Překvapující je, že klíč vedoucí k prevenci sebevražednosti není studie mozku jako takového, ale přímé studie lidských emocí. V utváření emocí hrají důležitou úlohu frontální oblasti, pravý frontální lalok se podílí na prožívání a pociťování sociálních vztahů, utváření závěrů a náhledů na okolní svět.
Frontální laloky jsou důležité svým zapojením s amygdalou (část řadící se k limbickému systému) a dalšími strukturami limb. syst.
Za pomoci zobrazovací techniky můžeme určit, které oblasti mozku mají vztah k tendencím řešit složitosti života definitivně.
Poškození kognitivních funkcí u lidí se sebevražednými tendencemi lze shrnout do triády:
1) velká senzitivita, prožívání si běžných situací jako zamítnutí, pocit 'věčného outsidera'
2) nízká interpersonální flustrační tolerance a neschopnost běžné mezilidské komunikace
3) absence pudu sebezáchovy, deficit pozitivního pohledu na budoucnost a z toho pramenící bezbřehá beznaděj
K této charakteristice se pokusíme přiřadit odpovídající neurobiochemické koreláty.
Sociální komunikační a emoční schopnosti jsou tvořeny především frontální a temporální mozkovou kůrou se zapojením přes hipokampus (str. limb. syst.), kde hlavním mediátorem je serotonin a noradrenalin.
| Pokusy na zvířatech potvrzují,že rovnováha mezi přenosemserotoninu mezi hipokampema kůrou je esenciální pro adekvátníodpovědi na sociální stres. |
Další oblast, která spolupracuje s prefrontální kůrou je amygdala, kde je neurotransmise sprostředkována za pomocí serotoninu a dopaminu. Toto spojení je důležité hlavně pro uchovávání informací a emocí již prožitých a vytváření si náhledů, postojů a východisek pro další situace.
S tím souvisí i tendence k uvažování o sebevraždě. Frontální laloky jsou tedy zodpovědné za zařazení vjemů, pocitu sebeuvědomění a organizace paměti v návaznosti na další rozhodovací procesy.
In vivo (pokus na živých zvířatech) funkční neurozobrazení ukázalo, že suicidiální chování odpovídá snížení počtu receptorů pro serotonin v prefrontální kůře, které koreluje s narůstajícím pocitem beznaděje a celkové inhibici projevů.
Zdá se, že osobnostní dispozici negativního pohledu na svět, očekávání věcí nejhorších odpovídá defektnímu serotonergnímu prenosu v kůře. Se serotonergní dysregulací souvisí také zvýšená impulzivita a odbržděná agresivita.
Pokusy na zvířatech potvrzují, že rovnováha mezi přenosem serotoninu mezi hipokampem a kůrou je esenciální pro adekvátní odpovědi na sociální stres.
Studie v budoucnu by měly odhalit další souvislosti mezi prožívaným stresem a možnostmi ovlivnění defektní neurotransmise u vulnerabilních jedinců, a tím významně předcházet dokonaným sebevraždám.
Lenka Kasíková, www.Zdravi.Euro.cz
autorka je externí spolupracovnicí redakce
Zdroj: BRITISH JOURNAL OF PSYCHIATRY (2003), 183, 282-283