Před cestou do rozvojových zemí se nezapomeňte chránit proti břišnímu tyfu. V čem je nebezpečný?

24. 9. 2020 12:13
2 nové názory
Autor: Pixabay

Břišní tyfus je způsoben bakteriemi Salmonella typhi. Onemocnění je v průmyslově vyspělých zemích spíše vzácné, v rozvojovém světě však zůstává vážnou zdravotní hrozbou. Břišní tyfus se šíří kontaminovanými potravinami a vodou nebo blízkým kontaktem s nakaženou osobou. Příznaky obvykle zahrnují vysokou horečku, bolesti hlavy, bolesti břicha a buď zácpu nebo průjem. Nákazu je možné léčit antibiotiky, nicméně proti břišnímu tyfu existuje vakcína. Ta se doporučuje především pro osoby, kteří cestují do rizikových oblastí.

Co je břišní tyfus?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je břišní tyfus?
  2. Zdroj a šíření břišního tyfu
  3. Jaké má břišní tyfus příznaky?
  4. Rizikové faktory břišního tyfu
  5. Diagnostika břišního tyfu
  6. Léčba
  7. Prevence proti břišnímu tyfu

Závažné střevní onemocnění známé pod pojmem břišní tyfus způsobuje bakterie jménem Salmonella typhii. Ta se podobně jako jiné infekce projevuje horečkou, bolestmi hlavy, ale navíc také bolestmi břicha a nevolností. U slabších jedinců může vést k vážným komplikacím a ohrozit je na životě. Ročně touto nemocí údajně ve světě onemocní kolem 22 miliónů osob.

Zdrojem nemoci je pouze člověk, tudíž k přenosu dochází při přímém kontaktu s nemocným nebo prostřednictvím infikovaných potravin či předmětů. Bakterii se daří především ve špatných hygienických podmínkách, tím pádem se nejvíce vyskytuje v chudých zemích s horším hygienickým standardem. V České republice se bakterie nachází velmi ojediněle.

Zdroj a šíření břišního tyfu

Bakterie, jež má onemocnění na svědomí, přežívá v lidském střevním traktu. Bacilonosičem však není jen člověk, který je infikován, ale stejně tak jedinec, který nemoc prodělal. V případě, že dotyčný je pouze přenašečem, bakterie obvykle přežívají v zánětlivém žlučníku nebo močových cestách. Nejčastěji se bakterie šíří vodou nebo jinými tekutinami, potravinami a také předměty, kterých se dotýkaly ruce přenašeče.

Infekce zasahuje tzv. Payerovy pláty v tenkém střevě, které se vlivem bakterie zduří a postupně nekrotizují. Následně se rozvíjejí vředy a hrozí rovněž vznik jizev, které zvyšují riziko perforace (protržení) střeva, což může člověka ohrozit na životě. Bakterie se množí v lymfatické tkáni a mohou se dále šířit lymfatickou či krevní cestou. Po uplynutí dvou týdnů by se však při léčbě defekty ve střevech měly postupně hojit.

Jaké má břišní tyfus příznaky?

Nejprve je dobré zmínit, že inkubační doba infekce představuje obvykle 7 až 14 dní. U dětí bývá průběh nemoci mírnější, zatímco u starších osob existuje vyšší riziko možných komplikací. V prvním týdnu vypuknutí nemoci se zpravidla dostavuje:

  • Bolest hlavy
  • Horečka a zimnice
  • Nechutenství
  • Zácpa (výjimečně průjem)
  • Schvácenost
  • Bolest břicha

Po uplynutí prvního týdne se obvykle dostavují další specifické příznaky nemoci. Pro dospělé jedince bývá nejrizikovější výše zmíněná perforace střeva, jelikož může člověka ohrozit na životě.  Typickými symptomy v 2. týdnu nemoci jsou:

  • Bledost
  • Hnědě povleklý jazyk
  • Růžová vyrážka na břiše (není však častá)
  • Snížený krevní tlak
  • Vypadávání vlasů
  • Poškozené svalstvo
  • Zvětšené uzliny (až do velikosti švestky)

Rizikové faktory břišního tyfu

Břišní tyfus zůstává vážnou celosvětovou hrozbou, zejména v rozvojových zemích, která každoročně postihuje přibližně milióny lidí. Toto onemocnění se vyskytuje (endemicky) zejména v Indii, jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe a mnoha dalších oblastech. Celosvětově jsou nejvíce ohroženy děti, i když obvykle mají mírnější příznaky než dospělí. Zvýšené riziko nákazy hrozí, pokud:

  • Pracujete nebo cestujte do oblastí, kde se vyskytuje tyfus (endemický)
  • Pracujete jako klinický mikrobiolog zabývající se bakteriemi
  • Máte blízký kontakt s někým, kdo je nakažen nebo byl nedávno nakažen břišním tyfem
  • Pijete vodu znečištěnou odpadními vodami

Diagnostika břišního tyfu

Diagnostiku břišního tyfu lze obvykle provést analýzou vzorků krve, stolice nebo moči. Ty budou vyšetřeny pod mikroskopem na bakterie Salmonella typhi. Bakterie nejsou vždy detekovány poprvé, takže možná budete muset podstoupit řadu testů.

Nejpřesnější způsob diagnostiky břišního tyfu je testování vzorku kostní dřeně. Získání vzorku je však časově náročné a bolestivé, takže se obvykle používá pouze v případě, kdy jsou jiné testy neprůkazné. Pokud se potvrdí břišní tyfus, může být nutné otestovat i další členy vaší rodiny v případě, že jste byli v kontaktu.

Léčba

Pokud se u vás po návratu domů z rizikových oblastí objeví známky a příznaky, zvažte konzultaci s lékařem, který se zaměřuje na mezinárodní cestovní medicínu nebo infekční nemoci. Specialista může být schopen rozpoznat a léčit vaše onemocnění rychleji než lékař, který tyto oblasti nezná.

Léčba nemoci probíhá formou antibiotik, jimiž se především předchází možným komplikacím v pokročilém stádiu a rovněž umožňují potlačení nepříjemných příznaků nemoci. V průběhu léčby je nutné dodržovat především pitný režim a klid na lůžku.

Bohužel i po léčbě antibiotiky malý počet lidí, kteří se z břišního tyfu zotavili, nadále uchovává bakterie ve svých střevních traktech nebo žlučnících často po několik let. Tito lidé, jež se nazývají chroničtí přenašeči, jsou schopni infikovat ostatní, i když již sami nemají žádné příznaky onemocnění.

Podstoupili jste už očkování proti břišnímu tyfu?

Prevence proti břišnímu tyfu

V mnoha rozvojových zemích je obtížné dodržet určité standardy v oblasti veřejného zdraví, které mohou pomoci předcházet a kontrolovat nemoci, jako je břišní tyfus. To znamená zajistit bezpečnou pitnou vodu, lepší hygienu a adekvátní lékařskou péči. Z tohoto důvodu se odborníci domnívají, že před návštěvou vysoce rizikových populací je nejlepší ochranou očkování.

Očkování se doporučuje, pokud žijete nebo cestujete do oblastí, kde je riziko vzniku břišního tyfu vysoké. Jde o neživou polysacharidovou vakcínu, tudíž na ni organismus reaguje zpravidla dobře bez komplikací. Jedna dávka účinkuje po dobu 3 let, poté ji musíte v případě potřeby znovu obnovit.  O tom, zda je ve vaší situaci očkování žádoucí, případně zda potřebujete v rizikových oblastí i další očkování (například proti žloutence nebo žluté zimnici) se poraďte s lékařem v centru očkování a cestovní medicíny.

Jak se chránit kromě očkování?

Bohužel ani vakcína není stoprocentně účinná a vyžaduje opakovanou imunizaci, protože její účinnost se časem snižuje. Z tohoto důvodu raději postupujte při cestách do rizikových oblastí podle těchto pokynů:

  • Myjte si důkladně ruce. Nejlepší způsob léčby infekce je časté mytí rukou mýdlem v horké vodě. Zejména před jídlem nebo přípravou jídla a po použití toalety. Pokud není k dispozici voda, noste na ruce alkoholový dezinfekční prostředek.
  • Vyvarujte se pití neupravené vody. Kontaminovaná pitná voda je problémem právě v oblastech, kde je endemický břišní tyfus. Z tohoto důvodu pijte pouze balenou vodu nebo konzervované či balené sycené nápoje, víno a pivo. Sycená balená voda je vždy bezpečnější než neperlivá balená voda. Stejně tak si dávejte nápoje bez ledu. K čištění zubů použijte balenou vodu a snažte se nepolykat vodu ve sprše.
  • Vyvarujte se syrového ovoce a zeleniny. Protože syrové produkty mohly být omyty v kontaminované vodě, vyvarujte se ovoce a zeleniny, které nemůžete oloupat. Abyste byli absolutně v bezpečí, možná se budete chtít úplně vyhnout syrovým potravinám.
  • Upřednostněte teplá jídla. Vyvarujte se potravin, které jsou skladovány nebo podávány při pokojové teplotě. Ačkoli neexistuje žádná záruka, že jídla podávaná v nejlepších restauracích jsou bezpečná, je nejlepší vyhnout se jídlu od pouličních prodavačů. Je pravděpodobnější, že budou kontaminovány.

Zdroje: cestovni-nemoci.cz, ockovacicentrum.cz, mayoclinic.org

Kam vyrazit Kralovehradecky kraj (neregistrovaný)
Tuzemske chladne mesice jsou oblibenym obdobim poznavacich a odpocinkovych cest do Asie, Jizni Ameriky i Afriky. Vyrazit do techto exotickych destinaci bez ockovani je ovsem vysoce rizikove. Cim se muzete nakazit?
  • Našli jste v článku chybu?