První studie se zúčastnilo tři tisíce dobrovolníků starších 75 let, z nichž většina měla normální kognitivní funkce a menší část trpěla lehkým kognitivním deficitem. Po dobu šesti let užívala polovina z nich 120 mg extraktu G. biloba dvakrát denně a polovina placebo. Ukázalo se, že naděje všeobecně vkládané do jinanu jsou zcela liché: ginkgo nemělo na kognitivní funkce žádný protektivní vliv. V obou skupinách byla celková incidence demence srovnatelná – v jinanové skupině 3,3 a v placebové skupině 2,9 na 100 osobolet. Ginkgo ani neuchránilo nemocné s již existující kognitivní dysfunkcí před jejím zhoršením.
O nic lépe nedopadla ani studie sledující vliv vysokých dávek vitamínu B na vznik demence. Tato studie vycházela z předpokladu, že zvýšenou sérovou koncentraci homocysteinu, jež se účastní patogeneze Alzheimerovy choroby, je možno snížit podáváním vitamínu B6, B12 a kyseliny listové. Rok a půl podávali autoři kombinaci 5 mg kyseliny listové, 25 mg vitamínu B6 a 1 mg vitamínu B12 denně 245 nemocným s Alzheimerovou nemocí; placebo bralo 164 nemocných. Ačkoli léčba vitamíny a folátem snížila homocysteinémii, neměla žádný příznivý vliv na zhoršování kognitivního deficitu. Naopak měla častější nežádoucí účinky, včetně vyššího výskytu depresí.
JAMA, 2008;300, p. 1774–1783Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková, Ph. D.