Komentář čtenáře Zdraví.Euro.cz
Tak jsme si konečně letos dopřáli dovolenou v Chorvatsku all inclusive. Pro ty stejně zaostalé, jako jsem já, člověk má možnost od rána do večera jíst a pít, co hrdlo ráčí. Úplně zdarma. Pokud si to zaplatil předem.
Trochu mi to připomíná české zdravotnictví. Jen je v tom malý rozdíl. Čeští lékaři, snad pro nedostatek peněz ve VZP, musí svým pacientům doplácet na vyšetření, ošetření a léčbu.
Zkusil jsem si představit situaci all inclusive, pokud by zaměstnanci byli donuceni platit svému hotelu na obsluhu ubytovaných. Čím více odpracuješ, tím více zaplatíš svým hostům. Nepochybuji, že nejpozději po první výplatě by bylo nádobí na jídlo špinavé, jídelní stoly by byly plné odpadků a nejspíše i obsluha by se z hotelu vytratila.
Na rozdíl od této představy to v našem zdravotnictví dosud funguje. Neznám jinou profesi, kde by se tak dlouho nechali opíjet rohlíkem o svojí morálce, solidaritě, výlučnosti, poslání…
Nejhalasněji tak slyším řečnit učitele medicínské etiky a já se nemohu ubránit dojmu, že z nich mluví transformovaná závist. Jsou na tom ještě o poznání hůř. Poněkud však nechápu, když podobně slyším řečnit naše politiky. Mají se o poznání lépe. Nesrovnatelně lépe.
Ředitelství hotelu all inclusive se stará o své zaměstnance zjevně dobře. Kdy se začnou starat naši politici o naše zdravotnictví?
A ještě jeden zorný úhel pohledu na all inclusive. Vše je zadarmo, vše jsi zaplatil předem. A hosté se chovají podle toho. Nandají si plný talíř masa, ochutnají a nechají odnést. Vyzkouší druhou mísu, třetí mísu… Nikomu ta nehospodárnost nevadí, hosté si to zaplatili předem.
Stejně se chováme i v našem zdravotnickém systému. A marně poukazuji na to, že takto nehospodárně nastavený systém je neopravitelný.
Místo zefektivnění systému vkládáním vratných garančních peněz pacienta proplácením ambulantní zdravotní péče, naši politici včetně ředitele VZP Pavla Horáka trvají na péči „all inclusive“.
A de facto „zaměstnance“ zdravotních pojišťoven „soukromé“ lékaře omezují trvalým relativním snižováním odměn a trvalým podfinancováváním našeho zdravotnictví.
Praktičtí lékaři dostávají z pomyslného koláče na zdravotní péči stále menší klínek. Ten klínek odměn je o více než o polovinu menší než v okolních státech, kde lékaři stávkují pro nedostatečné financování a zbytečnou, narůstající byrokracii.
Někteří kolegové již delší čas píší, že se cítí být lékařskými dobrovolníky, ochotníky a že pracovat jim umožňuje jen jejich bohatý manžel. Některé z nás sponzorují obce, pokud chtějí zachovat zdravotní péči. Mnohde už ani to nestačí. Praktičtí lékaři nejsou a nebudou.
Jsem upřímně zvědav, jak dopadne český zdravotnický „all inclusive“ bez vkládání garančních peněz pacientem, který jediný dokáže podstatně omezit ztráty z našich zdravotních daní. Poplatky ani doplatky to nevyřeší!
MUDr. Bohumír Šimek, www.Zdravi.Euro.cz