SUMMARY
Safety of the patients and healthcare personnel depends on the education of nurses, compliance of the patients with their rights and duties, cooperation and trust.
Traumatologie je obor, kde se setkáváme s nejrůznějšími typy poranění, které vznikají často náhle, nečekaně, pacienti jsou často přivezeni RZP k operačnímu řešení z „ulice“. Je to oddělení akutní péče, kde je zapotřebí všestrannosti a pohotovosti.
Traumatologické oddělení KNTB je umístěno ve třetím patře chirurgického pavilonu. Celé oddělení bylo modernizováno a rekonstruováno v roce 2002. K dispozici máme 30 lůžek na deseti třílůžkových pokojích. Oddělení je průchozí, chodba vyúsťuje na oddělení intenzivní péče a operační sály, které tvoří samostatný komplex oddělený od provozu traumatologie. Při rekonstrukci bylo jedním z cílů to, abychom se v akutních případech co nejjednodušeji dostali na sál bez použití výtahu.
Už samotný název - traumatologie - vystihuje charakter tohoto oddělení, které patří k jedněm z nejnáročnějších pracovišť. Léčba vyžaduje stoprocentní péči lékařů, sester a ostatního personálu 24 hodin denně. Při takto náročné péči musíme chránit pacienta, ale i sami sebe.
Nejčastější diagnózy objevující se na našem oddělení jsou fraktura krčku femuru, fraktura žeber, komoce a úrazy hlavy, zlomeniny páteře, artroskopie, extrakce osteosyntetického materiálu, popáleniny, polymorbidní pacienti.
Po zaléčení pacienty nejčastěji překládáme na LDN. Někdy se stává, že toto oddělení následné péče nemůže okamžitě přijmout všechny pacienty, kteří zůstávají upoutáni na lůžku, a tak zajišťujeme i péči čistě ošetřovatelskou a rehabilitační.
Snažíme se vytvořit bezpečné prostředí jak pro sebe, tak pro pacienty, které pomocí hygienických zásad chráníme před nozokomiálními nákazami. Zdravotnický pracovník je ve vztahu k infekční nákaze ve dvojím postavení. Když onemocní, může nakazit pacienta, v takovém případě jde o nozokomiální nákazu, nebo nemocný pacient může být zdrojem pro personál, zde mluvíme o profesionální nákaze (hepatitidy, svrab…).
Bezpečná léčba
V oblasti zajištění bezpečnosti pacientů došlo v posledním desetiletí ve většině západních zemí k radikálnímu posunu ve způsobu myšlení a chování těch zdravotníků, kteří si uvědomují nutnost bezpečné péče. Chyby a omyly členů léčebného týmu postihují podle obecné statistiky kolem 5 % všech hospitalizovaných pacientů.
Bezpečná léčba je tedy jakákoli činnost rozvíjená jednotlivcem nebo organizací za účelem ochrany pacienta před újmou na zdraví následkem lékařské a ošetřovatelské péče nebo péče poskytnuté kterýmkoli členem léčebného týmu. Bezpečnost pacientů i zdravotníků lze zajistit nejenom používáním vhodných ochranných pomůcek, ale také vytvořením bezpečného prostředí pro pacienty i zdravotníky.
Rychlou reakci na potřeby pacientů umožňuje sestrám pracovna, která je situována ve středu oddělení. Nábytek byl navržen tak, abychom mohly využívat uzamykatelné skříňky pro zdravotní dokumentaci a vytvořit i místo pro trezor, kde si pacienti mohou krátkodobě, např. po dobu operace, uložit cennosti.
Ve vyšetřovně se kromě převazů a drobných výkonů přijímají pacienti k plánované hospitalizaci. Tím mimo jiné chráníme jejich soukromí při odebírání anamnézy. Zde platí nejvyšší hygienické opatření pro všechny pracovníky, proto provádíme důkladnou dezinfekci po ukončení návštěvy každého pacienta.
Povolání sestry a ošetřovatelky patří k nejtěžším a nejnáročnějším vůbec. Sestry vykonávají fyzicky vyčerpávající práci, často trpí bolestmi zad a pohybového ústrojí. Prostředí ve zdravotnictví je stresové a fyzicky náročné. Úrazy vzniklé při manipulaci s pacientem, lůžkem nebo nábytkem tvoří téměř 50 % všech úrazů ve zdravotnictví. Proto usilujeme o moderní vybavení pokojů, například aby postranice, které máme nyní uloženy mimo lůžko, byly stabilní součástí všech postelí.
Na oddělení máme k dispozici nafukovací antidekubitální matrace, abychom mohli předcházet vzniku proleženin. Další nezbytnou součástí je hrazda, která slouží k časné rehabilitaci, samostatnosti na lůžku, posazování a hygieně.
Nejčastěji používané ochranné pomůcky a prostředky
Už mnohokrát zmiňované rukavice jsou nejběžněji používaný ochranný prostředek. Při volbě rukavic záleží na tom, k jakému účelu je budeme potřebovat. Důležité je po každém ošetření pacienta rukavice vyměňovat a ošetřit si ruce.
Další u nás častou pomůckou je plášť nebo zástěra, která je hlavním prostředkem pro ochranu oblečení. U nás je zvykem používat pláště při podávání jídla. Ústenka slouží jako ochrana celého obličeje nebo jeho části před infekčním materiálem. Aby ústenky byly funkční, musejí zcela překrývat nos a ústa, tím brání prostupu kapénkové infekce.
Nezbytnou součástí těchto ochranných procesů je mytí rukou! Je to základní prevence přenosu infekce, ochrana pacienta. Mytí rukou by mělo následovat okamžitě po sejmutí všech ochranných pomůcek, po ošetření každého pacienta, po styku s biologickým materiálem. Pro vysokou ochranu se doporučuje po mytí rukou a řádném vysušením jednorázovým papírovým ručníkem vetřít dezinfekční prostředek na bázi alkoholu.
Do praxe bychom chtěli na našem oddělení zavést užívání bezpečnostního kroužku na zápěstí pacienta, který by dostal při příjmu. Měl by sloužit k tomu, aby nedocházelo k záměně pacientů, např. při stěhování na pokoji, při vyšetření či při pohybu po nemocnici.
Bezpečné prostředí pro pacienty
Několik praktických rad, jak vytvořit bezpečné prostředí pro pacienty:
* nikomu neubližujte, * pokud ve vypjatých situacích dojde ke sporu s pacientem, vyhněte se hádce, * nic neberte samozřejmě, každý může udělat chybu, * komunikujte s pacientem, lékařem a se všemi členy týmu, * podporujte týmovou práci, * pokuste se na věci dívat z pozice nemocného, * zapojujte pacienta, podporujte jeho znalosti, * vzdělávejte sebe i druhé, * vyhodnocujte a vyšetřujte mimořádné události, * odkazujte pacienta na jeho práva, jež jsou k nahlédnutí na každém pokoji, * usmívejte se.
Největší potřebou nemocných je potřeba být bez bolesti, být zdráv, cítit jistotu, být soběstačný, potřeba spánku a odpočinku, správného vyprazdňování stolice a moče (na našem oddělení trápí většinu starších pacientů inkontinence, proto vhodnými pomůckami zajišťujeme jejich pohodlí).
Vzhledem k charakteru oddělení, kde se může ze dne na den stav pacienta změnit, dbáme na dostatečnou informovanost pacientů o zdravotním stavu. Kromě dopolední vizity probíhá na oddělení před návštěvními hodinami i vizita odpolední.
Závěr
Jak ale zvládat potřeby pacientů a neztratit se v tom náporu fyzického a emočního vypětí? Přemíra soucitu někdy může vést k vyprahlosti až netečnosti či lhostejnosti.
Kdo je tedy sestra? Sestra je profesionál, který realizuje praxi sestry, ošetřuje pacienty, asistuje lékařům… Sestry jsou zodpovědné za léčbu, bezpečnost nemocných a zraněných lidí, a také za udržování zdraví a šíření osvěty na veřejnosti. Sestra může na pacienta díky svému vzdělání a celodennímu osobnímu styku s ním příznivě působit, pomáhat mu a ulehčovat mu v jeho obtížích, dávat naději, a tím pak uzdravovat. Často se hovoří o tom, jak vytvořit bezpečné prostředí pro pacienty, ale jak takové prostředí vytvořit pro sestry? Mnohdy jsou sestry na traumatologii ohroženy na životě. Zdá se to přehnané, ale často dochází k situacím, že dva policisté dovedou k hospitalizaci na oddělení opilého pacienta, kterého předají sestrám a odcházejí… Nejedná se pouze o pacienty v podnapilém stavu, ale také o pacienty psychiatricky léčené, sebevrahy, narkomany a v neposlední řadě bezdomovce.
Co se musí stát, aby se tento systém změnil?
Simona Karbusová, Lenka Vašáková, Traumatologie, KNTB a. s., Zlín (s.karbusova@seznam.cz)