Cévní mozková příhoda, lidově zvaná mozková mrtvice, představuje osudovou hrozbu pro nemocného a jeho blízké. Má dopad nejen na nejbližší okolí pacienta, ale celou společnost. Onemocnění srdce a cév představují, i přes maximální úsilí současné medicíny, jednu z hlavních příčin úmrtí.
Informovat Čechy o možnostech prevence mozkové mrtvice bude letos popáté edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Den prevence. Ve čtvrtek 20. 10. jej může veřejnost navštívit v budově pražského hlavního nádraží. Od 8.30 do 17.30 hodin zde bude zdarma přístupný unikátní model srdce v nadživotní velikosti, kde si lidé budou moci zdarma zjistit své riziko ohrožení mrtvicí a své výsledky konzultovat s přítomným lékařem, který jim poradí i vhodné možnosti prevence.
Dny prevence programu POMOC již pátý rok pomáhají odhalit tichého nepřítele
Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V České republice dokonce zaujímá smutné druhé místo v příčinách úmrtnosti. „CMP je časté onemocnění. Za rok na něj umírá téměř 11 tisíc osob, přepočteno na den je to přes 30 úmrtí denně. Hospitalizací s touto diagnózou je v ČR téměř 60 000 za rok, praktičtí lékaři registrují za rok 26 000 nemocných pro CMP. Co je skutečně téměř neuvěřitelné, je délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP. Ta činí více než 150 dní. Ve srovnání s dalšími státy na tom ČR není nijak dobře. Výskyt CMP je 300/100 000 obyvatel, průměr Evropy je 90–140, USA lehce přes 200,“ shrnuje smutnou českou bilanci prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, z Centra preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze.
Pro zvýšení informovanosti veřejnosti a odhalení rizikových skupin ohrožených mozkovou mrtvicí jsou pořádány Dny prevence, během kterých je pro veřejnost připraven edukační program POMOC. Od roku 2012 bylo během dosavadních 11 Dnů prevence vyšetřeno celkem 3 423 osob a u téměř 4 % z nich (126 osob) byla odhalena fibrilace síní, která je až z jedné pětiny příčinou mrtvice.
S vhodnou prevencí poradí lékař
Pro Den prevence programu POMOC je charakteristický unikátní nadměrný nafukovací model srdce (3,5 × 6 m), kterým bude možné volně procházet. Do posledních detailů tak bude možné prozkoumat jednotlivé detaily nejdůležitějšího lidského orgánu, který v sobě může v případě fibrilace síní skrývat i krevní sraženinu – trombus. Návštěvníkům Dne prevence bude k dispozici lékař a zdravotní sestry, se kterými bude možné konzultovat zjištěné výsledky a poradit se o vhodných možnostech prevence. Akce je realizována ve spolupráci s Českou internistickou společností, pacientskou organizací ICTUS, která pomáhá lidem po prodělané mozkové mrtvici s návratem do plnohodnotného života, pacientskou organizací Rytmus srdce, dále společností Bayer. Během Dnů prevence mohou návštěvníci akce využít poradnu pacientské organizace ICTUS.
Prevence je důležitá nejen pro sportovce
Zdravotní prevence zaměřená na kardiovaskulární systém je běžná i u profesionálních fotbalistů a zajímat by se o ni měla i obecná populace. Během posledních let se zpřísnila i kontrola sportovců zaměřená na kardiovaskulární systém, která v době před revolucí byla téměř nulová. Měly na to vliv jak události, které se staly především ve světě, ale i aktuální dostupnost různých vyšetření. „Důkladnou prevencí docílíte eliminace hráčů, kteří by mohli mít srdeční problémy. U nás na Dukle máme příklad Petra Malého, který podstoupil všechna vyšetření, která podstoupit měl, ještě ve větší frekvenci, než je běžné. Bohužel se na jeho vadu nedalo přijít dostupnými prostředky. Jednalo se o nepravidelnou srdeční arytmii,“ říká lékař fotbalového klubu Dukla Praha MUDr. Ladislav Šindelář. „Obecná populace by měla docházet na vyšetření, na která má nebo na ta, na která je pošle praktický lékař. Mezi základní vyšetření řadíme například EKG nebo odběry krve. Navíc by se mělo přihlížet k rodinné anamnéze, jestli se v ní vyskytují náhlé srdeční kolapsy. Není možné, aby všichni amatérští fotbalisté podstupovali podobná komplexní vyšetření jako profesionálové, ale díky prevenci například přes praktického lékaře je možné rizikům předcházet,“ shrnuje důležitost preventivních vyšetření u veřejnosti MUDr. Šindelář.
Příčiny a projevy cévní mozkové příhody
„Na vzniku CMP se podílejí známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, např. zvýšený cholesterol. Ty je třeba u každého identifikovat a léčit. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže. Velmi významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tu je třeba léčit nebo v případě, že fibrilace síní přetrvává, je potřeba zavést léčbu protisrážlivými prostředky, tzv. antikoagulancii,“ shrnuje prof. MUDr. Richard Češka, CSc.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. U pacienta dochází k náhlé nevysvětlitelné závrati, případně náhlým pádům ve spojení s dalšími neurologickými příznaky. Může se objevit slepota, bolest hlavy, na začátku zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty. Jan Dohnálek je zakladatelem neziskové organizace ICTUS, která pomáhá lidem po cévní mozkové příhodě. Sám cévní mozkovou mrtvici prodělal a ostatním radí, jak se jí vyhnout: „Moje chyba? Nekontroloval jsem si vysoký tlak, vysoké nasazení v práci, nepoznal jsem malého ‚bratříčka‘, který mě měl varovat. Do dvou měsíců přišel větší, silnější. Ale dnes už jsem moudřejší. Hlídejte si tlak, nechte si zkontrolovat fibrilaci síní, například při našich akcích během Dnů prevence programu POMOC. Dodržujte životosprávu a neužeňte se.“
Fibrilaci síní je možné léčit a zabránit tak vážným zdravotním i sociálním dopadům onemocnění
„Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující arytmií, a přestože neohrožuje postiženého bezprostředně na životě, významně kvalitu jeho života zhoršuje. Navíc v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko výskytu komplikací, jakými jsou mozkové příhody a srdeční selhání, a poslední zjištění ukazují, že existuje
i souvislost mezi fibrilací síní a různými formami demence. Z těchto informací logicky vyplývá, že sociální důsledky mohou být značné: pacienti se například velmi obtížně vyrovnávají se změnou výkonnosti. Pokud jsou nuceni změnit zaměstnání, či dokonce odejít do invalidního důchodu, prakticky úplně změní prostředí a také svůj denní rytmus. Mnoho pacientů pak trpí pocity méněcennosti,“ popisuje hlavní sociální aspekty tohoto onemocnění Mgr. Pavla Krištofová z občanského sdružení Rytmus srdce.
První příznaky mrtvice lze jednoduše odhalit. Pak je potřeba jednat rychle!
„Jestliže CMP začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane,“ říká prof. MUDr. Richard Češka.
Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků. „Pojem, který bychom si měli pamatovat, je FAST (Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny, Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže, Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči, Time – co nejrychlejší transport),“ shrnuje základní diagnostiku příznaků mrtvice prof. Češka.
Více informací o prevenci mozkové mrtvice, onemocnění fibrilace síní a nadcházejícím Dni prevence programu POMOC naleznete na edukačním webu www.mozekasrdce.cz.