CHronická rýma nepatří k onemocněním, která pacienta ohrožují přímo na životě, nýbrž mezi ta, jež negativně ovlivňují jeho kvalitu. U neléčené rýmy mohou být navíc závažné komplikace.
Nová klasifikace
Příznaky alergické rýmy zahrnují vodnatou sekreci, obstrukci nosu, svědění nosní sliznice, kýchání; odeznívají spontánně nebo po terapii. V minulosti byla alergická rýma dělena pouze podle výskytu příznaků (dáno přítomností alergenu) na sezónní, celoroční a profesní. Nová klasifi kace vychází nejen z příznaků, ale i z vlivu rýmy na kvalitu života. Je založena jednak na délce trvání příznaků (intermitentní a perzistující), jednak na intenzitě příznaků (lehká, středně těžká, těžká).
Intermitentní trvá více než 4 dny a méně než 4 týdny.
Perzistující trvá déle než 4 týdny.
Lehká - bez narušení spánku, denních aktivit, sportu, zábavy, bez přítomnosti obtěžujících příznaků, bez problémů ve škole či zaměstnání.
Středně těžká/těžká (platí jeden nebo více údajů) - příznaky narušují spánek, běžné denní aktivity, vyvolávají problémy ve škole a zaměstnání, objevují se obtěžující nosní příznaky. Faktory vyvolávající alergickou rýmu jsou alergeny, znečištění ovzduší a lékové vlivy (např. častým spouštěčem je u disponovaných jedinců aspirin). Alergický zánět nevzniká na sliznici nosu izolovaně, současně s rýmou se často vyskytují další onemocnění - zánět vedlejších nosních dutin, postižení očních spojivek, nosní polypy, zánět středouší a bronchiální astma. Vznikem astmatu jsou více ohroženi muži, zvláště mají-li v anamnéze současně atopický ekzém.
Rizikový faktor pro AB
Alergická rýma je rizikovým faktorem pro vznik asthma bronchiale (AB). V ČR postihuje alergická rýma 10 - 12 % populace a astma až 5 - 6 % populace. Obě nemoci se velmi často vyskytují společně (asi u 50 % nemocných). Alergická rýma a alergické astma jsou onemocnění způsobená přecitlivělostí na určité látky zevního prostředí, které přicházejí do styku se sliznicemi dýchacích cest nebo které vdechujeme. Působení alergenu ze zevního prostředí na sliznice dýchacího systému u přecitlivělých jedinců vyvolává komplexní řetězec reakcí způsobujících typické příznaky. Alergické onemocnění není vázáno na jeden orgán, nýbrž má systémový charakter, provokace bronchů může vést k zánětu nosní sliznice a naopak provokace nazální může vyvolat zánětlivou odpověď v průduškách. Z těchto důvodů je u pacientů s podezřením na alergickou rýmu či bronchiální astma vždy indikováno vyšetření horních i dolních cest dýchacích.
Vedení léčby
Léčba alergické rýmy se řídí závažností příznaků. Antihistaminika se zpravidla používají u mírných a zřídka se vyskytujících příznaků. Není-li tato léčba dostačující nebo je-li alergická rýma závažnější a déletrvající, používají se léčiva na bázi kortikoidů nebo kromonů. Alergická rýma i alergické astma jsou si blízká svým původem (interakce genetické dispozice a vlivu prostředí), chronickým průběhem s nemožností úplného vyléčení a střídáním různě dlouhých exacerbací (zhoršení) a remisí (dočasných vymizení příznaků) v závislosti na zevních vlivech i celkové kondici pacienta. Léčebná strategie je u obou onemocnění obdobná, tj. komplexní a dlouhodobá. Má složku kauzální a symptomatickou, zahrnuje tedy léčbu příčin i příznaků. Vždy vyžaduje spolupráci pacienta.
Léčba zahrnuje: farmakoterapii, režimová opatření (eliminace alergenu), specifi ckou imunoterapii, edukaci pacienta, podpůrné léčebné a preventivní prostředky (úpravu domovního, bytového, pracovního prostředí), dietní režim, rehabilitaci (dechovou, kondiční, doplněnou „pískáním pro zdraví“, tj. na fl étnu), lázeňskou léčbu, speleoterapii, přímořské a horské pobyty, nekuřácký režim.
O autorovi: Lenka Hemerlová, Lerymed, spol. r. o., Praha 4