Organizační výbor vedený předsedou sekce prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc., připravil náročný a zajímavý program, jehož bloky a přednášky na sebe tematicky navazovaly a doplňovaly se.
Břišní katastrofy střevního původu
Úvodní blok byl věnován břišním katastrofám střevního původu. Jejich příčiny se sice různí, ale spojuje je podobnost průběhu a důsledky – poruchy průchodnosti střeva, ztráta jeho funkční kapacity známá jako syndrom krátkého střeva a u části nemocných různě rozsáhlé defekty břišní stěny. Z povahy těchto stavů, bezprostředního i pozdního ohrožení života a komplexnosti poškození (včetně systémového) vyplývá nezbytnost mezioborové péče a spolupráce při jejich řešení.
„Katastrofy“ až na výjimky začínají akutně, příčinou bývá kritický nález na střevě nebo komplikace v důsledku peritonitidy. V této fázi dominuje chirurgická operační a intenzivní péče a péče anesteziologická, dokonce dlouhodobá.
Příčiny katastrof a možnosti chirurgického řešení rozebrali prim. MUDr. Zbyněk Jech z Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol a v navazujícím sdělení MUDr. Milan Chobola z Chirurgické kliniky LF UK a FN Hradec Králové (FNHK). Přednosta Chirurgické kliniky FN Nitra a předseda Slovenské koloproktologické sekce doc. MUDr. Jozef Korček, Ph. D., uvedl vlastní zkušenost ze sestavy nemocných. Po vyvedení nemocného z akutní fáze břišní katastrofy následuje dlouhodobá adaptace vyžadující intenzivní, nutriční a metabolickou péči včetně péče o komplikované rány na břiše, o střevní píštěle a stomie.
Za nutricionisty a metaboliky toto téma uvedl MUDr. Jan Maňák, Ph. D., z III. interní gerontometabolické kliniky LF UK a FNHK, na jehož sdělení navázal vedoucí lékař metabolické jednotky Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc., s přednáškou o zajištění nutriční podpory. Zmínil jednak zdánlivě jednoduchou otázku žilních vstupů, jednak výtečnou zkušenost s periferně zavedenými centrálními katétry (PICC). Až na výjimky končí břišní katastrofy a laparostomie různě rozsáhlými defekty břišní stěny. Operačním možnostem při jejich ošetření se věnoval MUDr. Josef Kulhánek, MBA, který představil zkušenosti s pracným, zato efektivním plasticko-chirurgickým postupem „component separation“.
Anastomóza z nejrůznějších úhlů
Další blok, zaměřený na anastomózu, přinesl komplexní pohled na toto klíčové místo rekonstrukční fáze střevních operací. Ve věcném sledu se přednášející věnovali prevenci, diagnostice a možnostem léčby dehiscence anastomózy (MUDr. Petr Šlauf, Chirurgická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce), detekci faktorů, které zvyšují riziko selhání anastomózy, tedy predikci selhání anastomózy (MUDr. Lubomír Martínek, Ph. D., Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol) a kontrole kvality a bezpečnosti kolorektální anastomózy (MUDr. Otakar Sotona, chirurgická ambulance, Česká Třebová).
Následující sdělení směřovala k dalším důležitým aspektům – MUDr. Václav Liška, Ph. D., z Chirurgické kliniky LF UK a FN Plzeň se ve svém sdělení věnoval vlivu komplikací anastomózy na onkologické výsledky a prim. MUDr. Zuzana Šerclová (chirurgické oddělení Nemocnice Hořovice) a prof. MUDr. Mojmír Kasalický, CSc. (Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha) anastomózám při operacích pro nespecifické střevní záněty. Ošetření dehiscencí nízkých resekcí rekta systémem Endosponge a léčebné výsledky v sestavě nemocných demonstroval prim. MUDr. Jan Rejholec (chirurgické oddělení, Nemocnice Děčín). V závěru bloku přednesla MUDr. Beata Hemmelová z Chirurgické kliniky LF MU a FN Brno sdělení o zatím málo diskutovaném problému – syndromu nízké resekce rekta z pohledu pacientů.
Protektivní stomie
Stomie, jejich komplikace a další související problémy byly dalším tématem. Častou komplikací jsou parastomické kýly; jak jim předcházet a jak je operovat demonstroval MUDr. Július Örhalmi (Chirurgická klinika LF UK a FNHK).
Další dvě přednášky byly zaměřeny na protektivní stomie. Ty sice přispívají k omezení závažných důsledků selhání anastomóz po resekcích rekta, ale jsou také příčinou jiných komplikací. Primář chirurgického oddělení Nemocnice Pardubice MUDr. Lukáš Sákra, Ph. D., v pečlivě dokumentovaném sdělení polemizoval o významu tohoto opatření, mezi jehož zápory patří, že v součtu prodlužuje délku hospitalizace, zvyšuje počet komplikací a u významné části operovaných pacientů zůstane natrvalo. Na další onkologicky významný problém, jímž jsou odklady, případně vynechání adjuvantní léčby kvůli komplikacím protektivních stomií, upozornila MUDr. Martina Migrová. V závěru bloku popsali doc. MUDr. Tomáš Skřička, CSc., a předsedkyně Českého ILCO Ing. Marie Ředinová současný stav péče o stomiky a nastínili možnosti jak tuto další péči zlepšit.
Nutnost mezioborové spolupráce
Mezioborová spolupráce byla mottem části programu věnovaného krvácení do dolní části zažívacího traktu. Pohledem invazivního radiologa se v bohatě dokumentované přednášce tématu věnoval přednosta Radiologické kliniky LF UK a FNHK prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc., a gastroenterologové endoskopisté, přednostka II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FNHK prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph. D., a MUDr. Jan Šťovíček (Interní klinika 2. LF UK a FN Motol), kteří nastínili možnosti endoskopické diagnostiky a hemostázy při krvácení do tenkého a tlustého střeva. Shodli se v potřebě komplexního postupu, v němž užití metod další odbornosti není konkurenční, ale komplementární. V navazující přednášce připomněl z pohledu chirurga závažnost takových krvácení a potřebu chirurgického dohledu a řešení u nemocných, u nichž je neoperační hemostáza pouze přechodná nebo vede k rozvoji ischemické léze ošetřeného úseku střeva, přednosta I. chirurgické kliniky hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN Praha prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.
Referované inovace a nové technologie se týkaly nových technik použití staplerů (MVDr. Martin Štěpánek), užití techniky OVESCO k uzávěru píštělí a fluorescenční angiografie k posouzení perfuze anastomózy u kolorektálních operací. O řešení anorektálních píštělí pomocí klipů OVESCO podrobně a kriticky referovali Dr. med. Rüdiger Prosst z Proktologického institutu ve Stuttgartu a MUDr. Filip Pazdírek (Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol), který seznámil se zkušenostmi z pilotní sestavy v ČR. Shodli se na přínosu metody a také na názoru, že se jedná o rozšíření možností léčby, nikoli o univerzálně použitelnou metodu.
Peroperační fluorescenční angiografie se v současnosti jeví jako slibná možnost jak snížit riziko selhání kolorektálních anastomóz a zejména anastomóz po resekci rekta. Téma uvedl dr. Robert Kuropatwa poutavou přednáškou o historii a principu metody a také o očekávatelném dalším vývoji. Další přednášející, primář chirurgického oddělení Nemocnice Nový Jičín MUDr. Matej Škrovina, Ph. D., a MUDr. Lubomír Martínek, Ph. D., referovali o výsledcích pilotní studie a o klinické zkušenosti s užitím fluorescenční angiografie, o snížení počtu anastomotických komplikací a o tom, jak změnit operaci, když se prokáže nedostatečná perfuze.
Důraz na kvalitu
Všichni přítomní potvrzovali, jak přínosné byly všechny přednášky, jak kvalitně byly připraveny, dokumentovány a předneseny, jakého vzestupu kvality jsme svědky. Ostatně na kvalitu ve více ohledech byl zaměřen celý blok Pracovních dnů. Předseda ČCHS ČLS JEP a přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Ryska, Ph. D., přednesl originální sdělení zaměřené na sledování kvality chirurgické činnosti, demonstrující na konkrétních údajích, že bez kontroly nezávislým auditorem a zpětnovazebné reakce chirurga nelze léčebné výsledky zlepšit. Tuto zkušenost potvrdil MUDr. Daniel Langer ze stejného pracoviště, který uvedl výsledky právě ukončené multicentrické studie sledující kvalitu excize mezorekta při resekcích rekta pro karcinom.
Kvalita a kontrola edukace v koloproktologii byla předmětem přednášky prof. MUDr. Františka Antoše, CSc. (Chirurgická klinika 1. LF UK a NNB). Prof. Antoš zmínil také jednak podmínky tohoto specializačního vzdělávání u nás, jednak v zahraničí a v rámci EU. Více prostoru než v minulosti se dostalo informacím z blízkých a zahraničních organizací – ESCP, ECCO, SGO – a přehledu o běžících a končících evropských koloproktologických studiích (referovali o nich MUDr. Örhalmi, MUDr. Šerclová a MUDr. Ondřej Ryska).
Významným hostem letošních Pracovních dnů byl prof. Stanley M. Goldberg z Minnesoty, legenda americké kolorektální chirurgie, resp. koloproktologie. V jedné přednášce předvedl řešení prolapsu rekta perineálním přístupem a jeho výsledky, ve druhé –„lecture state of art“ – perforovanou divertikulitidu. Obě přednášky byly po všech stránkách strhující, prvá vpravdě didaktickou ukázkou postupu, druhá komplexností řešení všech fází této choroby a diagnostických a terapeutických možností. S uvedením nejnovějších dat upozornil na kontroverze v diagnostice, v léčbě a ve vedení nemocných s divertikulární chorobou a na odlišnosti doporučených postupů v různých zemích. Ty se týkají užití diagnostických metod, v neoperační léčbě užití/neužití antibiotik, v operační léčbě nejnověji užití laparoskopické laváže nebo konvenční operace při perforované divertikulitidě.
Letošní Pracovní dny navázaly na vskutku „pracovní“ atmosféru a zaujaté diskuse předchozích setkání. K tomu dokonale připravené zázemí, příjemné prostředí atria a fascinující Žižkovská věž. Profesor Goldberg nebyl v ČR poprvé. Přednáškám v češtině rozuměl jen z projekce a z překladu, přesto se víckrát zmínil o překvapení, jaké úrovně jsme dosáhli.
Za všechny, kteří k tomu přispěli, se na další ročník těší