Úřad počítá, že by bolesti zad jako nemoc z povolání mohly být uznané přibližně 25 lidem ročně. Půjde zejména o akutní případy, které vznikly na pracovišti. V prvních třech čtvrtletích loňského roku byly nemoci páteře příčinnou téměř každé šesté ukončené pracovní neschopnosti.
„Bolest bederní páteře bývá sezonní nemocí, která přichází nejčastěji na jaře a na podzim. Když člověka bolí záda opakovaně a není to spojené s žádnou manipulací s těžkým břemenem, nemůžeme to jako nemoc z povolání uznat,“ uvedla v tiskové zprávě Centra zdravého sezení přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.
Bederní páteř se přetěžuje při těžké manuální práci a při zvedání břemen. Podmínkou uznání nemoci z povolání není jen diagnóza, hygienická služba musí také potvrdit, že zdravotní problémy souvisejí s podmínkami na pracovišti.
Pracovník s nemocí z povolání má nárok na odškodnění a náhradu za ztrátu výdělku, bolest, ztížení uplatnění i náklady za léčbu. Náhrada za ztrátu výdělků představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Náhrady se pravidelně valorizují stejně jako penze.
Podle statistické ročenky v roce 2015 přiznala Česká správa sociálního zabezpečení invalidní důchod kvůli nemocem svalové a kosterní soustavy 8600 lidem. Minulý rok od ledna do konce září evidovala 156.000 ukončených nemocenských kvůli nemocem páteře. Pracovní neschopnost v těchto případech trvala v průměru 62,65 dne.
Podle Machartové opakovanými bolestmi zad trpí až 80 procent dospělých Čechů. Problémy mají nejčastěji lidé se sedavým zaměstnáním, u nich se ale bolest páteře jako choroba z povolání uznat nedá. „Těm doporučuji, aby neseděli u počítače nepřetržitě osm hodin, ale aby si dělali občas přestávky, prošli se, zacvičili si, protože nejhorší je dlouhodobá pasivní strnulá poloha,“ dodala.