Švagr se k celé věci od začátku staví tak, že se rozvádět nechce, prý vztah s milenkou ukončil a snaží se rodinu dát dohromady. Sestra mi tvrdí, že jí nedává žádné peníze, prý ji bil, ale teď, když to mám s odstupem času, hodně věcí vidím jinak. Myslím si, že by sestra potřebovala pomoc odborníků. S manželem náš dům prodáváme, protože se stěhujeme do zahraničí, kde bude mít manžel na několik let práci. Potřebovala by asi poradit, a hlavně nemá kde bydlet. Potřebovala by se zorientovat v situaci, u nás jakoby přežívá, ale já jí s ničím dalším nepomůžu – rozvod, výživné, bydlení. Je na rodičovském příspěvku a žádné další příjmy nemá. Myslím si, že se v tom celém potřebuje zorientovat a taky někomu vypovídat, kdo by ji nasměroval dál. Pod jednu střechu k manželovi odmítá jít, prý se ho bojí a nechce s ním mít nic společného. Našla jsem tedy kontakt na azylový dům, který je vzdálený asi 60 km a je docela dobře dostupný i autobusem nebo vlakem, ale nenašla jsem odvahu tam zavolat.
Děkuji za odpověď, Líba S.
Dobrý den, paní Líbo, rozumím tomu, že je i pro vás současná situace velmi zátěžová a člověk, který se s takovým problémem setká poprvé, si nemusí hned vědět rady, kde potřebnou pomoc hledat. Myslím si, že se vám podařilo poměrně dobře zorientovat, ale velmi obtížně se nějak konkrétně radí pro zprostředkování pomoci další osobě. Důležité určitě bude dobře zmapovat rodinnou situaci.
Jedna z možností je využít nabídku ambulantních služeb – rodinného či občanského poradenství, což v praxi znamená navštívit poradnu pro manželství a mezilidské vztahy nebo jiného rodinného poradce. V občanské poradně pak poradí a pomohou zorientovat se v základních právních úkonech, pomoc může spočívat i v sepsání návrhů k soudu či ve zprostředkování kontaktu s jinou organizací. A otázku bydlení lze v tomto případě řešit přes své blízké v rodině, kamarády či využít komerční služby realitních kanceláří.
Další možnost, na kterou se i ptáte, je využít tzv. formu pobytových služeb, resp. zařízení sociálních služeb podle § 34, která se zřizují pro poskytování sociálních služeb a patří mezi ně i azylové domy. Zákonem o sociálních službách je vymezeno, komu je služba určena a v čem spočívá:
§ 57
Azylové domy
odst. 1) Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
odst. 2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
b) poskytnutí ubytování,
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Platba v zařízení je upravena rovněž zákonem o sociálních službách a dále pak prováděcím předpisem.
V § 76 zákona o sociálních službách je uvedeno:
odst. 1) Za poskytování sociálních služeb v
a) azylových domech (§ 57),
b) domech na půl cesty (§ 58),
c) terapeutických komunitách (§ 68),
d) zařízeních následné péče (§ 64 odst. 3)
hradí osoby úhradu za ubytování a stravu a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
Ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, je pak v § 22 uvedena maximální možná výše úhrady.
Azylové domy
odst. 1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v azylových domech se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:
a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy:
1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy,
2. zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu 1 úkonu,
b) poskytnutí ubytování:
1. ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok,
2. umožnění celkové hygieny těla,
3. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla,
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek.
odst. 2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v azylových domech činí
a) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. a) bodě 2
1. 150 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel,
2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy,
b) za úkony uvedené v odstavci 1 písm. b) celkem
1. 100 Kč denně, nebo
2. jde-li o rodinu s nezletilými dětmi 70 Kč denně za dospělou osobu a 40 Kč denně za dítě, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování.
K základnímu poslání azylového domu pro matky s dětmi patří umožnit osobám v nepříznivé sociální situaci, většinou spojené se ztrátou bydlení, zůstat součástí přirozeného společenství a podporovat je v návratu k běžnému způsobu života.
K cílům služby azylového bydlení patří:
* prostřednictvím odborných znalostí a zkušeností sociálních pracovníků podporovat a motivovat uživatele sociálních služeb k zajištění samostatného bydlení mimo azylový dům (obvykle vymezené časem – do 6 měsíců až 1 roku od počátku využívání služby),
* zajistit pro uživatele bezpečné prostředí formou azylového ubytování,
* prostřednictvím systematické individuální práce s uživatelem podporovat jeho schopnosti a možnosti využívat služeb místních institucí a zapojovat se do dění v místním společenství,
* podporovat rozvíjení kontaktů a vztahů uživatele s rodinou, přáteli a ostatními lidmi v okolní komunitě.
Cílovou skupinou jsou nejčastěji:
* ženy, matky s dětmi, které jsou obětí domácího násilí,
* ženy, matky s dětmi bez přístřeší nebo žijící v bytových podmínkách ohrožujících zdraví a život,
* ženy, děti, které nejsou schopny vlastními silami zvládnout náhlou nepříznivou životní situaci,
* ženy, matky s dětmi žijící v nevyhovujícím rodinném prostředí včetně případů, kdy je v důsledku nepříznivého prostředí ohrožen vývoj anebo zdraví dětí.
Věřím, že sestra má ve vás dobrou oporu a případně i „průvodkyni“ pro první setkání s pracovišti, kde lze hledat radu a pomoc pro řešení situace týkající se nejen jí, ale i celé rodiny.
Legislativní rámec
• zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
Odkazy na střešní organizace
• Asociace manželských a rodinných poradců (www.amrp.cz)
• Občanské poradny (www.obcanskeporadny.cz)
• Sdružení azylových domů v ČR, o. s. (www.azylovedomy.cz)
Na uvedených stránkách najdete celorepublikové seznamy pracovišť.
O autorovi: Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice