Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní.
Drtivou většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána jen každá desátá neschopenka.
"Ženy jsou v pracovní neschopnosti pro nemoc častěji než muži, na druhou stranu muži mají hlášeno výrazně více pracovních úrazů," uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Rozdíl je podle statistiků daný především odlišnou strukturou zaměstnanosti. Muži pracují v odvětvích, kde je zvýšené riziko úrazu, jako je například těžba, zpracovatelský průmysl nebo stavebnictví. "Naopak školství, veřejná správa nebo zdravotnictví, které jsou doménou žen, patří mezi ta bezpečnější odvětví," vysvětluje Hykyšová. Vyšší podíl žen na pracovní neschopnosti pro nemoc může podle ČSÚ souviset s mateřskou úlohou žen, u nichž mohou být důvodem pracovní neschopnosti například komplikace v těhotenství.
Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců bylo v Libereckém a Plzeňském kraji. Naopak relativně nejméně neschopenek vystavili lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Průměrný počet nemocensky pojištěných lidí loni přesahoval 4,7 milionu osob. Počet osob samostatně výdělečně činných, tedy podnikatelů a živnostníků, kteří měli nemocenské pojištění, loni poprvé od roku 2014 překonal 90.000.