma větší riziko pro oba – jak pro matku, tak pro dítě. Akutní exacerbace astmatu může být příčinou těžkých komplikací pro plod, musí se tedy důrazně řešit.
Existuje mnoho studií, které prokázaly, že užívání inhalačních kortikoidů v graviditě zlepšuje plícní funkce a výrazně redukuje výskyt akutních exacerbací.
Další studie potvrzují, že nebyla zjištěna žádná spojitost mezi užíváním inhalačních kortikoidů a rizikem kongenitálních vad.
Journal of Allergy and Clinical Immunology 2005,115:34-46
Gabriela Seltenereichová, www.Zdravi.Euro.cz