ŘEDITEL FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA SVATOPLUK NĚMEČEK:
Po roční rekonstrukci v pátek otevíráte onkologickou kliniku. Jak velká to byla investice?
Šlo o celkovou rekonstrukci, tak aby se pavilón z počátku 70. let minulého století dostal na úroveň 21. století, a to včetně vybavení. Rekonstrukce stála 220 miliónů korun. Celý loňský rok trvala proto, že jsme ji dělali za provozu a nechtěli omezit péči. Onkologie se však týká i další investice ve výši 250 miliónů korun, díky níž budeme mít pracoviště unikátní nejen v České republice, ale ve střední Evropě. Nová speciální ozařovna bude vybavena robotickým přístrojem na léčbu zhoubných nádorů, tzv. kybernetickým nožem. CyberKnife je naprosto přesně schopný ničit radiací malé nádory v místech jinými způsoby léčby velmi obtížně dostupných - na mozku, slinivce, plících a páteři. Instalován bude koncem března a po zkouškách radiační bezpečnosti, půjdeli všechno dobře, bychom jej měli od května začít využívat k léčbě. Jsme hrdi, že se Ostrava stala prvním místem v republice, kde bude tento špičkový přístroj.
Se špičkovým přístrojem musí pracovat špičkoví odborníci.
Máme pro to perfektně vybavený tým, který se nyní školí v USA.
Z jakých zdrojů tak velké investice financujete?
Částečně z vlastních prostředků, částečně jsou financovány ze státních peněz, například z prostředků státního rozpočtu je hrazen zmíněný CyberKnife, a využíváme i možnosti čerpat prostředky z evropských fondů. Do onkologie tak ještě směřuje necelých sto miliónů korun z evropských zdrojů na další přístrojové vybavení. Ať ale nehovořím jen o onkologické klinice, modernizujeme i další pracoviště. Na podzim jsme např. začali s rekonstrukcí traumatologického centra, která zahrnuje i rozšíření počtu lůžek intenzívní péče, s předpokládanými náklady 350 miliónů korun. Celkem jsme loni investovali 1,050 miliardy korun, z toho 220 miliónů jsme hradili ze svých peněz. Letos předpokládáme, že na celkové investice 600 miliónů dáme z vlastních zdrojů 250 miliónů korun. Ovšem nemocnice by se nemohla rozvíjet, kdyby nebyla zisková a nevytvářela si vlastní zdroje. Bez nich bychom nemohli tolik investovat. I díky zisku jsme schopni spolufinancovat i náročné investice, můžeme dodávat vlastní peníze k evropským a státním dotacím.
Jakého hospodářského výsledku dosáhla Fakultní nemocnice Ostrava za minulý rok?
Rok 2009 jsme uzavřeli s čistým ziskem 70 miliónů korun, což je o deset miliónů více než předloni. Obrat nám meziročně vzrostl asi o 400 miliónů na 4 miliardy korun, přičemž máme přibližně 3 tisíce zaměstnanců. Předpokládáme, že letos obrat bude stagnovat.
Před několika lety byla nemocnice zadlužená, jak se podařilo stabilizovat ekonomiku a dostat nemocnici do zisku?
Když jsme sem před pěti lety s kolegy přišli a definovali si základní úkoly a cíle, patřila mezi ně i stabilní a zisková ekonomika. Dlouhodobě se nemocnice může rozvíjet, zkvalitňovat péči a udržet si vysoce kvalifikovaný personál, jen když bude ekonomicky silná. A shodli jsme se na tom i s primáři. Provedení už sice bylo obtížnější, nicméně realizovatelné. Velmi důrazně jsme tlačili, aby se nenakupoval předražený zdravotnický materiál, předražené léky, předražené přístroje. Všeobecně je známo, že se něco takového v našich nemocnicích děje, že firmy umějí lékaře a další vedoucí pracovníky motivovat, aby brali to, co je od nich, bez ohledu na cenu. My jsme si řekli, že vedle kvality bude rozhodující i cena, a úspory na některých komoditách jsou pozoruhodné. Například u velmi drahého materiálu pro kardiologii jsou v řádu desítek miliónů korun. Dnes ho nakupujeme za ceny o 70 procent nižší než v době před zmíněnými pěti lety. Navíc máme rozpočtový systém nastavený tak, že každé oddělení ví, kolik může za dané pololetí utratit. Primáři jsou finančně motivováni, aby hospodařili s tím, co mají k dispozici, a na druhé straně po nich chceme, aby produkovali výnosy. Odměny jsou vázány na kvalitu péče, spokojenost pacienta a podobně, ale také na ekonomiku.
Nešetříte na úkor zaměstnanců?
To ne. I když loňský rok byl rokem krize, průměrné platy u nás vzrostly o více než 8 procent. Průměrný plat lékaře dosáhl 58 700 korun a zdravotní sestry přes 27 000 korun.
Nevzrostly jim však výdělky proto, že mají více služeb, více přesčasů?
Tak tomu není. V loňském roce zaměstnancům výrazně vzrostly tarifní platy bez toho, aniž bychom snížili osobní příplatky. Rovněž byly vyplaceny mimořádné odměny za výborné výsledky nemocnice v loňském roce.