PRAHA - Cílem obou kandidátů je kvalitnější péče, ale plány reforem - ať Bushe, nebo Kerryho - jsou velmi nákladné.
Bush je proti systému celonárodní zdravotní péče, Kerry by naopak na ni nechal občany přispívat do státem garantovaného systému. Ostatně, zda zapojit více soukromý sektor nebo stát, to je v USA odvěký rozpor mezi republikány a demokraty.
Velkým volebním tahákem Bushe je zákon o reformě zdravotního systému pro důchodce Medicare, který prezident podepsal loni v prosinci. Od roku 2006 by měl lidem nad 65 let umožnit přístup k levnějším lékům na předpis. Cena? Až 534 miliard dolarů v dalších deseti letech.
Neúnosné zatížení rozpočtu však kritizují i spolustraníci. Finanční potíže v blízké budoucnosti programu prorokuje mimo jiné šéf centrální banky USA Alan Greenspan.
Kerry: více generik a pojištných občanů
Kerry je pro celkovou revizi systému Medicare, zapojil by do něj například již věkovou skupinu od 55 do 64 let. Je pro dovoz levnějších (ale bezpečných) léků z Kanady.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Bush a Kerry svedli bitvu i na poli vědy |
Chce odstranit „umělé bariéry“, které brání prosadit se levnějším generickým verzím léčebných přípravků.
Přenesl by velkoobchodní slevy z farmaceutických firem na zákazníky. Bush nesouhlasí s dovozem léků ze zahraničí bez garance nezávadnosti od federální vlády.
V nižší ceny léků doufá poté, co prosadil změnu patentových práv kvůli zvýšení konkurence mezi značkovými a generickými léky.
Za Bushovy vlády se zvýšil počet lidí bez zdravotního pojištění o více než pět milionů. Kerry tuto skutečnost tvrdě kritizuje a nabízí ambiciózní plán: pojištění pro 95 procent Američanů (údaj z jeho webových stránek) a každé dítě; snížení rodinné pojistky až o částku tisíc dolarů ročně. Odhady nákladů jsou však ohromné - pohybují se od 653 do asi 922 miliard dolarů.
Bushův cíl: čtyři miliony nových pojištěnců
Bush je po čtyřletých zkušenostech v tomto směru skromnější a bude v dalším čtyřletém období spokojen se čtyřmi miliony nových pojištěnců.
Prezident sází na individuální zvýhodněné pojištění přístupné všem, ale myšlené zejména pro malé podniky a chudší jednotlivce. Ti by měli ukládat peníze na tzv. zdravotní spořící účty, kde všechny vklady včetně úroků budou osvobozeny od daní.
V každé chudé oblasti USA by mělo být zdravotnické centrum, vyhlásil Bush před čtyřmi lety. Plán počítal s preventivní a základní zdravotní péči pro zhruba 6,1 milionu lidí bez těchto služeb.
Nyní pokrývá asi tři miliony občanů. Bush navíc posílil pravomoci jednotlivých států unie v rámci federálních programů pro chudé - Medicaid a SCHIP (státní systém dětského zdravotního pojištění), jichž využilo od roku 2001 přes osmi milionů občanů.
Nárok na dobrou zdravotní péči je podle Kerryho právo - ne privilegium - každého Američana. Kerry je rovnostář - všem by se mělo dostat stejného zacházení. V americkém zdravotnictví se plýtvá a je neefektivní, říká demokratický kandidát.
Podle něj až čtvrtinu celkových výdajů v resortu spolyká papírování a jiné
administrativní činnosti. Tady Kerry vidí šanci, jak snížit neúnosné náklady a ušetřit miliardy dolarů na své reformy.
ČTK